Nejžádanější ulice pro formální adresy ve velkých městech zjišťoval tým on-line databáze českých firem Merk.cz. „Nejde o obrovské kancelářské budovy, ale většinou o dům, nejčastěji dokonce jednu kancelář. V Brně má největší koncentraci společností Lidická 19 s 1 209 sídly,“ vypočítal Tomáš Berger, zakladatel Merk.cz.
Na druhém a třetím místě jsou adresy Příkop 4 a 6, které spadají pod multifunkční dům IBC, dohromady tam sídlí přes 1 600 firem. Rekordmanem v tomto ohledu ale zůstává Praha a čtyřpatrový dům v Rybné ulici, kde své kontaktní místo uvádí 3 746 společností.
Virtuální sídlo je výrazně levnější než klasické, proto si ho pořizují hlavně menší firmy a ty, jež reálně žádnou kancelář nepotřebují nebo nechtějí.
„Je to i rychlejší, můžete jej získat přes on-line formulář a do druhého dne už jste v prestižní čtvrti. Recepce je sdílená s dalšími stovkami společností, pošta je jim přeposílána, a přesto případní věřitelé najdou jen cedulku na seznamu firem,“ popsal analytik Transparency International Milan Eibl.
V Brně je několik zprostředkovatelů formálních adres, kteří místo v lukrativní lokalitě nabízejí už od 135 korun za měsíc. I majitelům takových domů se stovky imaginárních kanceláří vyplatí. Avšak daňový přínos pro město, v němž virtuální adresy sídlí, bývá nulový.
„Nesedím celý den na zadku“
Zmínění zprostředkovatelé dokonce přímo na webu slibují nižší riziko finančních kontrol. „Já ten pocit tedy nemám, sociálka i zdravotní pojišťovna nás kontrolují pravidelně,“ podotkl třeba Nikola Foret z Mezinárodního institutu marketingu, komunikace a podnikání IIMCE sídlícího na Příkopu 4.
Virtuální sídlaTOP nejuváděnější české firemní adresy v Brně (podle Merk.cz): 1. Lidická, 2. Příkop, 3. Merhautova. Další ulice: Vídeňská, Oblá, Botanická, Palackého třída, Cejl, Údolní, Nové sady, Veveří. Důvody pro zřízení virtuálního sídla (podle Transparency International): Firma, která kancelář nepotřebuje, ale chce si zvýšit prestiž například adresou v business centru, ačkoliv se jedná o pár lidí pracujících z obýváku. Firma, která byla založena na klíč (tzv. ready-made) a nebyla ještě nikomu prodána. Musí tedy někde sídlit. Firma, která je prázdnou schránkou, tedy existuje jen na papíře, ale reálně zakrývá jiné skutečnosti, ať už jiné obchodní aktivity, popřípadě je používána na jednorázové operace. |
Ačkoliv tu jeho firma vlastní kancelář, pronajímá ji a zaměstnanci sedí v provozovně se skladem mimo Brno.
„Nemám sekretářku, nesedím celý den na zadku na jednom místě. Mohu pracovat odkudkoliv z domu i dovolené, nikde se neskrývám, poštu přebírám, na korespondenci do datové schránky reaguji,“ poznamenal Foret.
Faktem je, že virtuální sídla jsou plně legální, stačí splnit zákonné povinnosti – správné označení, zajištění přebírání písemností a kontaktu s veřejností i státními orgány.
Taktiku postupu proti neplatičům daní a těm, kteří je krátí, finanční úřad z logických důvodů přiblížit nemůže.
„V případě firem z virtuálních sídel je ze strany úřadu nejčastěji zahajován postup k odstranění pochybností u nedůvěryhodných či neobvyklých daňových přiznání,“ řekl zástupce ředitele Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj David Stančík.
Podle Transparency International je však pravděpodobnost finanční kontroly třeba v Praze 2 jednou za 206 let.
Sídlo hledají lidé, kteří nechápou e-shop
Jednou ze společností s virtuálním sídlem na Příkopu 4 je U2Brno. Důvod? Právě omezení nákladů.
„Zcela jsme zrušili kanceláře. Všichni zaměstnanci mají domácí pracoviště, pro softwarovou firmu je to optimální. A že by nás některý zákazník neúspěšně hledal, s tím problém není. Komunikace s klienty a partnery se děje výhradně elektronicky, případně telefonicky,“ uvedl společník firmy Vít Navrátil.
Na stejné adrese přitom fyzicky sídlí i realitní kancelář Ventum, kde by si kontakt s klientem jinak než z očí do očí představit nedokázali.
„Lidé nás mohou hledat a byli by zklamaní, pokud by nás tady opravdu nenašli. Vždy záleží na tom, co daná společnost nabízí,“ míní makléřka Libuše Jindrová.
Virtuální sídlo zvolil i e-shop Antikvarium v Lidické 19. „Nevlastníme žádnou nemovitost a ani to neplánujeme, tak tuto byrokratickou zbytečnost s uvedením sídla musíme řešit takhle. Dávat jej do skladišť či výdejen by akorát generovalo zákazníky, kteří si neumí objednat na internetu. Občas nás v Lidické někdo hledá, ale to jsou lidé, kteří nepochopili, že jsme e-shop,“ poznamenal Dominik Gazdoš.
Riziko? Prostor pro korupci
Nicméně virtuální sídlo znamená, že firma neuvádí, kde svou činnost skutečně vykonává, což už experti považují za rizikový faktor. A když se to navíc zkombinuje s anonymní majetkovou strukturou, nastává problém.
„Společnost může vystupovat jako malý či střední podnik, ačkoliv je založena subjekty z velkého holdingu. Třeba politik může zatajit střet zájmů a čerpat tak veřejné peníze, které má ve své gesci, nebo tím jednoduše zakryjete transakci, která s aktéry nesmí být spojena,“ upozorňuje analytik Eibl.
„Proto je třeba virtuální sídla brát v širším kontextu, a to hlavně ve vztahu k anonymizaci vlastnictví a daňovým rájům. Právě toto trio je evergreenem skoro každé korupční kauzy, hlavně kvůli své jednoduchosti,“ doplňuje Eibl.
Firmu založenou s minimálními náklady i kontrolou lze pak navíc snadno zrušit. „Po svěřeneckých fondech jde o další jednoduchý nástroj na vyvádění veřejných peněz, popřípadě legalizaci výnosů z trestné činnosti,“ dodal Eibl.
Virtuální sídlo není přitom v získání veřejné zakázky žádný velký problém. Zákon totiž stanovuje povinnost uvést konečného vlastníka uchazeče o veřejnou zakázku. Pokud tedy společnost má pouze virtuální sídlo, ale svou majetkovou strukturu nijak nezakrývá, nepředstavuje to překážku.
