Pokud chcete vyrazit do Brna, musíte na vlak či jiný hromadný dopravní prostředek. V garáži vám sice stojí auto z roku 2005, ale to nemůžete použít. Je totiž moc staré a kamery, které snímají vjezdy do širšího centra, by zaznamenaly registrační značku vozidla, které nemá v centru co dělat. Řidiči by pak hrozila vysoká pokuta.
I tak by to mohlo fungovat v Brně, pokud by město zavedlo nízkoemisní zóny, které zvažuje už delší dobu. Nyní má magistrát na stole studii, jak takové opatření uskutečnit.
Náměstek primátora Martin Ander (Zelení) ji teď představuje radnicím městských částí, kterých by se měla nízkoemisní zóna dotknout. „Zavedení takové zóny by v Brně mělo jednoznačně pozitivní efekty, protože by se v ní plošně zlepšilo ovzduší,“ prohlásil Ander.
Podle něj ale magistrát v blízké době žádnou nízkoemisní zónu nechystá a vše je pouze v rovině debat. „Musí se najít rozumný kompromis, aby takové opatření přineslo nějaký efekt a zároveň se nedotklo velké části lidí,“ sdělil náměstek.
Studie totiž nabízí několik variant, jak by opatření mohlo fungovat. Podle té nejmírnější by do zóny nesměla auta vyrobená před rokem 2001 (dotklo by se to 2 % vozů), nejpřísnější pak počítá s hraničním rokem 2006 (20 % vozů).
První varianta je podle Andera příliš mírná, druhá moc drsná. „Je lepší jít mírnější variantou, ale bez výjimek,“ míní náměstek. Výjimky, které některé varianty studie připouští, se týkají majitelů vozidel, kteří bydlí v nízkoemisní zóně, nebo firemních aut. I tyto skupiny by v případě zavedení nízkoemisní zóny bez výjimky musely vyměnit stará auta za novější.
Starostové: Nejdřív je potřeba dokončit městský okruh
Starostové městských částí, se kterými Ander o nízkoemisních zónách jednal, nejsou zásadně proti. Jsou ale skeptičtí v otázce, zda by opatření mělo skutečně nějaký pozitivní dopad.
„Pokud zavedeme nízkoemisní zóny, tak nám budou lidi do centra jezdit násilně. Musí se dostavět dva poslední úseky městského okruhu,“ prohlásil starosta největší městské části Brno-střed Martin Landa (za Žít Brno). Má na mysli Žabovřeskou a úsek Tomkovo náměstí – Rokytova.
S tím, že se musí tyto silnice dostavět, náměstek Ander souhlasí. „Ono by to šlo i bez toho, ale mnohem více bychom dopravě přitížili. Není možné vytlačit auta lidem přímo pod okna,“ řekl. Vzhledem k termínům dokončení obou staveb tak vidí možnost zavedení nízkoemisních zón nejdříve v roce 2021 nebo 2022.
Landa je ale přesvědčen, že v té době už žádná nízkoemisní zóna nebude potřeba. Po dostavění zmíněných dvou úseků podle něj tranzitní doprava centrum automaticky opustí. „Řidiči budou motivovaní jezdit po okruhu. Nemůžeme ale trápit vlastní obyvatele,“ říká Landa.
Podobně mluví i Jan Mandát ze spolku Brno autem, který nevidí smysl v nízkoemisní zóně, pokud budou hotové zmíněné dva úseky městského okruhu.
Kvůli hranici můžou mít sousedi jiné podmínky
Skeptičtí jsou k opatření i představitelé Králova Pole a Židenic. Obě městské části má navíc hranice nízkoemisní zóny v půli přetnout. Na severu vede totiž hranice zóny podle studie Královopolským tunelem, na východě po Gajdošově.
Mohlo by se klidně stát, že někteří obyvatelé budou muset mít jen auto splňující podmínky zóny, ale sousedé o pár desítek metrů vedle klidně budou jezdit vozem z roku 1997, protože už do zóny nespadnou.
„Nebylo by to spravedlivé. Zhoršilo by to mezi lidmi atmosféru,“ uvedl místostarosta Králova Pole Daniel Valenta (TOP 09).
To místostarosta Židenic Petr Kunc (TOP 09) by do nízkoemisní zóny zařadil celé Židenice, včetně velmi frekventované Gajdošovy.
„Bez ní to nemá cenu. Na ní jezdí 50 tisíc aut denně a jezdilo by i při zavedení zóny bez jakékoliv regulace. Na jiných ulicích blíže centru, kde projede pár stovek aut, bychom ale dávali lidem pokuty, že mají staré auto,“ prohlásil Kunc.
Podle Martina Andera by tento požadavek židenické radnice neměl být zásadní překážkou. „Poté, co se dostaví úsek od Tomkova náměstí po Rokytovu, tak nově povede městský okruh přes Vinohrady po Žarošické a Jedovnické. Gajdošova tak může být klidně v nízkoemisní zóně,“ doplnil Ander.
