Chytrá elektronika se uplatňuje například při dávkování hnojiv a pesticidů. „Ve výsledku je tento způsob šetrnější k životnímu prostředí a farmář také ušetří na hnojivu,“ vysvětlil na veletrhu Techagro Vojtěch Lukas z Mendelovy univerzity.
Brněnská škola společně s jihočeským výrobcem zemědělské techniky Agrio vyvinula nový systém speciálního dávkování pesticidů a hnojiv na základě senzorového monitoringu porostních podmínek. Systém hodnotí stav porostu. Měření lze doplnit o mapový podklad, který koriguje intenzitu zásahu podle výnosového potenciálu daného místa.
„Respektujeme přirozenou nevyrovnanost pozemků. V České republice máme větší půdní celky a ke každé části pozemku přistupujeme podle zjištěných vlastností půdy nebo porostu,“ uvedl Lukas.
Systém umožňuje variabilní dávkování postřikových látek, což se týká jak hnojiva, tak přípravků na ochranu rostlin. Jeho součástí je online čidlo. „Je to moderní trend, který má dvojí efekt. Na jedné straně dochází k efektivnímu využívání všech látek, tím druhým efektem je snížení zátěže životního prostředí,“ uvedl Lukas k výsledkům výzkumu, který podpořila Technologická agentura ČR.
Nové trendy v zemědělství podle Lukase najdou uplatnění, zejména díky větším rozlohám farem. „Půdní podmínky se mohou lišit, v racionálním hospodaření dávám takové dávky hnojiv, které je schopna rostlina využít,“ uvedl Lukas. Odhadl, že zemědělec tak ročně uspoří od 300 do 700 korun na hektar.
Systém je aktuálně dostupný na strojích firmy Agrio, která vyrábí postřikovače. Firma se zabývá inovacemi dlouhodobě. „Pro nás je to záležitost image, ne přímý finanční efekt. Náš stroj jsme přizpůsobili novým trendům, před ostatními budeme mít náskok,“ uvedl jednatel Agrio MZS Ivan Olšan. Podle něj lze čidlo do stroje dodatečně namontovat. Ušetřené náklady na hnojivech pro zemědělce odhadl na deset až 15 procent. „Dusík se využije na tvorbu výnosu a nevyplavuje se do spodních vod,“ řekl Olšan.
Dron pozná, jak prospívá pšenice
Hned několik firem na Techagru představuje technologie na vyhodnocování stavu porostu pomocí dronů, která využívá nejnovější možnosti spektrální analýzy porostu. Systémem lze zkontrolovat stovky hektarů denně. Monitoring porostů řepky a pšenice dronem s doporučením pro variabilní hnojení dusíkem prezentuje například společnost Soufflet Agro. „Drony umožňují velmi podrobně analyzovat zemědělské plodiny s přesností od pěti centimetrů,“, vysvětluje Stanislav Bureš, specialista na systémy precizního hospodaření s využitím dronů ze společnosti. Senzor, kterým je dron osazen, je velmi sofistikované zařízení vyvinuté společně s francouzským výzkumným zemědělským institutem INRA. Senzor měří reflektanci (odrazivost) ve 4 různých vlnových délkách pro získání agronomických informací pro pšenici, ječmen, řepku, kukuřici a další plodiny. Dron takto umí nasnímat až tři hektary za minutu.
Služba AgriDRON umožňuje rychlé a účinné mapování porostu a vytvoření modelu pro aplikaci dusíkaté výživy s ohledem na aktuální stav a výnosový potenciál.
„My dodáme zemědělci aplikační mapu, kterou nakopíruje do GPS systému, kterým ovládá rozmetadlo nebo postřikovač,“ popisuje specialista na „digitální zemědělství“ Stanislav Bureš. Základní cena služby je 250 korun na hektar.
Kamera hledá polní plevel
Pletí polí se zasetými plodinami pomocí 3D kamery umožnila zemědělcům česká firma Bednar FMT z Prahy, jež má závod v Rychnově nad Kněžnou. „Kamera snímá barvu, objem i strukturu listů a díky tomu může kultivátor plevel likvidovat,“ popisuje obchodní ředitel Jan Bednář. Původně je technologie určená pro ošetření cukrové řepy, dá se však použít pro všechny řádkové plodiny.
Kamera navádí meziřádkový kultivátor tak, aby byl účinný v místě, kde je potřeba. Kamera analyzuje strukturu listů v řádcích na základě jejich barevnosti a prostorového objemu. Po analýze umí software identifikovat řádky plodin a přesně spočítat řídící signály i ve větru, v porostech s vysokým zaplevelením a nezelené rostliny. Nový kamerový systém je přesnější i v obtížných podmínkách, díky čemuž se zvyšuje denní výkonnost. „Testovali jsme kameru na našich meziřádkových kypřičích. Je to velice sofistikované zařízení, které je schopné navádět stroje tak, aby pracovaly v určitém přesně vytyčeném prostoru,“ uvedl Bednář. Podle něj se zařízení hodí jak pro konvenční zemědělství, tak na malé farmy i biofarmy.
Firma Bednar má dnes 250 zaměstnanců a vyváží do 25 zemí světa. Tržby činí přes miliardu korun.
