Místo pouhého biflování z knížek vyhledávání informací na internetu v souvislostech. Konec opisování z tabule do sešitu, ale častější studium v terénu a práce v týmu na konkrétním projektu, jejž pak studenti odprezentují ostatním. Více vlastních zkušeností, které je přimějí poznávat učební látku díky zážitkům s ní spojeným.
Nejen tyto alternativní způsoby výuky chce hejtmanství dostat do svých středních škol. Jižní Morava se tak stane prvním krajem, který tyto inovativní způsoby výuky zavede systémově. A první na řadě jsou jihomoravská gymnázia, na která příští rok čekají revoluční změny.
Kraj žádá, aby až třetina z nich nabízela studentům jednu třídu s alternativními formami výuky. „Vnímáme tlak veřejnosti, že školství by mělo fungovat jinak a děti je třeba vést spíše k dovednostem, nejen tvrdým datům. Měly by umět spolupracovat, nakládat s informacemi, být samostatné,“ vypočítala krajská radní pro školství Jana Pejchalová (ANO).
Novinkou chce hejtmanství střední školy zkvalitnit natolik, aby uspokojily i požadavky náročnějších rodičů a ti se pak neohlíželi po těch soukromých.
Podobné alternativní přístupy už jsou běžné na mateřských i základních školách. Na nich totiž byli rodiče často s úrovní výuky nespokojení a běžně tak své děti přehlašovali jinam. U mnoha státních škol si tím změnu „vynutili“.
Zapojí se gymnázium ve Vyškově a Vídeňské ulici v Brně
Ze stejného důvodu chce kraj zavést speciální třídy na gymnáziích, která se do pilotního projektu přihlásí dobrovolně. Ředitelé navíc dostanou volnou ruku v tom, jaký druh výuky zvolí. Naopak jisté je, že třídy budou mít menší počet studentů a učitelé absolvují speciální školení.
Náklady kraj spočítal kolem 250 tisíc korun na přípravu jedné třídy, provoz by pak už neměl být náročný, gymnázia využijí proškolené pedagogy ze svého sboru. Na výzvu kraje zatím kladně reagovala jen dvě z 27 jihomoravských gymnázií, a to ve Vyškově a Vídeňské ulici v Brně. Tam by měli první takovou třídu zaměřenou na počítače a matematiku otevřít od září 2019.
A na hejtmanství věří, že další školy budou postupně přibývat. Jejich ředitelé se experimentálním třídám nebrání, ale čekají na detailnější zadání.
„Bylo nám řečeno, že kdo má zájem, může se zapojit. Alternativní prvky se snažíme zavádět do výuky sami už teď. Výzvu kraje dělat něco nového rozhodně neodmítáme, ale uvidíme, co to bude obnášet. Záleží na podmínkách,“ popsala Jaroslava Večeřová, ředitelka Purkyňova gymnázia ve Strážnici, které letos oslavilo 120 let od založení.
Podobně reagoval i Radek Petřík, ředitel gymnázia v Blansku. „Chybí nám informace, takže nevím, co se od nás očekává. Diskusi se ale nebráním, ani nejsem proti pilotnímu projektu,“ prohlásil. Radní Pejchalová však zdůraznila, že výzva školám je schválně koncipovaná tak, aby ředitelé měli volnost ve výběru alternativního přístupu.
Vznikne ředitelská akademie
Plánovanou revoluci ve výuce vítají i starostové. Radnice sice nejsou zřizovateli středních škol, gymnázia však ve všech městech patří mezi významné místní instituce.
„Na našich základních školách je tato forma zcela běžná. Jako bývalý pedagog nejsem proti, pokud to povede ke zkvalitnění výuky a žáci vše přijmou jako zábavnější a účinnější způsob, jak se něco naučit,“ řekl starosta Blanska Ivo Polák (ČSSD).
Diskusi o alternativních třídách otevřel už před několika měsíci opoziční zastupitel Jiří Hlavenka (SZ), jenž působí ve školském výboru kraje. A vedení hejtmanství jeho myšlenku nakonec vzalo za svou.
„Moderní způsoby výuky je ideální zavádět právě na gymnáziích, tedy na akademické půdě, kde je už teď větší volnost. Bylo by dobré, kdyby kraj mohl časem otevřít celou jednu školu tohoto typu,“ uvedl Hlavenka. To si myslí i radní Pejchalová, která dodává, že kraj chce mít takzvané školy dobré praxe, kam by se pedagogové jezdili dívat, jak učit.
K prosazení nového přístupu chce hejtmanství využít i to, že většině ředitelů končí šestileté funkční období a na jejich místa se budou vypisovat výběrová řízení. Vyhlásit konkurzy na všech 120 středních školách ale asi nestihne.
„Výměna ředitelů se tak zatím bude týkat necelé třetiny škol v kraji, asi třiceti až čtyřiceti,“ podotkla Pejchalová s tím, že zároveň nevidí důvod, aby se měnili ředitelé s dobrými výsledky.
Radní už také odhlasovali, že dají z rozpočtu peníze na ředitelskou akademii, která má připravovat zájemce o účast v konkurzech na ředitele.
„Jde o to, aby měli šanci se do výběrových řízení přihlásit třeba i učitelé bez zkušeností z vedoucí funkce, kteří ale chtějí vést školu moderně a mají zajímavé vize. Chceme tak oživit krajské školství,“ uzavřela radní Pejchalová.
 |
