Na pařížské konferenci má být do konce tohoto týdne přijata nová globální klimatická dohoda, která by umožnila snížit exhalace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do roku 2030 pod úroveň roku 1990. Dohoda nahradí Kjótský protokol, jehož platnost měla vypršet již loni.
Vlády Británie, Nizozemska, Německa, Norska, Quebecu, Kalifornie a dalších státú USA (Rhode Island, Connecticut, Maryland, Massachusetts, New York, Oregon a Vermont) tak podepsaly, že budou usilovat, aby všechny prodávané vozy byly co nejrychleji a nejpozději v roce 2050 bezemisní. To přeneseně znamená elektrické a případně vodíkové vozy.
To nepřímo znamená, že vlády budou i nadále finančně a legislativně podporovat nákup takových aut, která jsou dnes oproti vozům s tradičními spalovacími motory nekonkurenceschopná mimo jiné z důvodu vysoké ceny a omezeného dojezdu.
Dohoda také předpokládá rozvoj infrastruktury nabíjecích a plnicích stanic pro elektromobily a vodíková auta. Tyto vozy sice lokálně snižují objem vypouštěných emisí ve městech, ale výroba elektřiny a energeticky velmi náročná produkce zkapalněného vodíku bezemisní nejsou. Elektromobily tak sice nejezdí na benzin či naftu, ale na hnědé uhlí používané v elektrárnách (v zemích OECD, kam patří 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, se v tepelných elektrárnách vyrobí 61 procent elektřiny).
Takzvaná ZEV Alliance vznikla letos v září v zájmu šíření bezemisních technologií. Zakládajícími členy byl právě Quebec, Kalifornie a další americké státy. Tento krok má snížit produkci automobilových emisí o 40 procent. Je třeba ovšem dodat, že automobilová doprava má kupříkladu má celosvětové produkci CO2 jen mizivý podíl (čtěte zde).
Prosazování elektromobilů je velmi pomalé i v rozvinutých zemích. Bez finanční a legislativní podpory jednotlivých států by neměly šanci. V USA se mělo podle plánů letos prodat milion bezemisních vozů (takže elektrických, aut na vodík je mizivé množství a většinou fungují v jakémsi testovacím režimu), ale reálné prodeje nedosáhnou ani poloviny, bude to kolem 400 tisíc vozidel na elektřinu. Většinu tohoto množství navíc tvoří hybridní vozy kombinující spalovací motor s elektromotorem.
Příklon k vozům bez spalovacích motorů bude znamenat velké změny v automobilovém průmyslu i pro celosvětovou ekonomiku. Nakolik jsou deklarované plány reálné, se teprve ukáže. Vlády a automobilky na to mají 35 let, což je přibližně šest generací aut.
11. prosince 2015 |
V Helsinkách mají být po roce 2050 auta zbytečnáDemografický růst se má spojit s trvalým rozvojem. Helsinky, jedno z nejzelenějších měst v Evropě, si přejí, aby tu po roce 2050 byly automobily zbytečné, aniž by se zakazovaly, a aby město produkovalo jen tolik emisí oxidu uhličitého, kolik zvládnou absorbovat jeho stromy. V Helsinkách žije něco přes 600 tisíc lidí a jejich počet stále roste. Odhaduje se, že do 35 let vzroste jejich populace o 40 procent. Dnes tvoří zelené plochy 47 procent rozlohy města. Radní připravili plán na omezený automobilový provoz a na vyčlenění čtvrtí, kde se bude chodit pouze pěšky. K cestování budou lidé používat vlaky, metro a tramvaje. Radní Rikhard Manninen, který je odpovědný za urbanismus, hovoří o přeměně šedých hlavních tříd s automobilovými zácpami v zelené bulváry s obchody a vším potřebným, aby lidé nemuseli cestovat do centra. Při úsilí radnice zabránit dopravní přesycenosti prý nepřipadají v úvahu žádná donucovací opatření, jaká se objevují v jiných velkých evropských městech. Spíše jde o to umožnit lidem žít bez automobilu. „Zachováme zeleň tím, že většinu stavebních projektů orientujeme do zón, kde jsou nyní silnice nebo dálnice,“ vysvětluje Manninen. Město chce dosáhnout vyrovnaných emisí oxidu uhličitého: bude vypouštět do ovzduší jen tolik oxidu uhličitého, kolik absorbují jeho stromy. „V Helsinkách se již podařilo značně snížit emise, ale abychom v roce 2050 dosáhli vyrovnaných emisí, musíme přidat,“ vysvětluje jeden z městských urbanistů Alpo Tani. Prioritní tu je doprava, neboť ta vypouští do vzduchu 20 procent emisí oxidu uhličitého, a pokud se nic neudělá, v roce 2050 to bude 30 procent. Nejde jen o to, aby veřejná doprava byla praktičtější a přitažlivější, ale také o to, aby se omezila potřeba cestovat tím, že každý bude mít obchody a služby na dosah. Ve městě, jehož centrum leží na poloostrově, který by se mohl dusit, kdyby tu byl intenzivní automobilový provoz, nejsou opatření, která mají zamezit používání automobilů, všem po chuti. „Není to dobrý nápad. Nemám nic proti veřejné dopravě, ale není nad moje auto,“ tvrdí padesátiletý Johan. Dvacet minut jízdy mezi Helsinkami a sousedním městem Espoo, kam se přestěhoval, mu vyhovuje. Obchodní komora soudí, že projekt je odsouzen k nezdaru. „Cíl omezit veškerý růst dopravy na jiné prostředky, než je automobil, je v době, kdy se město rozšiřuje, nereálný,“ prohlašuje šéf dopravního odboru Heikki Kovanen. Jiní obyvatelé se však radují z perspektivy lepší dopravní sítě, včetně protažení metra až do Espoo v roce 2016. |
