Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Pracovat pro knížete byla pro lidi výhra, říká lednická kastelánka

  15:35
Když na zámek do Lednice přišla, byla to ruina. Za vlády kastelánky Ivany Holáskové se z něj stala perla jižní Moravy. Nyní s ním vstupuje už do své čtyřicáté sezony.
Kastelánka lednického zámku Ivana Holásková

Kastelánka lednického zámku Ivana Holásková | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Když má spočítat, kolik peněz do zámku v Lednici nateklo za dobu jejího působení, dojde na číslo bezmála tři čtvrtě miliardy korun. V roce 1978 sem Ivana Holásková přišla s manželem, tehdy ještě jako jeho zástupkyně, o 14 let později post kastelána přebrala. A zámek i s rozsáhlým parkem proměnila v klenot na seznamu UNESCO, za nímž jezdí milion a půl lidí ročně.

Pamatujete si na den, kdy jste dostala klíče od zámku?
Spíš mi utkvěl v hlavě okamžik, kdy jsme se s manželem přišli do Lednice poprvé podívat s tím, že za měsíc nastupujeme. Kanceláře byly propojeny s všedním životem kastelána, který tu byl před námi. Takže se tady motaly děti, psi, do toho chodily návštěvy. Bylo to takové bohémské prostředí a my jsme měli naivní představu, že v tomto bohémském a romantickém duchu se náš život bude odvíjet dál. Ale tvrdá realita nastala hned po nástupu.

Co to znamená?
Hlavně starost o chátrající stavbu, na niž nebyly žádné peníze. Byli jsme tehdy naivní. Mysleli jsme si, že když přijdeme na nadřízený orgán a řekneme, že nám teče do střechy, tak nás politují a dostaneme peníze na opravy. Ale tak to opravdu nebylo. Museli jsme si poradit, jak jsme uměli. Naštěstí jsme vždy měli kolem sebe šikovné lidi. Ať už to byli dobrovolníci, nebo místní řemeslníci, kteří uměli opravit všechno. Takto se to lepilo po troškách.

Zámek byl v tak špatném stavu?
V naprosto havarijním. Ostatně jako tehdy většina památek. Velkou část zámku využívala vysoká škola zemědělská. Byly tu koleje, sklady, v části zemědělské muzeum, zkrátka vše možné. A podle toho zámek i vypadal. Navíc novogotika byla tehdy považována za něco naprosto bezvýznamného.

Co jste řešili jako první?
Do revoluce se toho moc řešit nedalo – vždy jen krizové situace, jako byla prasklá voda, výpadek elektrické sítě. Až kolem roku 1990 se začalo blýskat na lepší časy a peněz bylo víc, takže se jako první udělaly nové střechy, pak se postupně pokračovalo v opravě interiérů s významnými řezbářskými prvky – právě ty jsou na Lednici vlastně nejpřitažlivější, přitom byly napadené dřevomorkou. A pomalu se začaly přidávat instalace a prohlídkové okruhy.

Kolik milionů proteklo zámkem za dobu vašeho působení?
Bude to zhruba tři čtvrtě miliardy. Nejdražší byla obnova fasád, obrovská památková obnova skleníku nebo zásobního zahradnictví, které jsme převzali po školním zemědělském podniku v havarijním stavu. Pak oprava minaretu.

A to se měl v roce 1989 zámek změnit v zemědělské muzeum...
Ano. Už byly podepsané smlouvy s ministerstvem zemědělství, zámek měl připadnout Národnímu zemědělskému muzeu. Hotová už byla i koncepce, podle které by byly před objektem ve francouzské zahradě rozmístěny lokomobily a historické zemědělské stroje. Tak jsme se do toho obuli ze všech sil. Začali jsme kampaň jak v médiích, tak po úřadech. V prosinci 1989, těsně po revoluci, se měl zámek předávat. A my jsme to vyřešili tak, že jsme odjeli na dovolenou, takže tu nebyl nikdo, kdo by to udělal. A mezitím zapůsobily všechny ty podpisové akce, takže se nám to povedlo zvrátit.

