Změna využití plochy, na níž dnes stojí staré přízemní domky známé jako „likusáky“ a do jejíž blízkosti lidé chodí trávit volný čas, vyvolala poprask.
„Od roku 1994 je toto území hájeno pro park a najednou se objeví záměr, který jej celé znehodnotí,“ kritizuje starosta městské části Brno-střed Vojtěch Mencl (ODS).
Naráží na to, že nemocnice by měla značně neblahý dopad i na okolí. Přinesla by například výrazný nárůst dopravy, na který nejsou tamní silnice stavěné. V návrhu se přitom jen jednou větou píše o dopravním zajištění pomocí MHD, která ovšem vede pod kopcem, tedy stovky metrů daleko.
Mencl chce, aby se proti této myšlence jasně vymezila prostřednictvím zastupitelů celá městská část. „Na jednání v červnu budu předkládat usnesení, že s tím zásadně nesouhlasíme,“ předesílá.
Upravený návrh územního plánu nadzvedl i ředitele brněnské hvězdárny Jiřího Duška, který už napsal dopis zastupitelům, že s ničím takovým nesouhlasí. „Chci o tom jednat se zástupci města. Zatím se mi ani nikdo neozval,“ podotýká.
Na mysli má i náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL), který má „pod palcem“ jak zdravotnictví, tak územní plánování. „Ve vedení města panuje shoda na potřebě najít lokalitu pro novou městskou nemocnici. Je třeba teď reálně otevřít debatu,“ sděluje Hladík, podle něhož se o nové nemocnici jedná už asi rok a půl. Na veřejnost to však prosáklo až nyní.
Jinde se místo nenašlo
Nápad vzešel od ředitele obou městských nemocnic Pavla Pilera, jenž upozorňuje na velké rezervy, které nynější staré budovy mají. Město velikosti Brna, které se dynamicky rozvíjí, si podle něj zaslouží moderní zdravotnické zařízení, do nějž by se přesunula veškerá péče ze stávajících nemocnic. Jejich umístění ovšem není pro přestavbu vhodné.
„Diskutovalo se asi osm lokalit, mezi nimi Kociánka, veletrhy, Technologický park nebo Komárov. Ale každá měla více komplikací než nakonec vybraná Kraví hora,“ vysvětluje Piler. „Já ji z medicínského pohledu považuji za velmi vhodnou,“ doplňuje s ohledem právě na blízký park.
Kritici nicméně poukazují na to, že ke změně plochy pro zeleň na sídlo nové nemocnice došlo bez jakékoli předchozí diskuse. To Hladík stroze vysvětluje tím, že magistrátní odbor zdraví podal námitku k původní verzi návrhu územního plánu a Kancelář architekta města Brna (KAM) s ní naložila právě takto.
„Nedokážu říct, zda je toto řešení dobré, nebo ne. Ale asi je možné ho zrealizovat, když jej navrhli,“ konstatuje náměstek.
Podle šéfa KAM Michala Sedláčka jiná vhodná poloha pro nemocnici není. „Chápu, že je to kontroverzní, ale nikde jinde jsme v Brně místo nenašli. Taková nemocnice nemůže být na periferii,“ míní.
Piler si dle svých slov uvědomuje, že způsob zveřejnění nevnáší na projekt dobré světlo. „Celý život je umění kompromisů. Vše nebylo v mé moci, abychom postupovali jinak. Preferoval bych nejdřív diskusi a až poté výběr vhodné lokality, nad kterou bude panovat široká shoda. Je logické, že se objevily negativní reakce,“ říká.
VUT pozemky prodat nechce
Kvůli možnému vzniku nemocnice v sousedství parku zaznívají i obavy, že když už se jednou plocha zeleně promění na stavební s povolenou výškou až 25 metrů, můžou někteří developeři najít kličky, jak zde postavit i něco jiného.
MF DNES už popsala, jak u ploch určených pro zdravotnictví u Fakultní nemocnice u svaté Anny nebo ve Vinařské ulici na okraji Masarykovy čtvrti vzniklo podezření z jejich využití k jiným účelům. V prvním případě sice vyrostl dům s pečovatelskou službou, ale bydlení v něm kromě seniorů seženou i mladí, ve druhém případě jsou ordinace lékařů technicky řešené tak, že umožňují celoroční bydlení.
Brněnský radní pro územní rozvoj Filip Chvátal (KDU-ČSL) uklidňuje, že tyto obavy jsou liché a v případě Kraví hory jde „jen“ o rezervu v území, protože stavba nemocnice není aktuální. „A je logické, že by ji nestavělo ani VUT, kterému většina pozemků v tamní lokalitě patří,“ podotýká.
Vysoké učení technické ovšem neplánuje tyto pozemky ani prodat či směnit s městem, pokud Brno vůbec sežene peníze na stavbu nemocnice. Projekt má podle současných odhadů vyjít na asi 5,7 miliardy korun.
„Aktuální návrh územního plánu je tudíž pro nás velmi nemilým překvapením, proti kterému se rozhodně vyjádříme nesouhlasně,“ upozorňuje mluvčí univerzity Radana Koudelová.
