Více než půlstoletí byl trnem v oku česky mluvících Brňanů jako symbol zla. Spolkový dům brněnských Němců, u jehož počátku stál i majitel slévárny Friedrich Wannieck a další němečtí mecenáši, už na konci druhé světové války poničilo bombardování, závěrečné boje a nakonec rozsáhlý požár.
Po odstřelu museli ruiny budovy exemplárně rozebrat sami němečtí obyvatelé Brna před svým konečným vysídlením z města.
Právě před 75 lety z dnešního Moravského náměstí zmizely poslední zbytky Německého domu a prostor se změnil na park. Zdálo se, že po nenáviděné budově nezbylo nic. Současný průzkum kvůli plánované rekonstrukci náměstí však ukázal opak.
„Zatím jsme našli chodby a devět místností, které se nacházely ve sklepení téměř dva metry pod povrchem,“ vypočítává odborník na brněnské podzemí Aleš Svoboda, jenž průzkum pod náměstím navrhl a zpracoval plán prací.
Podle něj přitom současní architekti nevěřili, že klenby vůbec mohly demolici vydržet.
„Já byl ale optimista. Když totiž zasypávali suterén domu, tak jen prorazili díru v klenbě a sypali do ní suť, dokud se otvor neucpal. Troufám si tak říct, že můžou být zachovalé i další podzemní místnosti. Podle dostupných plánů budovy by další průzkumné sondy měly narazit na reprezentativní prostory, jako jsou pivnice či salonky, kde sídlily tehdejší spolky,“ dodává Svoboda.
Teprve pak padne od městské části Brno-střed, která průzkum zadala, finální verdikt, jak s objevenými prostory naložit.
„Až budou výsledky kompletní, rozhodneme spolu s odborníky o dalším postupu. Pro bezpečnou rekonstrukci parku bude klíčový posudek statika,“ shrnuje Vojtěch Mencl (ODS), starosta centrální brněnské městské části, na jejímž území se Moravské náměstí nachází. Průzkumy mají trvat do poloviny března příštího roku.
Německý dům byla reakce na jiný, určený pro Čechy
Historie Německého domu sahá do konce 19. století, kdy se stal odpovědí na stavbu Besedního domu v Husově ulici, kde se naopak scházeli čeští obyvatelé Brna. Zatímco ti své centrum postavili v neorenesančním slohu, německé sídlo se architektonicky vracelo k éře středověké gotiky. Podobalo se jiným stavbám určeným Němcům, třeba Červenému kostelu či Berglerově vile.
„U Německého domu šlo ale o nemotornou akademickou architekturu, která jako by vypadla ze vzorových katalogů oné doby. Uznání naopak zasluhuje program, který dům nabízel. Jeho vyhlazení byl zlovolný akt, který Brnu, jeho přirozenosti a podstatě značně ublížil,“ myslí si brněnský architekt Jan Sapák.
Německé kulturní centrum totiž hostilo koncerty, divadla či různé schůze.
„V prvním patře se nacházel velký společenský sál s varhanami, kde se kromě plesů a koncertů pořádala třeba veřejná čtení. Přízemí patřilo rozměrné kavárně a restauraci a v podzemí se nacházela pivnice s úložným prostorem,“ popisuje popularizátor brněnské historie Michal Doležel, jenž je zároveň krajským zastupitelem za hnutí Spolu pro Moravu.
Místo kultury se přeměnilo v základnu NSDAP
Češi i Němci zkrátka chtěli mít vlastní zázemí pro své činnosti a zábavu, stále více se však projevovala nevraživost mezi oběma národy.
„Spolkové domy si svými aktivitami vychovávaly členy k vlastní etnicitě. Německý dům tak byl interpretován jako sídlo německého národa, stal se symbolem konce 30. a začátku 40. let, kdy se v něm scházeli Hitlerjugend, NSDAP a nacističtí pohlaváři. Proto byl vnímán jako zhmotnění protektorátu, němectví a nacismu,“ dodává Doležel.
Jeho osud byl tak po válce nevyhnutelný. „Vezměte si, že uprostřed města vám stojí Německý dům, na kterém šest let vlají hákové kříže. A když válka skončí, jak to asi dopadne?“ podotkl již dříve v rozhovoru pro MF DNES historik Alexandr Brummer, jenž je spoluautorem publikace Brno účtující, která provádí po místech spojených s vypořádáváním se s kolaboranty a Němci po druhé světové válce.
Moravské náměstí je jako lakmusový papírek historie
Poté, co zmizel „symbol zla“, definitivně skončila i doba početné německé komunity v Brně. Asi 20 tisíc Němců muselo město opustit při nuceném vysidlování.
Události, které městem cloumaly tři čtvrtě století nazpět, nenechávají velkou část Brňanů chladnými ani dnes. To se ukázalo před třemi lety, kdy Německý dům připomněl festival Meeting Brno osmnáct metrů vysokou stavbou ze šesti tisíc lešenářských trubek.
„Dnes skoro nikdo neví, že tam dům stál. Za poslední dvě století odsud zmizely hradby, Rašínova ulice byla probouraná kvůli Německému domu. Vystřídaly se tu pomníky císaře Josefa II., Tomáše Garrigua Masaryka a sousoší Komunisté. Několik let tu měli hroby rudoarmějci, kteří padli při osvobozování Brna. Moravské náměstí je lakmusový papírek historie českých zemí. Chceme připomenout paměť místa a národa a věci, jež tu byly,“ hájil se tehdy před kritikou architekt a spoluautor obří makety Ondřej Chybík.
Německý dům v Brně
|
