O bývalé věznici na brněnské ulici Cejl se dlouho nemluvilo. Změnilo se to loni na podzim. Nejdříve o záchranu budovy, kam se zavíralo a kde se mučilo zejména v době komunismu, naléhavě město Brno žádali političtí vězni.
V úterý se přidali památkáři, kteří káznici chtějí prohlásit památkou. Město jakožto majitel objektu má na Cejlu svoje plány - takzvané kreativní centrum za bezmála 400 milionů korun.
Archivní fotogalerie    |
„Káznice si zaslouží ochranu hned z několika důvodů. Jsou to překvapivě autenticky dochované prostory ze 3. čtvrtiny 18. století. Navíc budovou doslova kráčely dějiny. Byli tu vězněni političtí vězni i řada významných osobností. Vidíme jako velmi nešťastné, že projekt kreativního centra s námi vůbec nebyl konzultován. Mohli jsme se na celé věci domluvit,“ konstatoval Aleš Homola z Národního památkového ústavu, který je za řízení zodpovědný.
Navrhnout prohlášení káznice za památku označil za otázku „stavovské cti“.
Památkáři tak zahájili druhé dějství kauzy. Podzimní dopis předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděždy Kavalírové, v němž vyjádřila obavu, že plánovaná přestavba na kreativní centrum nevratně zlikviduje pietní místa, způsobil pozdvižení.
Spor s náměstkem Matějem Hollanem (Žít Brno) musel uklidňovat až primátor Petr Vokřál (ANO), který jej označil za nedorozumění a ochranu historických cel a popravišť slíbil. Od té doby v budově pracují dělníci, kteří mají zajistit statiku stavby.
Jako by to už památka byla
Od úterý ale musí všechny práce Brno konzultovat s památkáři. Ti odeslali ministerstvu žádost o prohlášení obávané trestnice za kulturní památku. Rozhodnutí se čeká do měsíce. Podle zákona teď však majitel s objektem musí zacházet, jako by už památkovou ochranu měl.
Brno se může k rozhodnutí podle zákona pouze vyjádřit. A to už teď je z akce památkářů rozladěné a prohlašuje, že stanovisko bude zamítavé. Podle primátora Petra Vokřála i jeho náměstka Hollana hrozí, že se káznice sice stane památkou, ale bude dál chátrat.
„Pokud by byla prohlášena památkou, značně to opravu zkomplikuje. Přeměnu na kreativní centrum bude velmi obtížné uskutečnit, protože oprava památky si obvykle vyžádá mnohem více peněz. Je to nešťastné. Vyvíjeli jsme roky úsilí, abychom připravili kompletní rekonstrukci budovy při zachování veškeré piety. Zároveň se snažíme stavbu oživit jako kreativní centrum, aby lidé měli důvod na místo přijít a její historii si tam připomenout,“ konstatoval Vokřál.
Budova věznice přitom desítky let zůstávala bez povšimnutí památkářů. Návrh na zpamátnění putoval na ministerstvo až nyní.
„Před rokem 1989 v budově sídlily různé represivní instituce minulého režimu, takže se jí památkáři vyhýbali. Pak se na stavbu skrytou v oblasti Cejlu zapomnělo. V posledních letech, kdy jsme o památkovou ochranu začali usilovat, nám ale město bránilo v přístupu do budovy, což celou věc zkomplikovalo,“ zdůvodnil to Homola.
Polovina peněz na přestavbu přijde z EU
Brno získalo objekt v roce 2006. Postupně vznikl nápad vybudovat tam za až 400 milionů korun kreativní centrum. Zhruba polovinu by podle plánu měly zaplatit evropské peníze. Velkým zastáncem projektu v nynějším vedení města je náměstek Hollan.
Kromě Brna se musí k rozhodnutí ministerstva vyjádřit i kraj. Hejtman Michal Hašek (ČSSD) hned v úterý řekl ano.
„S ohledem na stanovisko památkářů krajského úřadu v Brně navrhnu radě kraje podpořit prohlášení věznice na Cejlu památkou. Popravení čeští vlastenci z doby protektorátu, ale i po únoru 1948 si důstojné připomenutí své památky zaslouží,“ konstatoval na svém Facebooku hejtman.
