„Chodívali jsme do brněnského Ořešína, Útěchova, do Bílovic a také do Moravského krasu,“ vzpomíná Goldflam v dalším díle letního seriálu MF DNES Sem bych vás vzal, v němž jihomoravské osobnosti zvou čtenáře na svá oblíbená místa.
V dětství s rodiči Brno a jeho okolí často procházeli. Učarovala jim hlavně zdejší příroda. „Na výlety jsme jezdili skoro každou neděli. Taky na Brněnskou přehradu se často chodilo, tam jsem to měl rád, protože jsou tam krásné lesy. Brno je moc pěkné a to okolí je krásné,“ zasní se.
Do svého rodiště se čas od času vrací i se svou tvorbou. „V brněnském nakladatelství Větrné mlýny mi vyšla kniha Brno, ty město mých snů a taky Strašidelné Brno, a tak říkám, že co bydlím v Praze, tak píšu víc o Brně,“ zasměje se.
Právě s knihou Strašidelné Brno a další knihou Praha strašidelná nedávno navštívil Měsíc autorského čtení v Prešově. „Na Slovensku jsem už byl xkrát, také v Brně nebo třeba ve Lvově a v polské Vratislavi. Řekl bych, že jsem jeden z nejdéle působících účastníků,“ zmiňuje spisovatel místa, kde předčítal svá díla na literárním festivalu, kterého je pravidelně součástí.
„Tuto akci mám rád, protože když čte člověk ze svých věcí, vidí, jak na to lidé reagují, a má tak přímou odezvu,“ vysvětluje. S nejpřívětivějšími ohlasy se při autorském čtení setkává ve svém rodišti, kde ho lidé také nejvíce znají.
A rád na něj vzpomíná. „Když přijedu, rád se po Brně projdu. Ještě tam mám zbytek kamarádů a na hřbitově taky rodiče, takže to s sebou nese určité vzpomínky,“ popisuje. Své divadelní působení v Brně má spojené především s HaDivadlem, kde strávil mnoho let. Vazbu s ním navíc neustále drží díky své hře Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně, která měla v divadle už přes 240 repríz.
Po natáčení Dědictví dva roky nejedl zmrzlinu
Nejen s divadelní tvorbou, ale i s filmovým štábem Goldflam zavítal do Brna, kde se natáčela část dnes už legendárního filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntág. „Zbytek se točil v Olšanech na Vyškovsku, kde bylo horko. Chodil jsem si kupovat do obchodu zmrzlinu. Jahodový kornout, jiná nebyla. Za ten den jsem jich snědl šest nebo sedm a pak jsem dva roky zmrzlinu nejedl,“ vzpomíná.
Arnošt Goldflam a Bolek Polívka ve filmu Dědictví aneb Kurva se neříká
Příjemné překvapení od hereckých kolegů ho čekalo při filmování známé pohádky Lotrando a Zubejda. „Točila se částečně v Bulharsku a já jsem tam měl zrovna narozeniny. Marián Labuda a Pavel Zedníček mi nechali udělat dort z padesáti palačinek, bylo to krásné,“ přidává představitel cestovatele Lustiga svou vzpomínku.
Několik oblíbených míst má rovněž v Praze, kde se svou rodinou žije už přes patnáct let. Přiznává však, že ačkoli v hlavním městě už delší dobu bydlí, tolik prozkoumané ho nemá. „Bydlíme v blízkosti krásné Divoké Šárky a letohrádku Hvězda, tam se nám to líbí,“ přibližuje Goldflam místa, kam ve volném čase v Praze vyráží.
Po Brně se vydal na strašidelnou Šumavu
„Když jdu tudy na procházku, mám cyklus takzvaně 3R. To jsou tři rybníčky, které při cestě obkroužím, jeden ve Hvězdě, další o kousek dál se jmenuje Terezka a třetí je Libocký rybník.“ Často také navštěvuje pražská divadla, kde režíruje své hry.
I když občas vyráží na výlety, s tvorbou zůstává doma. „Pro inspiraci si chodím do své fantazie doma v pokojíčku. Většinou mě všechno napadlo právě tam,“ prozrazuje.
Přes léto mají divadla sice prázdniny, ale ani teď činorodý spisovatel nezahálí. Psaní je pro něj navíc cestou, jak zahnat chmurné myšlenky a odvést je k tomu, co právě vymýšlí nebo píše. Ve svých knihách si vymýšlí hodně a rád. Se svou ženou, která většinu jeho děl ilustruje, právě dokončil další knihu do cyklu s názvem Strašidelná Šumava, jež vyjde na podzim. „Po Brně a Praze jsme tentokrát chtěli nějakou temnou krajinu, a tou Šumava je,“ vysvětluje Goldflam výběr tématu své novinky.
Přes prázdniny připravuje text podle novely Karla Poláčka Hlavní přelíčení pro pražskou Ypsilonku, kde ji bude na podzim režírovat. Divadelních her napsal desítky, řada z nich se hraje i v zahraničí. Například v Anglii, Rakousku, Německu – a jedna i za oceánem v New Yorku.
