„Je velice vzácný. Většinou pavouci mají velké areály rozšíření, které sahají třeba od Čukotky až po Portugalsko, ale tento druh se pravděpodobně vyskytuje pouze v Panonské oblasti a známe jej jen z jižní Moravy,“ informuje Milan Řezáč z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, který nový druh popsal.
Snovačku moravskou se zatím podařilo najít pouze u Lednických rybníků a u mrtvého ramene v přírodní rezervaci Stibůrkovská jezera u Lanžhota na Břeclavsku. Ještě do poloviny 19. století tam byla slaniska a přirozená mělká jezera se slanější vodou.
Podobné biotopy už však dnes prakticky neexistují. „Tento druh je vázaný na vegetaci, která vyrůstá z vody. Takových míst v Česku moc není nebo jsou zasažená znečištěním vody,“ vysvětluje Řezáč.
I proto snovačka moravská tak dlouho unikala odhalení. „Většina pavouků ve střední Evropě byla popsána už v 18. nebo 19. století. Najít nový druh v tomto regionu je docela vzácnost, protože většina už byla vybádána dříve,“ podotýká Řezáč.
Nejbližší příbuzné má až na Bajkalu
Na dosud neznámého pavouka „kápnul“ jeho kamarád Vítězslav Bryja, který je molekulárním biologem na Masarykově univerzitě v Brně a vášnivým znalcem pavouků. Na jeho počest udělil Řezáč druhu latinské jméno Enoplognatha bryjai.
Bryja nedokázal druh objeveného pavouka určit, proto se obrátil na experta Řezáče. „Zabýval jsem se tím několik let, i když ne v jednom kuse. Postupně jsem získával literaturu a sledovali jsme, jestli je po molekulární stránce někomu příbuzný,“ přibližuje Řezáč.
Přišlo se například na to, že nejbližší příbuzné má snovačka moravská na slaniscích u Bajkalu ve střední Asii. „Analýza trvala dlouho, ale podařilo se nám vyloučit, že by se k tomuto druhu vztahovalo nějaké starší jméno. Proto se mu dalo úplně nové,“ podotkl Řezáč.
Kolik přesně snovaček moravských na Břeclavsku žije, lze těžko odhadnout. „Našli jsme pět populací a v každé mohou být stovky až tisíce jedinců. Ale stačí drobný zásah a tento druh může zmizet,“ upozorňuje arachnolog, proč byl objevený pavouk zařazen do červené knihy kriticky ohrožených druhů.
Populaci může zničit přehnojený rybník
K jeho vyhynutí stačí málo, třeba příliš přehnojený rybník, u něhož žije. „Ve znečištěné vodě je třeba nedostatek larev hmyzu, které vylétají a pavouci je chytají. Proto je druh tak ohrožený,“ sděluje Řezáč.
Samci snovačky moravské se liší od všech ostatních pavouků v Česku kusadly opatřenými několika mohutnými zubovitými výrůstky, které samec používá během námluv či při kopulaci. Samice a mláďata si stavějí drobné lapací síťky na listech orobinců či ostřic rostoucích z vody na březích jezer.
Řezáčovi se už v minulosti podařilo popsat dva nové pavouky žijící v Česku. Jde o stepníka moravského, jednoho z největších, nejpestřejších a zároveň nejjedovatějších pavouků ve střední Evropě, a šestiočku moravskou objevenou v Macoše (psali jsme zde).
Zkoumá také pavouky v zahraničí. V Izraeli objevil nový druh s brutálním a navíc velmi neobvyklým způsobem rozmnožování.
Při oplodnění nevyužívá pohlavní orgány své družky. Spermie jí vpravuje svým pohlavním orgánem, který připomíná injekční jehlu, po vbodnutí přímo do tělní dutiny. Pavouk dostal jméno šestiočka sadistická.
