Situace vygradovala do té míry, že ve středu „vypustí“ menší ze dvou sklářských pecí, které v Úsobrně na Blanensku mají. Tento termín ve sklářském oboru znamená ukončení výroby.
„Větší pec se snažíme výrobními zakázkami udržet v provozu, co nejdéle to půjde. Podle aktuálního výhledu bychom minimálně do konce října mohli fungovat. Získali jsme tedy nějaký čas pro reakci trhu či vlády,“ dává výhled Bondy.
Tvrdé dopady pociťují i strojírenské firmy. Technologie k výrobě v brněnské Královopolské jsou energeticky velmi náročné, proto tady musejí i přes případnou pomoc státu přistoupit k radikálním úsporným opatřením.
„A to například částečným omezením výroby, a tedy i snížením pracovních míst, případně ponecháním lidí doma za 60 procent mzdy,“ nastínila ředitelka Hana Halasová.
Problém je hlavně délka realizace jednotlivých zakázek, která se v Královopolské pohybuje v rozmezí půl roku až rok. „Navíc nelze odhadnout další vývoj cen energií a tím vyčíslit možné ztráty společnosti,“ doplňuje.
Další příklad? Slévárna Kuřim mívala elektřinu nakoupenou v říjnu na celý rok. Letos jí žádný dodavatel takovou nabídku neposkytl, proto musela přejít ke spotovým nákupům, což znamená okamžité dodání energie ve stanovený den.
„Nikdo neví, za co nakoupí“
„Cena se tak bude měnit každý měsíc bez ohledu na částku dohodnutou k datu objednání. Nikdo tím pádem neví, za co nakoupí,“ vysvětluje obchodní ředitel Peter Olžbut s tím, že aktuálně se tím zvedá prodejní cena až o 40 procent.
Omezení výroby i propouštění bere jako krajní možnost způsobující dominový efekt - jako prvovýrobci by zastavili celou řadu odvětví průmyslu, která jsou na jejich dodávkách závislá.
Problémy mají také podniky v kovozpracujícím a ocelářském průmyslu, pekárny či prádelny.
„Firmy se snaží uspořit maximum, ale jsou provozy s nulovými úsporami energií, protože bez těchto vstupů nelze dosáhnout technologických základů, na nichž je daná výroba založena,“ zdůvodňuje předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Josef Jaroš.
Navíc pokud někdo platil za energie milion měsíčně a nyní je to pětinásobek, těžko to vyřeší zdražením výrobku. „Čím více jeho cena poroste, tím více klesne kupní síla, protože zákazníci si tyto investice rozmyslí nebo je koupí jinde,“ doplňuje.
Podle asociace tak až 30 procent menších podniků nepřežije zimu, na což upozorňuje už od února. „Víme, že krizi nemusí zvládnout všichni, to je bohužel realita podnikání. Ale bez přímé vládní pomoci bude číslo dramaticky větší, než by muselo být,“ varuje Jaroš.
Řešení? „Zastropujte ceny“
I podle ředitele Krajské hospodářské komory jižní Moravy Tomáše Psoty je zásah státu nezbytný. Ideální je zastropování cen energií na celoevropské úrovni, v záloze ale musí být připravený i národní plán.
„Kromě ztráty konkurenceschopnosti firem hrozí masivní propouštění. Z aktuálního šetření mezi zaměstnavateli vyšlo, že při stávajících podmínkách sníží stavy do konce letošního roku pětina firem. V energeticky náročných odvětvích je pravděpodobné omezování či zastavení výroby,“ shrnuje Psota.
Oslovení podnikatelé by uvítali i zpětné proplacení cen energií, garanci úvěrů u bank a v nejvyšší nouzi také kurzarbeit, kdy pracovní neschopnost kompenzuje stát.
Zastropování cen energií pro podnikatele požaduje i velká část politiků v kraji. Hejtmani, včetně jihomoravského Jana Grolicha (KDU-ČSL), navrhují, že by se opatření mohlo lišit podle oblasti podnikání či důležitosti pro stát. Za podporu energeticky náročných provozů se přimlouvá také brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Jak ale varuje Alena Šafrová Drášilová z katedry podnikového hospodářství Masarykovy univerzity, žádný zásah státu nezafunguje hned, s vyššími cenami energií se stejně musíme naučit postupně žít.
„Efekt plošných přímých podpor jsme si ostatně vyzkoušeli už při covidové pandemii - obří náklady, které si státní rozpočet nemůže dovolit, problematická administrativa, necílenost, legislativní komplikace. Řešení, jež skutečně pomohou, vždy vyžadují čas. Patří mezi ně zejména radikální změna systému povolenek, diverzifikace energetických zdrojů na úrovni Evropské unie a podpora investic do energetických úspor,“ poznamenává.
Podívejte se, jak se vyrábí skleněné obaly:
15. června 2019 |
Jak se co dělá
Sledovat další díly na iDNES.tvDalší energetické dopady v Jihomoravském krajiŠkoly: Brno školám a školkám poskytne skoro 54 milionů korun. Univerzity zvažují zimní přechod na dálkovou výuku, čímž by ušetřily zhruba 10 procent za energie. Jídelny: Vyšší nákupní ceny potravin zdražily obědy ve školních jídelnách v kraji přibližně o 15 procent, žáci a studenti si tak měsíčně připlatí 100 až 200 korun. Cenu navýšilo i brněnské VUT, průměrná částka se zvedne ze 60 na 65 korun za jeden oběd. Kroužky: Volnočasové aktivity pro děti v Brně zdražily zhruba o deset procent. Od města dostanou střediska volného času více než milion korun na vyšší ceny energií. Nemocnice: Například Fakultní nemocnice Brno očekává, že letos kvůli rapidnímu nárůstu cen energií zaplatí o 195 milionů korun víc než loni. Náklady u elektřiny se jí zvedly zhruba o 92 procent, u plynu dokonce o 156 procent. |