Také se vám podařilo vrátit na zámek věci, které odtud Lichtenštejnové odvezli. Jak se to povedlo?
Už před koncem druhé světové války, když tušili, jaká bude situace v Evropě, začali svoje sbírky pomalu stahovat do Lichtenštejnska a do Vídně. A před deseti lety právě věci odvezené z Lednice nabídli v aukcích. Ministerstvo kultury na to naštěstí velice rychle zareagovalo a uvolnilo peníze, takže jsme dvakrát odjeli do Holandska a koupili obrazy a sedací nábytek.

Překvapuje mě, jak pružně ministerstvo zareagovalo.
Máme velkou výhodu, že státním tajemníkem ministerstva kultury je Zdeněk Novák – rodák z Lednice, velký znalec historie a Lichtenštejnů. To on přesvědčil ministerstvo o tom, že je to výjimečné a důležité.

Také stál u zápisu Lednice do UNESCO, což přišlo v prosinci roku 1996. Věřila jste, že se to skutečně povede?
Strašně jsem se toho bála. Lednice byla opravdu v dezolátním stavu, vypadala hrozně. A najednou sem jezdili významní odborníci, pořádaly se tu obrovské workshopy k přípravě zápisu. A my jsme je neměli ani kam posadit, protože veškeré prostory byly vybydlené. Naštěstí neřešili současný stav, ale tu výjimečnou historickou hodnotu.

Vy sama jste historička?
Ne, socioložka, ale při práci kastelána člověk přičichne ke všem oborům. Hodně důležitá je stavařina. Ne že bych byla odborník, ale při těch obrovských rekonstrukcích jsem leccos pochytila. Člověk se musí trochu orientovat v administrativě, trochu v právu. Prostě ze všeho něco. Chce to, aby člověk byl ryze praktický. Aby byl kastelán historik, není tak důležité. Ostatně nastudování historie jeho objektu je to první, co každý po svém nástupu udělá.

Dnes už dovedete zodpovědět každou otázku týkající se zámku, od odborných věcí až po zdejší strašidla?
Když jsme sem přišli, zdroje informací byly téměř nulové. Muselo se různě pátrat po archivech. Obrovské štěstí bylo, že tady zůstala paní, která zažila na zámku válku, první republiku, a jak to chodilo za knížete. U ní jsem byla denním hostem a tahala jsem z ní rozumy. A velkým badatelem byl právě Zdeněk Novák, jenž zjistil spoustu informací o Lichtenštejnech, o kterých se za minulého režimu moc mluvit nemělo.

Je dost těžké provázet zámkem, který postavili, a nezmiňovat je.
Hned na začátku naší práce mě pobavilo, když nám bylo řečeno, že nemáme glorifikovat Lichtenštejny. Příliš jsme na to ale nebrali zřetel. Samozřejmě se musel zdůrazňovat „krvavý“ Karel, který nechal popravit české pány. Že to všechno bylo historicky trošku složitější, to se ale návštěvníkům nevysvětlovalo. Nemohli jsme jim také vykládat, že tu vybudovali veškerý průmysl, že zaměstnávali tisíce lidí, že pro ně měli dokonalý sociální systém a že to byla vlastně výhra, pro knížete pracovat.

Lichtenštejnové se sem podívali až po revoluci?
Ještě před ní. Někdy na začátku jara 1989 se tady objevil nynější kníže Hans Adam s manželkou a dětmi. Měli jsme představu, že přijede noblesní nafintěná rodinka. A dorazila skupinka turistů v montgomerácích a teniskách. Naprosto skromná a báječná.

Když viděli zámek v tak bídném stavu, jak to na ně zapůsobilo?
To jsem se opravdu trochu styděla, ale oni zachovávali kamennou tvář. Ke stavu zámku se vůbec nevyjadřovali. Myslím, že dobře věděli, jak to tady od války probíhalo. Že stát měl zkrátka jiné priority než obnovu památek. Kníže se stále intenzivně zajímá o to, co se tu odehrává, a oceňuje, kam jsme se posunuli.

Byla jste vůbec někdy v roli průvodce?
Samozřejmě. Takto jsme začínali. Bylo nás tu pět a půl a návštěvnost byla přitom obrovská, takže kdo měl ruce a nohy, tak provázel. Někdy i údržbář, nedalo se nic dělat. Po revoluci zase nebylo tolik jazykově vybavených lidí a já jsem byla schopná provádět v němčině. Když se otevřely hranice, tak jsme ještě s jednou kolegyní běhaly pořád dokola s rakouskými a německými návštěvníky. A pořád tak vlastně funguju. Protože jsou skupiny, kterým je potřeba se věnovat mimořádněji.

