Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Venuše asi nebyla standardní vzorek populace, říká vedoucí archeoparku

  10:12
Právě v této lokalitě před více než 90 lety badatel Karel Absolon objevil legendární Věstonickou venuši. Před desítkami tisíc let ji tu zanechali lovci mamutů. Jak žili, vypadali a co uměli, prezentuje unikátní archeopark v Pavlově na Břeclavsku, z velké části skrytý pod zemí.
Petr Kubín je ředitelem Regionálního muzea v Mikulově, které spravuje i...

Petr Kubín je ředitelem Regionálního muzea v Mikulově, které spravuje i unikátní archeopark v Pavlově. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Projekt z dílny architekta Radko Květa letos získal titul Stavba roku. A od konce května atrakci navštívilo okolo 45 tisíc lidí.

„Očekávali jsme tak polovinu. Archeopark vzbudil velký ohlas. Teď musíme vymyslet program pro další sezony, abychom si přízeň návštěvníků uchovali,“ plánuje Petr Kubín, ředitel Regionálního muzea v Mikulově, které archeopark spravuje.

Byl to i pro vás projekt roku?
Rozhodně, nic většího muzeum ve své historii nedělalo, pominu-li obnovu mikulovského zámku po válce. Stavba archeoparku je opravdu výjimečný počin. Zároveň je to jakási splátka dluhu vůči veřejnosti za ta dlouhá léta výzkumů v této lokalitě. Výsledky byly sice průběžně prezentovány třeba v expozici v Dolních Věstonicích, ale přece jen tam ten způsob už byl hodně zastaralý. A vzhledem ke světovému významu lokalit kolem Pavlova, Dolních Věstonic a Milovic bylo žádoucí, aby zdejší nálezy měly adekvátní prezentaci, která bude odpovídat jejich světovému významu.

Proč jste vybrali tak neobvyklý architektonický návrh?
Možná je pro někoho extravagantní, ale do této lokality se velmi hodí. Každý má představu o tom, že beton je něco těžkého, hutného a těžkopádného. Ale ukázalo se, že jde o materiál, který umí být tvárný a elegantní. Domnívám se, že kouzlo archeoparku je právě v tom spojení s mimořádnou architekturou. Nedovedu si představit, že bychom tady postavili nějaký hangár.

Věděli jste od začátku, že stavbu chcete umístit do země?
Nebyl to primární cíl. Ale museli jsme dodržet podmínky památkové péče i ochrany přírody v CHKO a nenarušit vizuálně krásný svah od hradu Děvičky až dolů k novomlýnským nádržím. Navíc jsme chtěli archeologické nálezy, hlavně skládku zvířecích kostí, prezentovat v autentické poloze. A protože byly čtyři až pět metrů pod zemí, nezbylo nám nic jiného než stavbu zahloubit a nechat světlo vstupovat dovnitř jen věžemi, zbytek pak nechat osvětlit světlem umělým. Když člověk navštíví archeopark, tak zjistí, že slunce, jak se během dne točí, osvětluje interiér různě. Vždy je akcentována jiná část expozice. A je to moc hezké.

Berete stavbu také jako osobní úspěch, který nelze překonat?
Nedávám sám sobě laťku. Je jasné, že archeopark je výjimečný. Ale pro mě bude nějakým pocitem satisfakce to, když úspěchem neskončí jen jeho otevření, ale že se po deseti dvaceti letech ukáže, že ten projekt funguje, bude se dále rozvíjet a udrží se nebo zvýší návštěvnost.

Stavba tedy stojí, co bude dál?
Máme archeopark, ne kamenné muzeum. Abychom dostáli názvu, je třeba vymyslet spoustu dalších projektů a dotvořit tu živou část. Pro příští rok plánujeme otevření archeostezky, která propojí Dolní Věstonice s Pavlovem. Do ní zapojíme lokality, které mají vztah k době lovců mamutů. Aby se návštěvník mohl projít po místech, kde se skutečně nacházela lovecká sídliště, kde se našla Věstonická venuše. Aby zkrátka mohl na vlastní oči vidět ta místa, na která odkazují informace v expozici.

