Včera se na tom shodli na semináři v hustopečském muzeu.
Původní uměřenost a malebnost slavnostních krojů, které dřív nosívali naši předkové, se podle odborníků vytratila. Přehnaná zdobnost je v současnosti podle etnografky Moravského zemského muzea v Brně Lenky Novákové hlavním kritériem těch, kdo kroje oblékají. "Čím víc lesklejších zrcátek, zlata i stříbra, tím lépe," říká.
Necitelně podle ní zasáhly módní vlivy. Přinesly především nápadné zkrácení sukní. Několik vrstev naškrobených spodniček nejenže neumožňuje volný pohyb, ale navíc deformují anatomii postavy.
Odborníci: úpravy jsou až komické
V mnoha obcích a vesnicích, kde je folklor silně zakořeněný, si totiž děvčata navykla dávat pod spodničky kolem pasu i výztuže, takzvaná "jelita". Aby sukně byla co nejširší. Tím se ale posune oděv až nad pas.
V kombinaci s krátkou sukní působí podle odborníků někdy až komicky. Navíc se pro výrobu kroje používá i novodobý materiál, který působí uměle. Svůj podíl nese i nabídka trhu. "Koupí se všechno, co se zdá pěkné, a dá se to dohromady. Zcela zmizely tradiční rukodělné výrobky, jakým je třeba modrotiskové plátno. Právě z něho se v minulosti šily kroje nejvíc," upozorňuje Nováková.
Etnografové se snaží vrátit do života střízlivou krásu slavnostního lidového oblečení. Ponořili se do archivů a hledají. Zájem o takzvanou rekonstrukci kroje už projevuje řada měst a vesnic. Představy se ale od odborníků často naprosto liší.
