Rozhledna Babylon nad obcí Kaly na Tišnovsku je oblíbeným místem, kam si Jihomoravané rádi zajdou o víkendu na výlet. Kdo se tam však v poslední době vypravil, zjistil, že se z ní do kraje nerozhlédne.
Dřevěnou vyhlídku napadla plíseň, obec tak raději kvůli bezpečnosti nechala odmontovat žebřík, aby na ni nikdo nemohl vylézt. Až do doby, než se seženou peníze na její rekonstrukci.
Fotogalerie |
„Na výstavbu jsme dostali peníze z dotací, na opravu už je ale nezískáme. O náklady se tak musíme podělit se sousední obcí a nejspíš ještě uspořádáme veřejnou sbírku,“ přemýšlí starosta vesničky Kaly Jiří Synek (Sdružení nezávislých kandidátů).
A zdaleka není sám, kdo podobný problém řeší.
To, že města, obce nebo spolky získávají peníze z dotací na stavbu vyhlídkových věží, ale jejich případné opravy už si musí vyřešit samy, potvrzuje místopředseda Klubu přátel rozhleden Pavel Gejdoš.
„Je smutné, že se z různých fondů, grantů a eurodotací staví další a další rozhledny, ale nikdo už nemyslí na jejich příští osud. Problémy jsou čím dál častější. Hlavně dřevo nevydrží věčně a po čase je třeba výměna části nebo rovnou celé stavby. Málokdy to ale někdo řeší, když už nejsou dotace. Prostě v krajině zůstane žalující torzo,“ tvrdí.
Obce se musejí připravit do budoucna
V Kalech to ale nechtějí nechat zajít tak daleko. V dubnu plánují schválit projekt na rekonstrukci a ideálně začátkem letních prázdnin rozhlednu zase zpřístupnit.
„Zájem turistů o Babylon je značný. Spousta z nich se tam vydá a teprve na místě zjistí, že se nahoru nedostane. I proto bychom chtěli otevřít už v létě. Odhaduju, že oprava vyjde až na 300 tisíc korun,“ dodal starosta Synek, který před jedenácti lety rozhlednu, z níž je krásně vidět na Žďárské vrchy, zříceninu Zubštejn nebo Bystřickou pahorkatinu, pomáhal sám stavět.
Zatímco jinde v republice chátrající torza krajinu dlouhodobě hyzdí, na jižní Moravě je to problém, na který se obce musejí připravit hlavně do budoucna. Z padesáti vyhlídkových věží v kraji jich je 23 ze dřeva, nebo alespoň mají dřevěnou konstrukci.
„Především v posledních čtyřech letech končily evropské výzvy, takže se rozhledny stavěly opravdu hodně,“ říká Gejdoš. Právě Klub přátel rozhleden se snaží chátrající vyhlídky opravovat a momentálně nedostupné stavby zpřístupňovat.
Recept na vyhlídky: pravidelné opravy za menší peníze
Dotací využili také v Hustopečích, kde se jejich unikátní mandloňový sad rozhodli doplnit dřevěnou rozhlednou. Otevírali v roce 2012, i s informačními tabulemi stavba vyšla na téměř dva miliony korun. Poprvé ji rekonstruovali loni.
„Popravdě jsme se ani nespoléhali, že by nám někdo další peníze dal. Počítali jsme s tím, že po třech letech ji budeme muset opět uvést do perfektního stavu. Údržba nás nakonec vyšla na necelých 40 tisíc, což pro náš rozpočet naštěstí nepředstavovalo žádnou velkou zátěž,“ podotkla starostka Hustopečí Hana Potměšilová (Sdružení nestraníků).
Zato v Bořeticích na Břeclavsku moc velkou radost z oprav rozhledny nemají. Čtyřpodlažní věž ze dřeva tam nechala postavit v roce 2006 recesistická Svobodná spolková republika Kraví hora, která se do vinařského regionu snaží přitáhnout co nejvíce turistů.
„Tehdejší starosta byl zároveň prezidentem naší republiky a dokázal si prosadit, aby na údržbu rozhledny přispívala i obec. Jenže teď už ji musíme osmým rokem opravovat sami,“ postěžoval si Karel Pilař z kravihorské republiky.
Každý rok tak na pravidelné úpravy dávají kolem padesáti tisíc korun. „Peníze máme díky vinařské turistice, ale je to pro nás opravdu velká částka. Většinu toho, co vyděláme, investujeme do rozhledny,“ doplnil.
