Střelbě se aktivně věnuje od střední školy, představuje pro něj hlavně odreagování. „Na vysoké jsem byl v Brně na koleji, nebyl čas dojíždět na střelnici a ani nebylo moc kam. Jenže simulátory, které se na trhu objevily, nebyly určené pro studentský rozpočet,“ usmívá se Lábr při vzpomínce na začátek projektu.
Se sestrojováním se pral sám, další vychytávky mu pomáhali doladit spolužáci i jeden z univerzitních pedagogů.
„Miroslav systém vyvíjel v rámci studentské tvůrčí činnosti, hobby pak přerostlo v diplomovou práci, kterou obhájil. Nyní projekt úspěšně prezentuje na zahraničních konferencích a sklízí s ním velký ohlas,“ popisuje podplukovník Ladislav Hagara.
Domácí střelecký simulátor Lábr nazval zkráceně z anglických slov HomeLESS. Jeho největší předností je kromě „přenosnosti“ hlavně cena. „Může si ho pořídit prakticky každý, v podstatě za něj utratíte jen několik set korun,“ tvrdí Lábr.
Softwarová část je totiž zdarma, zájemci si musí dokoupit jen zbylé vybavení k počítači – tedy webkameru, stativ a kabel, repliku zbraně a doplňkovou elektroniku. Sám autor projektu za to vše dal podle svých slov okolo 1 500 korun a s papírovým terčem se pak bavil na kolejním pokoji.
Program vymyslel tak, aby s ním šlo snímat laserové střely co nejjednodušeji. „Video z webové kamery zpracovává program Hit Analyzer. Laserová tečka určuje souřadnice zásahu. Podle typu terče a průměru střely se pak určují body,“ vysvětlil jednoduchý princip simulátoru.
Střelbu na 25 metrů lze trénovat na pěti metrech
Pomocí něj lze navíc střílet téměř kdykoli a kdekoli. Uživatel může trénovat doma na chodbě nebo klidně v obývacím pokoji. „Hit Analyzer totiž umožňuje upravit podmínky tak, aby odpovídaly vzdálenostem při reálné střelbě. Například střelbu na 25 metrů lze trénovat na pouhých pěti metrech,“ doplňuje Lábr.
Pro střelbu si lidé mohou upravit i airsoftové makety pistolí. „Zbraň si vytisknou i na 3D tiskárně z dostupných podkladů, které jsme na univerzitě připravili. Do ní jednoduše vloží laserové ukazovátko,“ nabízí další možnost s tím, že vše je navíc naprogramováno tak, aby simulátor fungoval v operačních systémech Linux i Windows.
Třiadvacetiletý Lábr nyní pracuje jako armádní programátor v Praze, v Brně však pokračuje v doktorském studiu. A nedávno prezentoval další inovaci. „Už nemáme jen pistoli, ale vymysleli jsme pušku se senzory, které jsou schopné dát střelci zpětnou vazbu o tom, kdy střílí, kam a jak přesně míří a podobně,“ popisuje Lábr.
Tím ale s prací na simulátoru rozhodně končit nehodlá. Už delší dobu se chystá na rozšíření funkcí o zvukové signály.
„Chtěli bychom, aby mohli simulátor využívat i lidé se zrakovým postižením. Síla nebo výška tónu by jim signalizovala, jak daleko jsou od středu terče,“ nastiňuje vývoj Lábr.
A Hagara přidává další možné rozšíření. „Mohli bychom rozpracovat grafické prostředí terče, což by uvítali například studenti lesnických oborů,“ podotýká Hagara.
Podobné projekty přitom nejsou na brněnské Univerzitě obrany příliš obvyklé. „Je to ale o studentech. Svůj nápad musí chtít zrealizovat. Technické vybavení na to určitě je,“ uzavírá Lábr.
