Zejména cena smrkového dřeva kvůli jeho nadbytku výrazně klesla.
Smrky mají mělký kořenový systém, který na vodu nedosáhne. Právě ty části jižní Moravy, kde jsou tyto stromy vysázené, jsou na tom nejhůř. V posledních třech letech se navíc situace rapidně zhoršila.
„Klimatická změna, která se projevuje přísuškem (situace, kdy se více vody vypaří, než naprší, pozn. red.), menšími a nerovnoměrnými úhrny srážek, větším počtem tropických dnů a nocí, má na zdravotní stav lesů velmi neblahý vliv. Stromy trpí a jsou tak náchylnější k napadení škůdci a houbovými patogeny. Letošní rok byl bohužel ještě katastrofálnější,“ podotýká vedoucí odboru marketingu a komunikace Lesů ČR Ondřej Kopecký.
Pro zajímavost – teploty ve vegetační sezoně tedy od dubna do září byly letos na jižní Moravě o tři stupně Celsia vyšší a srážkové úhrny dosahovaly jen 66 procent dlouhodobého normálu.
Lesní majetky jsou na pokraji krachu
„U smrku se k oslabení nedostatkem vláhy přidala kůrovcová kalamita, proto je odumírání této dřeviny nejviditelnější, hlavně v oblasti severně a západně od Brna. V jižních částech kraje jsou rozsáhlé plochy odumírající borovice,“ popisuje šéfredaktor časopisu Lesnická práce a serveru o lesnictví Silvarium.cz Jan Příhoda.
Nová pomoc pro lesníkyMinisterstvo zemědělství podpoří výsadbu listnatých dřevin. Lesníkům za takto osázený hektar vyplatí o třetinu více než doposud, místo 9 korun to bude 12. „Poskytneme zdroje na výsadbu lesních porostů odolnějších vůči změně klimatu, zejména listnáčů nebo jedle, a na zalesnění holin po kalamitách,“ vyjmenoval ministr zemědělství Miroslav Toman. Další nový příspěvek ve výši 26 tisíc korun na hektar je poskytován na seštěpkování poškozených jehličnatých porostů mladších čtyřiceti let. Resort aktuálně zvažuje i krajní řešení, třeba spalování přebytečného kalamitního dřeva. Ani to se však neobejde bez finanční podpory a změny legislativy. „Uvolnilo by to trh od přebytků, které se již nepodaří zpracovat běžným pilařským a papírenským postupem,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. |
Co to v praxi pro lesníky znamená? Třeba to, že cíleně nekácejí stromy, ale řeší jen nahodilou, tedy nechtěnou těžbu. „Přetlak dříví z nahodilých těžeb však na trhu způsobil dramatický pokles cen jehličnatého dříví, takže příjmy jen těžko pokrývají náklady na zpracování, asanaci dříví, novou výsadbu a následnou péči,“ poukazuje ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Pavel Čacký.
Není tak neobvyklé, že vlastníci lesa dotují náklady ze svých rodinných rozpočtů. Likvidace následků kalamity a založení nových porostů v takovém objemu je i podle ředitele MP Lesy z Benešova u Boskovic Tomáše Minxe extrémně drahé. „Již nyní stojí mnoho lesních majetků na pokraji krachu,“ podotýká.
Cena smrkového dříví je zhruba na polovině dlouhodobého průměru, metr krychlový stojí necelých tisíc korun. A navíc je ho tolik, že pily nejsou schopné ani všechno odebrat.
Sázka na jedle a listnáče
Lesníci na situaci reagují, začínají proměňovat skladbu lesa. Například Masarykův les Křtiny už na jaře vysázel 270 tisíc sazenic, ze 75 procent jedle a listnáče. Ačkoliv přibližně polovina uhynula, je to trend, ve kterém chce pokračovat.
„Zároveň podporujeme přirozenou obnovu, tedy z opadaných semen. Porosty tak budou druhově pestré, smíšené, a měly by lépe odolávat výkyvům počasí i různým škůdcům,“ míní Čacký.
Přeměna ze smrkových monokultur na různorodé lesy je však mimořádně pomalá. Třeba Lesy ČR ročně obnoví jen procento lesů, aby nezatěžovaly krajinu.
Minx z MP Lesy upozorňuje, že vypěstování kvalitního lesního porostu trvá zhruba sto let. A nikdo nedokáže předvídat, v jakých klimatických podmínkách porostou naše lesy v příštích desetiletích. „Jdeme tedy cestou druhově pestrých a vhodných lesních porostů. Přitom nevylučujeme ani smrk, který je ve vhodných podmínkách dřevinou nezastupitelnou,“ podotýká.
Problém hrozí i ovocným stromům
Už od borovice, jež dnes také plošně usychá, se přitom dosud čekalo, že jako hlubokokořenící změnám klimatu odolá.
„Stejně tak nelze dnes jednoznačně říct, že výsadba listnáčů a jedle je jednoznačným řešením důsledků klimatických změn a zárukou dobrého vývoje našich lesů v budoucnu,“ upozorňuje odborný poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR ze Znojma Petr Jelínek.
Je zajímavostí, že jihomoravské lesy mají vůbec největší zastoupení listnáčů v republice, skoro 66 procent. „Ještě odolávají, ale pod dlouhodobým stresem ze sucha můžou také brzy začít plošně schnout,“ poukazuje Filip Chrbját, správce soukromých a obecních lesů.
V bezpečí ovšem nejsou ani ovocné dřeviny. Kvůli nezvykle teplému podzimu se na některých objevily pupeny, nové listy i květy. Pokud v takovém stavu udeří na strom mrazy, poškodí ho to. „Sice zregeneruje na jaře, ale je to vedle sucha další z řady stresů,“ vysvětlil bioklimatolog Zdeněk Žalud z CzechGlobe Akademie věd ČR.
