Právě z kmenových buněk tkáně pupečníku, který je spojnicí s dělohou matky a zajišťuje výživu dítěte v těle, lék vznikne. Vědci teď musejí vyzkoumat, jak buňky účinně vyživovat, množit a podávat tak, aby byly léky bezpečné.
První pacienti se k nim dostanou při klinických zkouškách nejpozději v roce 2019. Na celoevropském trhu by se měl lék v injekční formě objevit do roku 2024.
Buňky z pupečníku podle odborníků mohou pomoci hlavně při boji se závažnými komplikacemi po transplantaci kostní dřeně. Až polovina pacientů trpících leukemií má totiž po transplantaci takzvanou reakci štěpu vůči hostiteli a trpí závažnými potížemi, někdy končícími smrtí.
Ale lékaři mají s tkáňovými buňkami, které umí nastartovat i urychlit procesy hojení, ještě větší plány.
„Nejsou omezené na jednu diagnózu, jsou to takzvané buňky opravářky. Mohou pomoci také u regenerací tkání nebo při závažných autoimunitních onemocněních, kde selhávají jiné léky. Používat je chceme také při léčbě těžkých artritid či osteoartrózy a podobně,“ vyjmenovává Dagmar Hrůzová, vedoucí výzkumu a lékařská ředitelka společnosti PrimeCell.
Rodičky podepisují souhlas
Pacienti by se tak mohli úplně vyhnout třeba aplikaci kloubní náhrady, léky jsou použitelné také po infarktech, mozkové příhodě či úrazech.
Na výzkumu bude spolupracovat Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC), odborníci z Masarykovy univerzity, ale také brněnská firma PrimeCell nebo korejská firma Hans Biomed.
„V tom, že na vývoji léku spolupracuje výzkumný akademický sektor a komerční firmy specializující se na buněčnou terapii, je náš projekt světově unikátní,“ tvrdí Hrůzová.
Prospěšnost kmenových buněk dokládá v tuto chvíli na dvě stě akademických studií po celém světě. Odborníci však v souvislosti s nimi upozorňují také na rizika (psali jsme například zde). Brněnští odborníci nyní chtějí vyzkoumat, jak kmenové buňky efektivně použít v praxi.
Ve Fakultní nemocnici Brno už první ženy dostaly podklady k darování pupečníku, desítky dalších vědci v průběhu výzkumu ještě osloví. Výhradně ale ve FN Brno, kde už projekt schválila etická komise i Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Buňky se rozmnožují v bioreaktoru
Pracovat už začali odborníci v ICRC i na Masarykově univerzitě. „Budeme se zabývat tím, zda jsou buňky geneticky zdravé a bezpečné, zda nedošlo k jejich poškození během kultivace, budeme ověřovat na myších, zda nezpůsobují tumory, musíme také určit, jak velká má být dávka,“ popsal Petr Beneš, hlavní výzkumník za FNUSA-ICRC.
Aby měli dostatek materiálu ke zkoumání, firma PrimeCell si pořídila u nás vůbec první bioreaktor používaný k aplikovanému výzkumu. Přístroj za tři miliony nahradí až 120 lahví používaných dosud ke kultivaci buněk. Vědci je v něm budou „pěstovat, rozmnožovat i sklízet“. Z 10 milionů buněk obsažených v jednom pupečníku jich za týden vyrobí 700 milionů. Kultivovat je chtějí i opakovaně.
„Naším hlavním cílem je dostat lék k pacientům co nejdříve a také jej vyrábět v dostatečném množství tak, aby byl dostupný pro všechny, kteří jej potřebují. I proto je takovéto urychlení a zjednodušení kultivace klíčové pro pozdější uvedení na trh,“ uvedla vedoucí výzkumu Hrůzová.
Do projektu se zapojí i korejská firma Hans Biomed, ta využije tekutinu, která v bioreaktoru vzniká při kultivaci kmenových buněk. I ta je nyní odpadem, buňky do ní ale vylučují růstové faktory další složky.
„Využít ji chceme při vývoji nové funkční kosmetiky, funkčních biologických materiálů i při vývoji buněčného materiálu schopného přenášet živé kmenové buňky,“ popsal Seong Hyun Jeon, ředitel Hans Biomed.
Výsledkem výzkumu za 100 milionů korun budou ampulky se zmrazenými kmenovými buňkami. Pacienti je dostanou buď do žíly, nebo přímo do nemocných kloubů.
