Část prostoru má jít k zemi kvůli rozšíření parku z opačné strany kopce. A místní umělci bijí na poplach. Obávají se, že se tím zničí dlouhodobě fungující společenství. Proti záměru sepsali petici, podepsalo ji přes 700 lidí. Místo vnímají jako ojedinělé útočiště kreativců ve městě.
„S přeměnou areálů Vlněny a Mosilany je čím dál složitější nalézt v Brně prostor, kde lze rozvíjet kulturu a věnovat se experimentální tvorbě v příznivých prostorových i finančních podmínkách. Ateliéry a zkušebny slouží jako umělecké a řemeslné zázemí začínajících i renomovaných umělců,“ zdůrazňují v petici její autoři Radovan Přikryl a Alice Šimečková.
Místo je podle nich jedním ze zdrojů, které vyživuje alternativní kulturní scénu Brna. „Areál se navíc pravidelně otevírá lidem. Jsme přesvědčeni, že existence této lokality představuje pro město významnou kulturní hodnotu,“ stojí dále v petici.
Většinovým majitelem areálu je Vysoké učení technické (VUT), asi čtvrtinu poblíž hvězdárny vlastní Brno – jde o hektarovou plochu s pěti likusáky, kterou loni na jaře získalo do správy planetárium. Jeho ředitel Jiří Dušek letos v květnu přišel s plánem na likvidaci budov a úpravu prostoru do podoby parku.
„Domy jsou v havarijním stavu, existují tak dvě možnosti. Buď se začnou za desítky milionů opravovat, nebo půjdou k zemi. Teď jen látáme nejnutnější věci, což není dlouhodobé řešení,“ podotýká Dušek, který je zároveň senátorem (nyní za ANO, v září kandiduje za ODS).
Na Kraví hoře rozšíří park, visutá promenáda nabídne nový pohled na Brno |
K uskutečnění plánu na rozšíření parku mu chybí jen definitivní souhlas města jako vlastníka. Pokud jej získá, požádá o povolení od stavebního úřadu. V květnu Dušek sliboval, že místo čeká proměna do roka, aktuálně hovoří o zdržení projektu v řádu měsíců. Navíc jde o první etapu úprav, druhá je ve stadiu ideového návrhu. Počítá mimo jiné s kruhovým prstencem mezi vzrostlými dřevinami, tedy takzvanou stezkou v korunách stromů.
Kvůli první fázi proměny umělci sepsali petici, odmítají ale i prstenec z obav, že se stane stopkou pro jiná řešení. Požadují ideálně objekty zachovat, případně je odstraňovat postupně.
Podle nich má vzniknout promyšlený plán další budoucnosti celého areálu. Ten chtějí řešit jako celek, i v kontextu širšího území Kraví hory, navrhují tak uspořádat krajinářsko-architektonickou soutěž. „Vybourání části areálu je nešťastný a ukvapený krok, vznikne jen škaredý brownfield. Je to jako uříznout ruku od těla. Celý areál funguje jako jeden organismus,“ přirovnává Přikryl.
Místo verdiktu bude anketa
I na základě požadavku petentů chce město zahájit jednání s VUT o společném postupu ohledně budoucnosti areálu. „Rádi bychom s univerzitou probrali možnosti případného přesunu některých nájemníků,“ avizuje brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Má na mysli hlavně umělce, kteří by museli opustit „své“ likusáky. Nápad nicméně může narazit na kapacitu naplněných prostor v budovách patřících VUT. Univerzita o demolici některých z asi patnáctky objektů neuvažuje.
Definitivně měli bourání pěti domků schválit včera brněnští radní. Nakonec ale přišli s novinkou – v září uspořádají anketu. „Lidé se v ní mohou vyjádřit, jestli chtějí rozšíření parku, nebo zachování budov. Hlasování poslouží jako podklad pro rozhodování orgánů města,“ říká náměstek primátorky Tomáš Koláčný (Piráti).
Výsledek ale závazný není, navíc minimálně náznakem postoje vládnoucích politiků byla účast zástupců hned tří ze čtyř koaličních stran na květnovém odtajnění záměru ředitele Duška a hlavně jejich kladné reakce. „Jeho plán je to nejlepší, co máme. Určitě vhodnější řešení než současný stav,“ má jasno Koláčný.
Na magistrátu každopádně vědí, že už musí osud likusáků řešit a nelze situaci dál přehlížet a domy nechat chátrat. „Jejich stavebnětechnický stav je značně nevyhovující,“ potvrzuje Vaňková. I ona se kloní k bourání.
Trnem v oku je plot okolo celého areálu
Budovy v majetku města nevyužívají pouze umělci. Asi polovina podle Duška slouží jako sklady pro drogerii či zdravotnický materiál. Nemohou být proto využity ke kulturním účelům. Kreativci jsou ale ochotní se finančně podílet na opravě i budoucí údržbě.
Trnem v oku je některým lidem plot okolo celého areálu, kvůli němuž není běžně přístupný. Pokud se park rozšíří, oplocení se posune k části patřící VUT. Umělci navrhují větší otevření celé lokality, díky čemuž by v parku zůstaly zachované některé budovy, jež poslouží kreativcům.
„Místo by představovalo obří kulturní potenciál pro Brňany i turisty,“ věří Přikryl. Už teď umělci pořádají tematické workshopy či festivalové akce jako Open Studios.
Kraví hora jako dlouhodobě atraktivní lokalita v širším centru města netušené nápady na využití přitahuje. Loni na jaře vzbudil rozruch nečekaný záměr na novou městskou nemocnici, který zaštítil náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Zničehonic s tím počítal také návrh nového územního plánu, i přes roky avizované využití pro park. Proti se postavil právě Dušek, místní obyvatelé, radnice Brna-střed i VUT.
Až po negativní smršti dalo vedení města od této vize ruce pryč, plochu pro nemocnici následně vymezilo v Komárově u řeky Svratky. Svou část areálu na Kraví hoře pak Brno předalo do správy hvězdárny, která připravila nynější plán na rozšíření parku.
