Spor o hobbymarket, který v květnu 2010 díky mezeře v zákonech místo stavebního úřadu odklepl takzvaný autorizovaný inspektor, aniž se zeptal na názor sousedů, se tím pádem vrací opět na začátek.
Po deseti letech od chvíle, co investor projekt začal prosazovat.
Proti obří hale roky hlasitě protestují někteří obyvatelé Ivanovic. Označují ji za černou stavbu odporující územnímu plánu. Vývoj ale nejbedlivěji sleduje především František Pešl.
V červenci 2010 totiž dosáhl nařízení, kterým soud stavbu na pár týdnů pozastavil. A firma Heršpická - správa nemovitostí, která pro Bauhaus halu stavěla, za to Pešla a jeho rodinu žaluje o miliony. Byť tehdy budovala dále navzdory zákazu.
„Chtějí po mně přibližně pět milionů korun a každým dnem se nabalují úroky. Pokud vyhrají, bude to pro naši rodinu likvidační,“ konstatoval Pešl, povoláním lékař.
Bauhaus dává od kauzy ruce pryč
Spor dospěl až k Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Právě v Praze totiž sídlil autorizovaný inspektor Milan Teigiser, na jehož počínání si Pešl u soudu stěžoval.
Bylo to v době, kdy zákon, který soukromníkovi Teigiserovi umožňoval dávat razítka místo stavebního úřadu, čerstvě vstoupil v platnost. A nebylo jasné, kam se Pešl může odvolat. Nakonec uspěl právě u pražského soudu.
Další rozsudky ale ukázaly, že ten vůbec neměl právo o věci rozhodovat. „V podání jsem ještě předtím soud vyzýval, že pokud si není jistý, může vyvolat kompetenční spor. To se ale nestalo,“ brání se Pešl.
Archivní fotogalerie |
Paradoxně stavbu Bauhausu zkomplikoval jen na několik týdnů v roce 2010. O rok později jiné soudní opatření zavřelo téměř hotový, ale nezkolaudovaný Bauhaus na více než rok - podle zákona je ale nežalovatelné.
A tak chce Heršpická - správa nemovitostí miliony jen po Pešlovi.
Získat vyjádření firmy se MF DNES ani za několik týdnů nepovedlo.
Nemá webové stránky a brněnská právnička Ivana Dreslerová, která společnost ve sporu s Pešlem zastupuje, na opakované volání, e-maily a SMS vůbec nereagovala.
Od kauzy dává ruce pryč i samotný Bauhaus, který hobbymarket otevřel v roce 2012.
„Naše společnost není účastníkem zmíněného soudního řízení. Nemá tudíž o něm žádné informace, a proto se k tomuto případu nemůže jakkoli blíže vyjadřovat,“ argumentuje mluvčí Bauhausu Tomáš Hanzlík.
Stejná adresa i jednatel
Tak jednoduché to ovšem není. Heršpická - správa nemovitostí sídlí na stejné adrese jako český Bauhaus. Přímo v budově jednoho z hobbymarketů v brněnské Heršpické ulici. A má společného i jednoho z jednatelů - Rakušana Andrease Burgera.
Pešl, ale i další nespokojení obyvatelé Ivanovic nyní s nadějí hledí na vítězství, kterého dosáhlo občanské sdružení Nesehnutí nad jihomoravským krajským úřadem.
I když se jim v minulosti u brněnského magistrátu podařilo docílit usnesení, že Teigiserův certifikát je neplatný, nadřízený krajský úřad rozhodnutí smetl ze stolu. Něčím takovým se prý nebyl magistrát vůbec oprávněný zabývat.
Krajský soud ale v letošním lednovém rozsudku úředníkům nařídil něco jiného. „Rozhodnutí krajského úřadu se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení,“ napsal v rozsudku soudce Milan Procházka.
Úředníci se mu budou muset podvolit, i když žádné pochybení v minulosti nepřipouštějí.
„Po nabytí právní moci rozsudku a vrácení správních spisů bude krajský úřad jako odvolací orgán znovu rozhodovat o odvolání podaném proti rozhodnutí magistrátu. Bude vázán právním názorem soudu,“ uvedla Věra Vojáčková, ředitelka jihomoravského krajského úřadu.
Prodejní plocha je větší než dovoluje územní plán
Nové zkoumání může Bauhausu přinést závažný problém. Aktivisté už roky poukazují, že hobbymarket nesplňuje územní plán, který omezuje množství prodejní plochy. A tudíž stavbu úřady nemohou povolit.
Například průzkum maloobchodní sítě, který si nechala zpracovat brněnská radnice, odhalil, že prodejní plocha ivanovického Bauhausu je 14 tisíc čtverečních metrů, tedy o čtyři tisíce metrů více, než dovoluje územní plán.
Nesrovnalost potvrdil i soudní znalec najatý sdružením Klidné Ivanovice, které proti hobbymarketu brojí.
Pokud by se podezření potvrdilo, v krajním případě by úředníci mohli nařídit až odstranění stavby.
Pro Pešla by to navíc znamenalo, že by soud žádost Heršpické o odškodnění pravděpodobně smetl ze stolu.
„I nadále trváme na tom, že naše společnost vždy postupovala a postupuje v souladu s platnou právní úpravou a vždy plně respektovala vydaná soudní či správní rozhodnutí, která se jí týkala. Pokud se v médiích objevovaly informace jiného charakteru, máme z minulosti takovou zkušenost, že se zpravidla jednalo o tendenční a účelová sdělení učiněná různými zájmovými skupinami v rozporu se skutečností bez ohledu na objektivní stav věci,“ konstatoval ve vyjádření Bauhausu mluvčí Hanzlík.
