Je krásně, příroda rozkvétá. Jenže těší to už málokoho. Pálení očí, rýma a kýchání, to jsou projevy jara, které v poslední době zná čím dál více lidí.
Podle lékařů totiž přibývá pylových alergiků. Alergologické ordinace navštěvuje přibližně každý dvanáctý Jihomoravan, nejčerstvější data z roku 2013 ukazují, že počet se meziročně zvedl o dva tisíce lidí.
Těch, kterým zrovna teď začínají kvetoucí byliny a stromy ztrpčovat život, ale bude podle odborníků mnohem více. Vyšetření však odkládají a léčí se sami pomocí volně prodejných léků.
Jaké pyly nejčastěji trápí lidi na jižní Moravě a jak se před nimi mohou chránit?
„Jižní Morava je geografická oblast s časným výskytem pylů. Loni jsem řešila první akutní projevy pylové alergie už začátkem ledna u dítěte při projížďce na kole lužním lesem,“ uvedla příklad brněnská alergoložka Zuzana Medková.
Pylová zrna ambrozií přivane vítr až z Ruska
Její kolega Sáva Pešák z brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny tvrdí, že přibližně čtvrtina lidí má alergické onemocnění, přičemž u poloviny z nich se na alergii podílí pyl. Příčiny alergií souvisí se změnami moderního životního stylu.
„Šetření, které jsem na našem oddělení provedl před pár lety pomocí kožních testů, ukázalo u poloviny pacientů přecitlivělost na pyl trav, zhruba u třetiny na pelyněk a břízu a u pětiny na ambrozii,“ prozradil Pešák.
Jaká je šance, že dítě bude alergik?70% - rodiče mají stejnou alergii 50 až 60% - oba rodiče alergici 40% - jeden z rodičů je alergik 30% - alergii má sourozenec 10% - rodiče nejsou alergici Zdroj: Alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny; MUDr. Sáva Pešák |
Právě ambrozie způsobuje problémy nemalému počtu lidí.
„Ve srovnání s Čechami máme na jižní Moravě více přecitlivělých na její pylová zrna,“ řekl Pešák. Pokud by ale někdo hledal rozsáhlá pole této rostliny, nenašel by je. Ambrozie v kraji roste jen ojediněle, její pylová zrna sem přivane vítr.
„Riziko pro alergiky nastává zvláště při jihovýchodním či východním směru větru, který na jižní Moravu přináší pylová zrna ze zemí ambrozií zamořených, jako je Maďarsko, Rakousko, Ukrajina či evropská část Ruska,“ uvedla Barbora Obstová z Botanického ústavu Akademie věd ČR a dodala, že ambrozie není na našem území původní.
Šíří se tady jako invazivní plevel. V ostatních pylech odpovídá kraj střední Evropě.
Jak alergikům ulevit? Třeba včasným sekáním trávníků
Mezi alergiky, které na jaře trápí oteklé, zarudlé oči a rýma, patří i Barbora Jašková: „Od dětství navštěvuji alergologa, beru léky a používám nosní sprej. Pylovou alergii máme v rodině, trpí jí otec i babička.“
Stejné příznaky zná také Michal Solčiansky: „Jsem alergický na pyl pelyňku, plevelů a prakticky všech polních květin. Alergii jsem nejspíše zdědil po matce.“ Podle lékaře Sávy Pešáka je u lidí s jedním rodičem alergikem pravděpodobnost projevu 40 procent.
Lidé by měli lékaře vyhledat při opakovaných projevech alergie.
„Podle našich zkušeností navštěvují pacienti alergologa pozdě. Často se nemohou uvolnit z práce a kupují si sami volně prodejné léky v lékárnách,“ uvedla vedoucí alergologické ambulance Fakultní nemocnice v Brně Bronislava Novotná.
Lidé trpící vodovou rýmou, kýcháním, svěděním nosní sliznice nebo pálením očí by měli na alergologii jít co nejdříve.
Podle lékařů nejlépe hned při prvních příznacích, nebo pokud se opakují druhou sezonu. „Platí totiž, že na čím více alergenů je pacient přecitlivělý, tím menší je efekt léčby například pomocí vakcín,“ vysvětlil Pešák.
Proti alergenům se lidé mohou bránit i sami. „Platí zásada, pokud je možné omezit kontakt s alergenem, učiníme tak. V domácnostech pomohou protipylové okenní sítě nejlépe v kombinaci s čističkou vzduchu, v autě pylový filtr,“ radí lékař.
Alergikům ale může ulevit i omezování alergenů ve městech. Trávníky sekat předtím, než vykvetou, nevysazovat břízy nebo odplevelit pozemky, na nichž roste pelyněk.
