Nejvíce lidí se nakazilo v roce 2016, kdy onemocnělo 449 lidí. Každý týden přibývalo až 30 nových případů. Nejvíce zasažené bylo Brno a jeho okolí. Loni už bylo případů méně, a to 81. Podle vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renaty Ciupek hygienici provedli u tří tisíc lidí opatření, aby zamezili šíření nákazy.
Obvyklý roční počet případů žloutenky je okolo dvaceti. V roce 2016 tak nákaza na jižní Moravě tvořila zhruba polovinu všech případů v České republice.
Epidemie začala před rokem a půl hlavně mezi mladými lidmi a squattery, tedy těmi, kteří přebývají v opuštěných domech. Nákaza postupně zasáhla všechny věkové kategorie, nejvíce ale skupinu ve věku 25 až 44 let v Brně a jeho okolí.
Hygienici provedli opatření u lidí, kteří přišli do kontaktu s nakaženými. Zaměřili se také na školy, aby zamezili šíření žloutenky v kolektivu. Podle Ciupek se jim to povedlo. Více případů hygienici zaznamenali spíš v rodinách, kde se postupně od jednoho člena nakazili další.
Na situaci tehdy reagovalo město Brno, které nechalo naočkovat strážníky a sociální pracovníky, kteří přicházejí při práci do styku například s bezdomovci. Stejný krok udělala i záchranná služba. Brno poté poskytlo možnost očkování i lidem bez přístřeší.
Se žloutenkou se nyní potýká Ústecký kraj. První případy se tam objevily loni v lednu. Od té doby hygienici zaznamenali přes 400 případů.
Virus žloutenky se vylučuje stolicí. Do těla vniká ústy při konzumaci potravin neumytýma rukama. Proto hygienici neustále nabádali k umývání rukou teplou vodou a mýdlem po každé návštěvě toalety i před každým jídlem. Mezi příznaky nemoci patří zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, nevolnost a také zežloutnutí očního bělma a kůže.