Když se řekne Věstonická venuše, lidé se domnívají, že patří do Věstonic. Proč tedy nakonec našla místo v Pavlově?
Že venuše patří do Věstonic, už dávno není pravda. Ostatně originál se už řadu let nachází v trezoru v Moravském zemském muzeu v Brně. A kdybychom vzali tuto větu do důsledku, musely by se všechny věci, které jsou ve světových muzeích a galeriích, vrátit na místo svého vzniku a nálezu. Narážím třeba na britské muzeum a jeho antické památky nebo muzeum v Berlíně a celou řadu dalších. Možná je dobře, že tam jsou, což ukazují události letošního roku v Sýrii nebo několik let zpátky v Afghánistánu či v Iráku, kde jsou tato muzea i samotné archeologické lokality zničené. Takže bohu díky, že se ty věci dochovaly někde v Berlíně a v New Yorku.

Co je v pavlovském archeoparku nejvzácnější?
Vytáhnout jednu věc je strašně těžké. A my jsme ani nechtěli prezentaci postavit na jednom nejcennějším nálezu. Spíš jde o průřez kulturou lovců mamutů. V originále je tu drtivá většina kosterních artefaktů a samozřejmě skládka mamutích kostí. Nejcennější věci, jako je právě venuše, jsme vystavili v kopiích. Ale připravujeme ve spolupráci s archeologickým ústavem krátkodobé výstavy vzácných originálů.

V Česku existuje na tucet archeoparků. V čem je tento jiný?
Věnuje se pouze jednomu konkrétnímu tématu, a to lovcům mamutů. Ostatní jsou buď zaměřené jinak – na Slovany či Kelty –, nebo naopak cílí na průřez celým pravěkem. Většina archeoparků vzniká na zelené louce a jsou to prosté kopie. My jsme se zaměřili na lokalitu, kterou lovci mamutů skutečně obývali. Využíváme její autenticity, skvělé architektury i vědecké spolupráce s Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně. Prolíná se tady složka vědecká i populárně-naučná, autenticita místa i muzejní prezentace. Vše v jednom.

Odborníci už zmiňují, že archeopark by si zasloužil i zápis na seznam UNESCO. Co vy na to?
Těžko spekulovat o takovém potenciálu, ale fakt, že tato lokalita patří ke světovému kulturnímu dědictví, je naprosto nesporný. Z Pavlova a Dolních Věstonic jsou nejstarší doklady užití konkrétních technologií na světě – ať už je to znalost pálení hlíny, či výroby textilu. A máme tu i obří soubor kosterních pozůstatků člověka moderního typu, které se nashromáždily za několik desítek let archeologických průzkumů. Tak velký je v celé Evropě ojedinělý. Díky němu se můžeme dozvědět mnohem více o tehdejší populaci. O chorobách, barvě vlasů, očí, o původu, o příbuznosti v dnešní populaci. Takže potenciál lokality opravdu není jen v ikonické venuši.

Jak tedy podle dosavadních zjištění vypadali lovci mamutů?
Ženy byly zhruba 160 centimetrů vysoké, muži tak 180, čili v podstatě podobně jako dnešní populace. Měli spíše tmavší vlasy, tmavší oči, což odkazuje na místo původu v severní Africe.

A ženy byly opravdu tak kypré jako venuše?
Tu bych bral spíše jako symbolické vyobrazení. Není vyloučeno, že předobrazem mohla být nějaká konkrétní žena. Ale asi to nebyl úplně standardní vzorek tehdejší populace. (smích)

Zpět k archeoparku, který se plánoval čtrnáct let. Proč to k jeho postavení trvalo tak dlouho?
Ano, prvopočátek byl někdy v roce 2002. Vznikla studie, která si kladla za cíl navrhnout způsob prezentace archeologických památek v regionu. Především těch spjatých s dobou římskou na Mušově a paleolitem – dobou lovců mamutů – u Pavlova. Tam poprvé padl nápad na stavbu archeoparku. Pak to na nějakou dobu usnulo, řešila se spíše ta mušovská část. Až v roce 2008 jsme začali pracovat na architektonické studii dnešního archeoparku. Pak už to nabralo celkem svižné tempo. S první žádostí o evropskou dotaci jsme neuspěli. Ta, díky níž jsme stavěli, byla druhá v pořadí.

