V sobotu odletělo z Brna poslední letadlo do nizozemského Eindhovenu. Nízkonákladová společnost Wizz Air se rozhodla po šesti letech linku zrušit. Brněnskému letišti, kritizovanému kvůli nedostatku spojení se světem, tak zbývají už jen tři pravidelné linky. Dvě na okrajová londýnská letiště a jedna do Mnichova (o lince do Mnichova jsme psali také zde).
Od jara by ale mělo být všechno jinak. Přímo z Brna se mají cestující dostat třeba do Říma, Barcelony nebo ukrajinského Lvova.
Takový je plán, na kterém se minulý týden shodla vedení města Brna a Jihomoravského kraje. Momentálně mají rozjednáno několik leteckých společností, podle primátora Petra Vokřála (ANO) má od jara z Tuřan začít létat tři až pět nových linek. Letenky by se měly začít prodávat ještě do konce tohoto roku.
„Dokud nemáme definitivně potvrzené destinace, do kterých se bude dát z Brna létat, nechceme podrobnosti zveřejňovat. Počítáme ale, že bychom to mohli zhruba za tři týdny vědět,“ řekl k tomu stručně Vokřál.
Financování linek je zatím nejasné. Štve to opozici
Destinace v Itálii, Španělsku a na Ukrajině už jsou podle informací MF DNES rozjednané. Další linky by měly ideálně směřovat na severozápad Evropy. Zvažovalo se i Rusko, jenže tam má exkluzivní smlouvy letecká společnost ČSA, nově koupená firmou Travel Service.
Přimět dopravce, aby více využívali brněnské letiště, jde obtížně. I linka do Mnichova, provozovaná dceřinou společností firmy Lufthansa, musí být výrazně dotovaná a spolykala už desítky milionů korun. Kolik a jakým způsobem kraj zaplatí za další linky, jasné zatím není.
„S ohledem na to, že jednání stále probíhají, v současnosti nemůžeme zveřejňovat žádné další podrobnosti,“ upozornila krajská mluvčí Monika Brindzáková.
Nepříliš otevřený přístup kraje se nelíbí opozičním krajským zastupitelům.
„Strategické projekty kraje a zejména ty, které přesahují funkční období, by měly být připravovány se zastoupením opozice, aby měla možnost se k nim včas vyjádřit,“ konstatoval opoziční zastupitel a bývalý radní Antonín Tesařík (KDU-ČSL).
Kraj by podle něj měl především vyřešit, jak bude linky financovat, aby nedošlo k porušení pravidel veřejné podpory, která určují, v jakých situacích smí stát, kraje i města financovat ze svých rozpočtů soukromé podnikání – v tomto případě letecké společnosti.
Proto hejtmanství uvažuje, že linky budou fungovat podobně jako spoje integrovaného dopravního systému. V těchto případech může kraj využít takzvaného závazku veřejné služby. Ten umožňuje dotovat takovou dopravu, kterou by jinak soukromníci neprovozovali, protože by se jim nevyplatila.
Pravidelné linky využívají zejména podnikatelé. Na ně chce město s krajem cílit také při domluvě dalšího spojení se zahraničními městy.
„Řím a Barcelona jsou frekventované destinace ze strany turistů i podnikatelů. Dlouhodobě usilujeme o zavedení pravidelných linek do těchto i podobných míst. Vše ale závisí na možnostech a vyhodnocení leteckými dopravci,“ zdůraznila mluvčí společnosti Letiště Brno Kateřina Pichalová.
Lvov má spojení s celým světem. A může táhnout turisty
Například do Mnichova se nyní létá ve všední dny dvakrát denně, o víkendu jednou. Nové linky by pravděpodobně každý den nelétaly, nejednalo by se ale o charterové lety. Na ty by letadla mohla být přesměrována v létě, tedy v době, kdy se za byznysem až tak často nelétá.
„Jakákoliv snaha propojit Jihomoravský kraj se zahraničními městy je podnikateli velmi ceněná. Nejatraktivnějšími lokalitami jsou města jako Paříž, Amsterdam či třeba Frankfurt, nicméně pro kraj by bylo extrémně těžké takové linky zadotovat,“ podotkl Petr Chládek, ředitel Jihomoravského inovačního centra, jež se zaměřuje na podporu podnikání a výzkumu. U Barcelony, Říma a Lvova vyzdvihl především to, že v nich mohou cestující přestoupit na další letadlo.
O propojení se Lvovskou oblastí, která leží na západě Ukrajiny a sousedí s Polskem, usiluje kraj už delší dobu. „Tento region je třikrát větší než jižní Morava. Nabízí obrovské kulturní bohatství, navštěvují jej turisté z celého světa, jen u nás o něm lidé nemají žádné informace,“ říká podnikatel a šéf Rádia Petrov Aleš Pohanka, který se podílí na projektech spolupráce jihu Moravy se Lvovem.
„Když už se od nás létá na Ukrajinu, tak jedině z Prahy do Kyjeva. Přitom do Lvova míří letadla z celého světa. V Česku pracuje spousta Ukrajinců, a pokud by se podařilo domluvit nízkonákladové lety, bylo by to pro ně výhodnější a pohodlnější než jezdit autem nebo autobusem,“ doplnil Pohanka.
