Spolek Mír Práče poskytuje ubytování, sociální a zdravotní služby seniorům se sníženou soběstačností. Formálně jde o spolek, jehož členy jsou právě ubytovaní senioři, ale ve skutečnosti je to sociální zařízení.
„Není možné provozovat stejné činnosti v režimu bez registrace a zastírat je prostou spolkovou činností,“ píše se v sankční zprávě, kterou ombudsman odeslal vládě.
Činnost zařízení v Práči považuje za účelové obcházení zákona.
V případu ombudsman vyčerpal všechny zákonem dané možnosti, a proto se rozhodl celou věc zveřejnit.
Vyjádření spolku k tiskové sankci redakce MF DNES shání. Představitelé nereagují na telefonáty, ani na zaslané zprávy.
Nekvalifikovaní pečovatelé
Když zaměstnanci kanceláře ombudsmana před dvěma lety spolek navštívili, zjistili, že o seniory pečují lidé, kteří na tuto práci nejsou kvalifikovaní. Klientům podávali léky, což je úkon, který přísluší pouze zdravotníkům.
V zařízení působí asistenti sociální péče, nikoli profesionální pečující. Pro výkon tohoto povolání není potřeba registrace k poskytování sociálních služeb. Asistenta může dělat každý člověk, který je starší osmnácti let a je zdravotně způsobilý.
Smlouvy mají takoví pracovníci uzavřené přímo s klienty, formálně však vystupují jako zaměstnanci zařízení.
Spolek pro seniory Mír Práče dlouhodobě argumentuje, že je členem Sdružení péče o seniory APEOS a dodržuje jejich standardy péče.
Sdružení však seskupuje právě neregistrovaná zařízení a postupy, které vytvořilo, nejsou žádným oficiálním ani akreditovaným nástrojem.
Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková kritizuje i způsob, jak se na místě nakládalo s léky. „Část léků byla volně dostupná ve společné kuchyňce a mohlo dojít k jejich záměně. Není jisté, komu a kdy byla podávána psychofarmaka, která na místě byla. Chyběla dostatečná dokumentace péče o jednotlivé klienty,“ sdělila.
Většina ubytovaných podle Šimůnkové používala inkontinenční pomůcky, a to včetně těch, kteří byli ještě schopní používat toaletu. Tím může skutečná inkontinence nastoupit a člověk je pak závislý na pomoci druhých, i když by být nemusel.
Klienti si nestěžovali
Kontrola v zařízení nenarazila na špatné zacházení a klienti byli spokojení. To však podle mluvčí kanceláře veřejného ochránce práv Markéty Bočkové nemůže být argumentem.
„Zásadní je, že u neregistrovaných zařízení chybí kontrola kvality poskytovaných služeb. Proto je v neregistrovaných zařízeních vysoké riziko špatného zacházení s klienty,“ doplnila s tím, že se to ukázalo ve špatném přístupu k očkování a ochranným pomůckám v době pandemie.
Neregistrovaná zařízení mají podle kanceláře ombudsmana řadu dalších rizik. Z neodborného přístupu vyplývá i možný špatně nastavený stravovací režim, nepřipravenost na stárnutí klientů a duševní choroby, které je mohou postihnout.
„Pokud zařízení důsledně nevedou dokumentaci jednotlivých lidí, nemusí být jasné, proč se jejich zdravotní stav zhoršuje. Pracovníci pak těžko reagují, což vede mnohdy ke zbytečné ztrátě soběstačnosti seniorů,“ upozornila Bočková.
Spolku hrozí pokuta
Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj už dříve zařízení Spolku Mír Práče uložil pokutu ve výši 900 tisíc korun za výkon nelegální práce. Spolek proti rozhodnutí podal žalobu. Veřejný ochránce práv se problematikou zabývá dlouhodobě.
„V roce 2014 odhalily návštěvy v zařízeních četná pochybení od nevhodného prostředí, nekvalitní péče a nevyhovující stravy po omezování pohybu klientů a jejich finanční závislost na provozovatelích zařízení,“ vyjmenovala pro úplnost mluvčí Bočková.
Ombudsman v případě Spolku pro seniory Mír Práče podává podnět Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, aby činnost spolku prověřil. Za poskytování sociálních služeb bez registrace provozovatelům hrozí pokuta až dva miliony korun.