Projekt se zdržel i kvůli tomu, že při archeologickém průzkumu nebyly kosti pro zamýšlenou prezentaci nalezeny tam, kde se čekalo. Zatrnulo vám v tu chvíli?
Zatrnulo. Celý harmonogram byl totiž velmi napjatý. Byla to poslední dotační výzva, takže jsme měli jasný termín, ke kterému musíme peníze využít a vyúčtovat. Zároveň jsme se pohybovali na území národní kulturní památky a museli jsme splnit přísná kritéria. Nemohli jsme uspíšit ani technologické lhůty, třeba pro zrání betonů. A pak přišel nález kostí jinde, než jsme předpokládali. Museli jsme předělat celý projekt a to vedlo k nějakému zdržení. Opravdu jsme měli nůž na krku, aby se vše zvládlo v nějakém rozumném termínu. Ale všichni dělali, co mohli, takže nakonec se výsledek podařil. Celá stavba včetně archeologického výzkumu trvala rok a tři čtvrtě.

Probíhá tady ještě nějaký archeologický výzkum?
V tuto chvíli ne, ale archeologové se sem ještě vrátí. Takže lidé se budou moci za provozu podívat, jak takový průzkum vypadá.

Nahlédněte do pavlovského archeoparku:

  • Nejčtenější

Bizarní vilu u Brna koupila mladá žena. Místo původních 110 milionů stačila třetina

16. května 2024  10:23

Řadu let se snažil původní vlastník a budovatel vily ve stylu podnikatelského baroka v...

Po krátké nemoci zemřel Vojtěch Adam, který měl být rektorem. Bylo mu 42 let

22. května 2024  11:24

Mendelova univerzita truchlí za Vojtěcha Adama, který v pouhých dvaačtyřiceti letech podlehl krátké...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Brně zuří kvůli boxu Zásilkovny, řidiči přes něj nevidí do křižovatky

15. května 2024  12:42

Jsou určeny k tomu, aby lidem zjednodušily život, na brněnské Lesné je však jeden z nových...

Brněnská nádražní budova jde po 70 letech k zemi, zmizet musí i podzemní kryt

20. května 2024  13:27

Zhruba patnáct minut po deváté hodině ráno se bagry svými radlicemi zabořily do nádražní budovy v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zajít na kafe, probrat věci a rozdělit prachy. Jak se v Brně přidělovaly byty

16. května 2024

Premium Jednou za čtrnáct dní přišel někdejší vlivný brněnský politik ODS Otakar Bradáč do brněnské...

Brněnský podchod se dva týdny po požáru znovu otevře, nepůjde projít celý

22. května 2024  14:13

Hojně používaný podchod pod hlavním vlakovým nádražím v Brně se ve čtvrtek ráno znovu otevře....

Soud trestal za uplácení při zakázkách, ve vedlejší větvi Stoky padly podmínky

22. května 2024  12:30

Krajský soud v Brně části obžalovaným ve vedlejší větvi korupčního případu na radnici Brna-střed,...

Po krátké nemoci zemřel Vojtěch Adam, který měl být rektorem. Bylo mu 42 let

22. května 2024  11:24

Mendelova univerzita truchlí za Vojtěcha Adama, který v pouhých dvaačtyřiceti letech podlehl krátké...

Plán na byty místo oblíbeného parku v Brně dráždí, stavět se má i u amfiteátru

22. května 2024  5:48

V brněnských Řečkovicích hrozí, že zelené plochy vystřídá výstavba bytů. Mnoha místním lidem se...

Vyhrajte super-prémiové pokračovací mléko BEBA SUPREMEpro 2
Vyhrajte super-prémiové pokračovací mléko BEBA SUPREMEpro 2

Rádi byste vyzkoušeli nejdokonalejší recepturu pokračovacího kojeneckého mléka BEBA? Zapojte se do soutěže a vyhrajte hned 2 balení mléčné výživy...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Zásnubní šaty elegantní princezny. Spustily Kate efekt, návrhářku zničily

Seriál Když si jeho šaty oblékne některá z členek královské rodiny, obvykle to každý návrhář oslavuje jako životní úspěch....