Lesy kvůli suchu umírají, pily nestíhají odebírat chřadnoucí smrky

  6:45aktualizováno  6:45
Stromy na jižní Moravě hynou suchem, na novou výsadbu však chybí peníze. Majitelé lesů totiž nemohou kácet stromy cíleně, ale musejí se zbavovat v první řadě odumírajících stromů, na kterých prodělávají.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Zejména cena smrkového dřeva kvůli jeho nadbytku výrazně klesla.

Smrky mají mělký kořenový systém, který na vodu nedosáhne. Právě ty části jižní Moravy, kde jsou tyto stromy vysázené, jsou na tom nejhůř. V posledních třech letech se navíc situace rapidně zhoršila.

„Klimatická změna, která se projevuje přísuškem (situace, kdy se více vody vypaří, než naprší, pozn. red.), menšími a nerovnoměrnými úhrny srážek, větším počtem tropických dnů a nocí, má na zdravotní stav lesů velmi neblahý vliv. Stromy trpí a jsou tak náchylnější k napadení škůdci a houbovými patogeny. Letošní rok byl bohužel ještě katastrofálnější,“ podotýká vedoucí odboru marketingu a komunikace Lesů ČR Ondřej Kopecký.

Pro zajímavost – teploty ve vegetační sezoně tedy od dubna do září byly letos na jižní Moravě o tři stupně Celsia vyšší a srážkové úhrny dosahovaly jen 66 procent dlouhodobého normálu.

Lesní majetky jsou na pokraji krachu

„U smrku se k oslabení nedostatkem vláhy přidala kůrovcová kalamita, proto je odumírání této dřeviny nejviditelnější, hlavně v oblasti severně a západně od Brna. V jižních částech kraje jsou rozsáhlé plochy odumírající borovice,“ popisuje šéfredaktor časopisu Lesnická práce a serveru o lesnictví Silvarium.cz Jan Příhoda.

Nová pomoc pro lesníky

Ministerstvo zemědělství podpoří výsadbu listnatých dřevin. Lesníkům za takto osázený hektar vyplatí o třetinu více než doposud, místo 9 korun to bude 12. „Poskytneme zdroje na výsadbu lesních porostů odolnějších vůči změně klimatu, zejména listnáčů nebo jedle, a na zalesnění holin po kalamitách,“ vyjmenoval ministr zemědělství Miroslav Toman.

Další nový příspěvek ve výši 26 tisíc korun na hektar je poskytován na seštěpkování poškozených jehličnatých porostů mladších čtyřiceti let. Resort aktuálně zvažuje i krajní řešení, třeba spalování přebytečného kalamitního dřeva.

Ani to se však neobejde bez finanční podpory a změny legislativy. „Uvolnilo by to trh od přebytků, které se již nepodaří zpracovat běžným pilařským a papírenským postupem,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Co to v praxi pro lesníky znamená? Třeba to, že cíleně nekácejí stromy, ale řeší jen nahodilou, tedy nechtěnou těžbu. „Přetlak dříví z nahodilých těžeb však na trhu způsobil dramatický pokles cen jehličnatého dříví, takže příjmy jen těžko pokrývají náklady na zpracování, asanaci dříví, novou výsadbu a následnou péči,“ poukazuje ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Pavel Čacký.

Není tak neobvyklé, že vlastníci lesa dotují náklady ze svých rodinných rozpočtů. Likvidace následků kalamity a založení nových porostů v takovém objemu je i podle ředitele MP Lesy z Benešova u Boskovic Tomáše Minxe extrémně drahé. „Již nyní stojí mnoho lesních majetků na pokraji krachu,“ podotýká.

Cena smrkového dříví je zhruba na polovině dlouhodobého průměru, metr krychlový stojí necelých tisíc korun. A navíc je ho tolik, že pily nejsou schopné ani všechno odebrat.

Sázka na jedle a listnáče

Lesníci na situaci reagují, začínají proměňovat skladbu lesa. Například Masarykův les Křtiny už na jaře vysázel 270 tisíc sazenic, ze 75 procent jedle a listnáče. Ačkoliv přibližně polovina uhynula, je to trend, ve kterém chce pokračovat.

„Zároveň podporujeme přirozenou obnovu, tedy z opadaných semen. Porosty tak budou druhově pestré, smíšené, a měly by lépe odolávat výkyvům počasí i různým škůdcům,“ míní Čacký.

Přeměna ze smrkových monokultur na různorodé lesy je však mimořádně pomalá. Třeba Lesy ČR ročně obnoví jen procento lesů, aby nezatěžovaly krajinu.

