Ráda vzpomíná na krajinu svého dětství, kde žili její prarodiče. „Jih Moravy, jako jsou Rakvice nebo Charvátská Nová Ves, ale taky Branná v Jeseníkách, to jsou moje srdcovky,“ přibližuje Slabáková v dalším dílu letního seriálu MF DNES Sem bych vás vzal, v němž jihomoravské osobnosti zvou čtenáře na svá oblíbená místa.
Změnila dnešní online doba vaši práci? Přeci jen si teď hodně lidí hledá cesty spíše v telefonu…
Po značených trasách se lidem pohodlněji chodí. Hledat trasu na online mapách mimo značení je někdy jen pro otrlé – znám i na jižní Moravě místa, kde jsou na mapách jasně zakreslené cesty, které ale v terénu už neexistují a jsou neprůchodné. Jinak ale online mapy v telefonu běžně používáme, ono je příjemné vidět, kde se zrovna nacházíme a co nás ještě čeká. Dnešní doba určitě ovlivnila vydávání papírových map, těch se prodává méně, ale pořád se používají.
Plánujete nová značení, trasy?
V mikroregionu Podchřibí na Kyjovsku chystáme značení k rozhledně Súsedská. Ta vznikla jako symbol spojení obyvatel sousedících obcí Hýsly, Žádovice a Ježov a nahradila někdejší dřevěnou rozhlednu Johanka. Na „Cestě krajinou mikroregionu Podchřibí“ navíc najdeme mnoho zajímavých zastavení. Například vyhlídky nad Hýsly, vinicemi, Skalkou, a hlavně Stromovou kapli nad Žádovicemi. To jsou vysázené lípy do tvaru kaple, vepředu je kříž a po prostoru rozmístěné dřevěné klády. V Hýslech pak mají světový unikát, zmenšeninu sluneční soustavy se slunečními hodinami, na jejichž vrcholu pak leží další, tentokrát nejmenší na světě.
Doporučila byste čtenářům ještě jiná méně známá místa na jižní Moravě?
Tak třeba mikroregion Kahan, tam jsme letos 1. dubna zahajovali na zámku v Rosicích sezonu. Ten je teď nově národní kulturní památkou. Právě z Rosic do Ostrovačic vede jedna z našich nejnovějších tras s naučnou stezkou „Cesta prostorem i časem“. Tato oblast jinak představuje hlavně hornickou tradici. Je tam například bývalý důl Simson a opravdu úžasná muzeální železnice s úzkokolejkou, kterou se můžete ve vybrané dny svézt, ideální je to pro rodiny s dětmi.
Klub českých turistů má navíc i spoustu činností, o kterých možná řada lidí vůbec neví.
V tomhle jsme celkem moderní, i když už je klub starý 135 let. Máme také elektronickou turistiku propojenou s geokešingem. Věnujeme se i lyžařské, běžecké nebo třeba bosé turistice. Co by asi málokdo tipnul, je skutečnost, že značíme trasy i pro koně. Více je jich v jižních Čechách, ale jsou i kolem Znojma. Tyto stezky vedou od stáje k stáji, aby bylo možné koně napojit a postarat se o ně i při delším putování.
V září čeká jihomoravskou oblast klubu velká akce Jede Kudrna okolo Brna. Kudy se půjde?
Základní stan, jak tomu říkáme, máme ve Společenském centru v Bystrci. Letos je to už 54. ročník. Jeden den se jde v podstatě kolem Brněnské přehrady, druhý den se vyjde přes medlánecké letiště na Velkou Babu a potom až na Babí lom a zase zpátky. Součástí je více různě dlouhých tras. Nejdelší je maraton, ale máme tam i stezky pro rodiny s dětmi. Jedna z nich vede do bystrckého Údolí oddechu, děti se také mohou těšit na připravené soutěže na letišti v Medlánkách. Navíc je akce už řadu let součástí mezinárodní pochodnické ligy IML, takže k nám jezdí i ze zahraničí. Zajímavé je, že v některých zemích IML slouží i jako kondiční příprava ozbrojených složek, proto k nám pravidelně jezdí třeba i nizozemští námořníci.
Chodíte vy sama ještě na výpravy s klubem?
Jelikož mi už vzhledem k práci pro klub moc volného času nezbývá, jezdím teď už spíš na výlety jen s manželem naším obytným autem.
A kam vyrážíte?
Na rozhledny nebo věže, vyhlídky a různé památky. Třeba nedávno jsme byli na Devíti skalách a na kostelní věži v Přibyslavi. U těch kostelních je nevýhoda, že bývají otevřené jen málokdy, chtěli jsme ji navštívit už loni, ale do žádného termínu jsme se netrefili, tak až konečně teď. Vždycky se díváme, co je v okolí, takže jsme to spojili s výletem k Žižkově mohyle, kde Žižka údajně v roce 1424 zemřel. Mohyla je opravdu obrovská, je to dílo sokolů, obsahuje základní kameny ze všech možných sokolských žup.
Takže rozhledny jsou vaše nejoblíbenější?
Určitě ano. Samozřejmě jsme jich už spoustu viděli, některé mezitím zanikly, jiné se postavily. Je to celkem fenomén. Vedu si excelovskou tabulku, kde mám rozhledny, věže i vyhlídky, kdy jsme tam byli a jejich výšku. Když nějakou dcera s rodinou navštíví, posílá mi fotku, aby na ní rozhledna nebyla vidět celá, a já pak hádám, o kterou jde. Baví nás to, lezeme do výšky, dokud můžeme. Zajímavý pohled jsme měli třeba z rozhledny v Křepicích na Břeclavsku. Jde o místo Bratislavsko-brněnské operace, odkud maršál Malinovskij řídil boj. Odtud byl pohled na Brno dost nevšední, protože takhle od jihu to člověk nezná. Každý výhled přinese něco nového. Léto si zpestřujeme také tím, že jezdíme po festivalech folku a country. Nedávno jsme byli na 40. ročníku Horáckého džbánku na zámku ve Žďáru nad Sázavou, takže jsme si dali i prohlídku zámku Po stopách Santiniho, protože letos je výročí 300 let od jeho úmrtí.
Prý ráda vyrážíte i za květenou.
Třeba za sněženkami do Božic u Znojma. Je tam moc pěkné Údolí lásky s různě dlouhými okruhy. A potom je jarní květena, jako třeba hlaváček jarní – za těmi jsme s rodiči chodili do lokality Zázmoníky, najdeme ji nad Bořeticemi. A to jsme opět mezi rozhlednami. Například v sousedním Kobylí je Stezka nad vinohrady, která je i pro vozíčkáře.
7. ledna 2022 |
