Zatím podle současných pravidel musí členské státy Evropské unie před uvedením nového vozu na trh zkontrolovat, že auto splňuje veškeré požadavky EU, a musí mít také zavedené mechanismy, které umožní výrobce v případě porušení těchto standardů pokutovat. Minulý týden, 23. května 2018, však Evropská komise schválila nový postup.
Od 1. září 2020 budou muset všechny členské státy nově zajistit průběžné kontroly prodávaných vozů. V jaké podobě? Na každých 40 tisíc registrovaných aut bude muset proběhnout jeden namátkový test, který prověří, jestli auto splňuje evropské předpisy. V menších státech, kde se neprodá tolik osobních vozidel, bude muset být ročně vykonáno minimálně pět podobných zkoušek, z nichž bude muset být 20 % zaměřeno na plnění emisních limitů. Stejné právo pak bude mít i samotná Evropská komise, i ona bude moci průběžně kontrolovat, jestli prodávaná auta plní emisní a další předpisy stejně jako ve chvíli, kdy byla uvedena na trh.
Následkem nesplnění podobných testů mohou být vynucené svolávací akce, jejichž cílem bude náprava zjištěných závad, a také pokuty pro automobilky, které mohou dosáhnout až na 30 tisíc eur za každé vozidlo, které předpisy nesplňuje.
Nepřátelé dieselů
Svolávací akce se však minimálně podle eurokomisařky Elzbiety Bienkowské zatím ne vždy osvědčily. V nedávném rozhovoru si postěžovala, že některé (zejména východoevropské) státy nedostatečně právně vymáhají svolávací akce na vozy, které podle všeho nesplňují emisní předpisy. V současné době jsou totiž podobné akce (zahrnující mimo jiné Volkswageny s „cinklým“ softwarem) povinné jen v osmi zemích. „Máme členské státy jako Rumunsko, Slovensko nebo Polsko, kde je množství aut, jež se zúčastnila svolávací akce, extrémně nízké,“ řekla. „Nechceme, aby se z těchto zemí stalo odkladiště špinavých dieselů.“
Bienkowská rozhodně není fanouškem vznětových motorů. Stupňuje totiž rovněž právní hrozby vůči státům, které podle jejího názoru až příliš laxně vymáhají dodržování emisních limitů ze strany automobilek. Jedná se podle ní mimo jiné o Německo nebo Itálii. „Dieselová auta to mají spočítané,“ prohlásila. „Myslím, že za pár let úplně zmizí. Je to technologie minulosti.“
Elektrická evropská budoucnost?
Polská komisařka vkládá naděje do elektromobilů a baterií. Chtěla by podpořit vývoj a výrobu evropských baterií právě pro auta na elektřinu. Pracovat na bateriích v Evropě plánují firmy jako BMW, Daimler, BASF nebo Vattenfall. „Nechceme ale jen dosáhnout na výrobu baterií v Evropě, rádi bychom na starém kontinentě měli celý výrobní řetězec,“ řekla Bienkowská. „Jedná se ale o projekt, na němž musí spolupracovat několik států, jediný si to nebude moci dovolit.“
Svou roli by v plánu eurokomisařky mohly hrát i samotné automobilky. Volkswagen plánuje v roce 2025 ročně prodávat na celém světě tři miliony elektrických aut a již teď má nasmlouvané dodávky baterií v hodnotě 40 miliard eur.
Je však otázkou, jestli se citované vyjádření paní eurokomisařky (i přes zmiňované ambiciózní plány největší evropské automobilky) stane realitou. Podle Bloomebergu by v roce 2025 měly elektrické vozy dosáhnout na 5% podíl na evropských registracích nových aut. Teď zaujímají přibližně 1,5 %. Diesel bude hrát významnou roli i podle představitelů automobilek a jejich dodavatelů.
„Náročné limity CO2 jsou bez dieselových motorů nesplnitelné a jejich rychlé opuštění ve prospěch elektromobilů je nerealistické,“ prohlásil loni (zde) například šéf Continentalu Elmar Degenhart. „Dieselový motor bude svou roli hrát i v roce 2025, ale bude menší než v současnosti, a to zejména mezi osobními a městskými vozy.“