Minx z MP Lesy upozorňuje, že vypěstování kvalitního lesního porostu trvá zhruba sto let. A nikdo nedokáže předvídat, v jakých klimatických podmínkách porostou naše lesy v příštích desetiletích. „Jdeme tedy cestou druhově pestrých a vhodných lesních porostů. Přitom nevylučujeme ani smrk, který je ve vhodných podmínkách dřevinou nezastupitelnou,“ podotýká.

Problém hrozí i ovocným stromům

Už od borovice, jež dnes také plošně usychá, se přitom dosud čekalo, že jako hlubokokořenící změnám klimatu odolá.

„Stejně tak nelze dnes jednoznačně říct, že výsadba listnáčů a jedle je jednoznačným řešením důsledků klimatických změn a zárukou dobrého vývoje našich lesů v budoucnu,“ upozorňuje odborný poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR ze Znojma Petr Jelínek.

Je zajímavostí, že jihomoravské lesy mají vůbec největší zastoupení listnáčů v republice, skoro 66 procent. „Ještě odolávají, ale pod dlouhodobým stresem ze sucha můžou také brzy začít plošně schnout,“ poukazuje Filip Chrbját, správce soukromých a obecních lesů.

V bezpečí ovšem nejsou ani ovocné dřeviny. Kvůli nezvykle teplému podzimu se na některých objevily pupeny, nové listy i květy. Pokud v takovém stavu udeří na strom mrazy, poškodí ho to. „Sice zregeneruje na jaře, ale je to vedle sucha další z řady stresů,“ vysvětlil bioklimatolog Zdeněk Žalud z CzechGlobe Akademie věd ČR.

Autor: pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Viník nehody se brání proti exekuci z pojišťovny, zažaloval stát o peníze

Je to už devět let, co řidič avie Pavel Dekař na přechodu najel do přecházejících dětí ze školky a dvě zranil. Kromě...

Smrt nikdo nezavinil, uzavřela policie případ znojemského učitele

Za loňskou smrt oblíbeného znojemského učitele nikdo nemohl, uzavřela případ policie. Padesátiletý vyučující tělocviku...

Smrt čtyř lidí zavinil řidič, který přes plnou čáru předjížděl náklaďák

Policisté dál vyšetřují nehodu, která si v pondělí na Znojemsku vyžádala čtyři lidské životy. Viníkem je podle všeho...

Kamion s výzdobou vjel do Olympie skrytým tunelem, zásobují tak i obchody

Jak se do největšího nákupního centra na Moravě dostane veškeré zboží, rozsáhlá výzdoba na Vánoce či deset metrů vysoký...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na Znojemsku se srazila tři osobní auta, při nehodě zemřeli čtyři lidé

U Pavlic na Znojemsku se v pondělí odpoledne srazila tři osobní auta. Po nehodě zůstali ve vozech zaklínění dva lidé....

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Špičkový výrobek i po letech funguje. Kvůli hloupé chybě je však k ničemu

Snoubení spotřební elektroniky a počítačů provázely porodní bolesti, které jsou z dnešního pohledu absurdní a...

  • Další z rubriky

Moravský Krumlov má starosti kvůli epopeji, chybí restaurace i hotely

Příslibem zápůjčky Slovanské epopeje z Prahy má Moravský Krumlov vyhráno jen napůl. Jihomoravské městečko teď čeká...

Mléčné bary, Tuzex a zanedbané letiště, vzpomínají Brňané na 80. léta

Jahodový koktejl vyráběli z jablek, kuřata grilovali ve Sputniku a do Prioru na brněnském náměstí Svobody se lidé...

Po nehodě na Znojemsku zemřel v nemocnici i čtyřměsíční chlapec

Tragická nehoda, která se stala v pondělí na Znojemsku, má další oběť. V brněnské nemocnici zemřel i čtyřměsíční...

Sněžná jeskyně i prosklená sauna, v Aqualandu otevřeli nové wellness

Nejnavštěvovanější atrakce Jihomoravského kraje Auqaland Moravia v Pasohlávkách rozšiřuje svůj záběr. Otevírá nové...

TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou
TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou

Tamara Klusová – zpěvačka, autorka knížky, manželka oblíbeného muzikanta, ale hlavně trojnásobná maminka. Jaké bylo její vlastní dětství, kde dobíjí baterky a jaké porody se svými dětmi prožila? To se dozvíte v našem rozhovoru.

Najdete na iDNES.cz