Už loni ostejný příspěvek projevily zájem Brno, Písek a Ostrava a momentálně zpracovávají dopravní studie, které mohou vést k postupnému zavedení nízkoemisních zón v centrech. Současná legislativa jejich vznik umožňuje, pokud existuje vhodná objízdná trasa.
„Výše podpory na jednu dopravní studii může být od sta tisíc až do jednoho milionu korun,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Pro letošní rok má ministerstvo na tuto podporu vyčleněno deset milionů korun, zájem měst je ale malý a částku zřejmě nevyčerpají.
„Uzávěrka letošní výzvy je 27. září, je tedy možné, že se na poslední chvíli přihlásí další obce,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. V Česku se podle ní počítá se zavedením emisních plaket osvědčených v zahraničí, které si majitelé vozů nalepí na čelní sklo.
Vlastníci starších vozů, zejména těch naftových, se budou muset smířit s tím, že se autem do centra města nepodívají. Za porušení zákazu by hrozila pokuta, která třeba v Německu činí osmdesát eur (přes dva tisíce korun).
Studie zkoumající možnost zavedení nízkoemisní zóny zahrnuje návrhy objízdné trasy pro starší nevyhovující vozidla. Dále je v ní obsažen plán pro organizaci dopravy adopravního značení, návrh, jak přísná by měla být regulace a kterých vozů by se měla týkat.
Součástí studie je výpočet finančních nákladů na zavedení zóny. Ty spočívají hlavně v umístění dopravních značek vymezujících zakázanou oblast i objízdné trasy. Řádově se bude jednat o statisíce až miliony korun.
Praha jede bez zón
Některá města si nicméně raději hledají vlastní „bezzónové“ postupy, jak snížit zatížení ovzduší emisemi. Příkladem může být Praha, která chce přímo v ulicích zjišťovat, kolik po městě jezdí naftových aut bez filtrů pevných částic. Praha také připravuje vlastní regulační řád, aby mohla v případě smogové situace povolit vjezd aut jen se sudým, nebo naopak lichým číslem registrační značky, čímž by se snížilo množství vozů v ulicích.
„Pokud bude existovat transparentní a jednoduchý model, jak odlišit vozidla splňující podmínky od těch nevyhovujících, pak jsou nízkoemisní zóny zajímavým nástrojem pro centra větších měst,“ uvedl pro MF DNES Jan Linhart z poradenské společnosti KPMG. Stát by podle něj měl více kontrolovat fungování stanic technické kontroly iběžných silničních kontrol.
„Nízkoemisní zóny momentálně nemá smysl zavádět,“ prohlašuje mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka. České silnice jsou podle něj plné aut, která prošla pravidelnou kontrolou na STK jen na základě podvodu a jezdí s nefunkčním katalyzátorem. „Co je platné, když dovolíme vjezd do centra města jenom dieselům, které splňují normu Euro 6, a ony přitom reálně nesplňují ani starou normu Euro 1, protože jim majitel vymontoval filtr pevných částic,“ upozorňuje Vomáčka.
Hlavní město Praha v této souvislosti v pátek oznámilo, že chce společně s policií prověřovat stanice technické kontroly, zda nepodvádějí a nepouštějí do provozu auta, která nesplňují normy.
Nízkoemisní zóny se v Evropě prosazují stále více. Vedle Německa je zavedla i Francie a Rakousko, to dokonce do celých regionů. Připravují se i ve Španělsku. Němci v příštím roce chystají reformu nízkoemisních zón, která přinese nové modré plakety pro nejekologičtější vozy.