Baví vás pořád i po těch letech práce kastelánky?
S přibývajícím věkem už člověk musí uvažovat o tom, že to začne pomalu předávat. Je to někdy docela vyčerpávající. Na druhou stranu přes zimu je více klidu, tak si vždycky odpočinu. Když si na podzim říkám, že už to příští rok nedám, na jaře začínám zase s novým elánem. Ale nemůžu tu sedět věčně.

  • Nejčtenější

Zemřel nejstarší český mořeplavec. Cestu kolem světa mu zhatil střet s tankerem

17. června 2024  15:32

Hned sedmnáctkrát přeplul Atlantik, pouze tisíc kilometrů mu scházelo, aby v důchodovém věku...

Hrozili mi zrušením směn, popisuje řidič, který se zajímal o zákaz rádia

14. června 2024

Premium Před necelým rokem se dvaadvacetiletý student brněnských práv Denis Pauk rozhodl, že si ke škole...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Moc bouráte, vytýkají v Brně řidičům MHD. I proto jim zakázali rádio

13. června 2024

Devět cestujících loni skončilo v nemocnici, když se poblíž brněnské zastávky Krematorium srazily...

Znojmo se stává nebezpečným městem, tvrdí politici. Lidi děsí křik i potyčky

19. června 2024  5:55

Znojemská radnice chce větší klid v ulicích, v nichž se množí konflikty. Vedení města shání další...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Myslel jsem, že herectví je cesta ke slávě, ohlíží se brněnský „drsoň“

16. června 2024

Premium Je nepřehlédnutelný. Nejen vzhledem ke své mohutné postavě a výraznému hlasu, ale také díky...

Chybějící kartu do balíčku Černého Petra z Terezína doplní návrh květiny

19. června 2024  11:16

Více než šest stovek prací ze škol z celého Česka se sešlo v sídle Židovské obce Brno. Žáci se...

Na D2 se převrátil kamion. Směr k Brnu zablokoval na devět hodin

18. června 2024  16:43,  aktualizováno  19.6 6:17

Po devíti hodinách se v noci na středu obnovil provoz na dálnici D2 na 31. kilometru ve směru na...

Znojmo se stává nebezpečným městem, tvrdí politici. Lidi děsí křik i potyčky

19. června 2024  5:55

Znojemská radnice chce větší klid v ulicích, v nichž se množí konflikty. Vedení města shání další...

Fanoušci na cestě za snem. Češi zaplnili Lipsko a věří v porážku Ronalda

18. června 2024  19:07

Lipsko (Od našich zpravodajů) Fanouškovská vášeň nezná hranic. Češi v Lipsku fandí naplno i přes déšť a věří v historický úspěch...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Putine, běž do prd*le, zahlásil na koncertě Rod Stewart. Němci zpěváka vypískali

S překvapivou vlnou nevole se na svém nedělním koncertu v Lipsku setkal rockový král Rod Stewart. Během vystoupení se...

Skandál kolem morbidně obézní Miss Alabama. Co se ztratilo mezi řádky

Sociální sítě počátkem června rozvášnila obézní plus size modelka Sara Millikenová oceněná titulem Miss Alabama 2024....

Ostuda bratrů Bendigů v AZ-kvízu. Jan se vymlouval na trému z Mareše

Ve speciálním díle AZ-kvízu s názvem ČT art kvíz se proti sobě utkali bratři Jan a Marsell Bendigovi. V soutěži se jim...

Tvrz koupil za 76 tisíc a daroval ji manželce. Pak ruinu 20 let opravoval

Pavel David zahlédl v dubnu roku 2003 v novinách inzerát: „Prodám tvrz za 76 000 Kč.“ Ještě ten den si jel zříceninu...

Do Itálie se nevrátím, tady vše funguje lépe, říká dcera Petra Hapky

Dcera slavného českého hudebníka Petra Hapky (†70) Petra (41) žila od 3 let s matkou v italském Římě. Ve 29 letech se...