"Než něco odřít, nebuďte líní vystoupit a podívat se, kam jedete," to je základní poučka Jiřího Felgra, učitele pražské autoškoly, který se na výuku jízdy s přívěsy specializuje.
Receptem na bezpečnou jízdu s přívěsem je pomalá jízda. "Důležitý je cvik," upozorňuje Felgr. Musíte se smířit s tím, že když jedete dvakrát do roka s přívěsem půjčeným u hobbymarketu, budete na silnici nejpomalejší.
"Když si třeba cvičíte couvání do parkovacího místa, vyberte si to nejhůře přístupné, to nejtěžší, ať si to pořádně nacvičíte," radí Jiří Felgr, který v druhém zaměstnání jezdí s mnohatunovým hasičským speciálem.
Prostudujte techničák
Vozík se dá dnes půjčit velmi jednoduše, u hobbymarketů a ve specializovaných půjčovnách to stojí od nějakých dvou stovek na den. Než si vozík půjčíte nebo pokud plánujete jeho koupi, prostudujte si pečlivě, jak těžký vozík a náklad můžete se svým autem tahat. "Je to poměrně složité, v zásadě platí, že auto musí být těžší než vozík," říká Ondřej Horázný, majitel autoškoly a předseda Asociace autoškol ČR. "Pokud si nejste jisti, určitě se poraďte s odborníky," radí.
"Pokud mám řidičské oprávnění jen na osobní auto (skupina B, pozn. red), mohu tahat jakýkoliv vozík do celkové hmotnosti 750 kilo. Pokud je souprava do 3,5 tuny a pohotovostní hmotnost vozu větší než maximální přípustná vozíků, tak stále ještě můžete s Bčkem, ale platí to jen na území ČR. V zahraničí na to už potřebujete skupinu řidičáku BE," vypočítává Horázný s tím, že od 19. ledna 2013 to zas bude s řidičáky na vozíky trochu jinak. Rozšíření řidičáku z B na BE stojí kolem šesti tisíc korun.
Při nákupu i půjčování vozíku si nechte vysvětlit, jak se vozík připojuje na tažné zařízení (říká se mu "koule"). Jiří Felgr ještě zdůrazňuje povinnost sundávat odnímatelné tažné zařízení, když jedete bez vozíku.
Věnujte čas nakládání
Věnujte dost času nakládání a upevňování nákladu. "Náklad musí být umístěný rovnoměrně, začínejte od nápravy vozíku. Když ho dáte moc dopředu, zatěžujete příliš kouli, která má předepsané maximální svislé zatížení," popisuje Horázný.
"Když náklad dáte příliš vzad, vozík bude mít sklony vám zvedat auto," zdůrazňuje. Náklad je třeba připevnit popruhy nebo třeba lanem. Pokud chcete táhnout ve speciálním vozíku zvíře, počítejte s tím, že se bude všelijak hýbat, což může vozík rozhoupat.
Nesmíme ho přetížit. A musíme dodržet i maximální hmotnost soupravy. Kromě rizika pokuty to ovlivní negativně i jízdní vlastnosti. "Na silnici vás mohou zvážit," varuje Horázný. Také doporučuje lehce přifouknout zadní kola, když víte, že povezete těžký vozík.
Při jízdě samotné počítejte s tím, že řídíte soupravu, která je mnohem delší než auto, na které jste zvyklí. Je také mnohem těžší, myslete na to při brzdění. Vozík v těch chvílích bude na auto tlačit.
Jízda s rozvahou
Těžký přívěs zatěžuje zadní nápravu a odlehčuje tu přední. Myslete na to při zatáčení. Prázdný lehký přívěs jde v rychlé zatáčce zas rychleji do smyku.
Rozjezdy by měly být plynulé. Když vás čeká kopec, najeďte si trochu rychleji, aby vám nedošel dech. Myslete také na to, že i vozík má předepsanou maximální rychlost, často 80 nebo 90 km/h. Sehnat se dají ale i takové, se kterými můžete pádit stotřicítkou. Uvědomte si ale, že s nárůstem rychlosti také výrazně roste spotřeba. Při cestách do zahraničí si nastudujte rychlostní limity platné v dané zemi. Třeba v Rakousku může jet souprava s vozíkem do 750 kil maximálně stovkou.
Pro jízdu s vozíkem jsou neocenitelným pomocníkem elektricky ovládaná zrcátka, která si přenastavujete podle potřeby.
V ostrých obloucích a úzkých ulicích si musíte víc najíždět, abyste s vozíkem třeba nespadli do příkopu nebo nenajeli na obrubník.
Buďte připraveni na větší citlivost na boční vítr, hlavně když táhnete třeba zaplachtovaný vozík nebo na něm máte naložený velký náklad. Na okreskách pozor při míjení cyklistů, mějte vždy na paměti, že vozík nemusí přesně následovat trajektorii vozu.
Brzděte před zatáčkou
Především na hrbolech může auto s vozíkem dostat do krizové situace rozbitá silnice. Pak dojde k rozhoupání vozíku, které je velmi nebezpečné. Felgr s Horázným se shodují na tom, že nejlepším řešením je v té situaci sundat nohu z plynu a zpomalit, v nouzi začít brzdit. Vozík se tak stabilizuje. Některá moderní auta dnes dostávají speciálně upravené stabilizační systémy ESP, které tažení vozíku rozpoznají a umí jej pak v nebezpečných situacích přibržďováním jednotlivých kol vozu srovnat.
Je bezpodmínečně nutné najíždět si do zatáčky takovou rychlostí, kterou oblouk projedete bez brzdění. Zabržděno a podřazeno musíte mít ještě před zatáčkou, s koly rovně. Tak to ostatně máte dělat i při běžné jízdě bez vozíku. Když začnete v zatáčce brzdit, začne vám zadní nápravu tlačit vozík ven z oblouku a přetočí vás do smyku. Vozík totiž bude chtít pokračovat po tečně ven ze zatáčky. Platí zásada, že oj nemá v zatáčce tlačit, ale táhnout.
"Při jízdě z kopce podřazujte ještě o jeden stupeň níž, než když jedete se samotným autem," radí Ondřej Horázný.
Jen pro zkušené
Královskou disciplínou jízdy s vozíkem je couvání. Je třeba ho natrénovat. Pokud je to možné, nemáte dost prostoru a cviku, vyhněte se mu. Když někam zajíždíte, myslete na to, že se budete muset také dostat ven. Pokud máte dost prostoru, snažte si najet tak, abyste pak couvali jen rovně. To je jednodušší než zahýbat.
"Musím vidět, kam couvám. Buď mi musí někdo ukazovat, nebo zastavím, vystoupím a jdu se podívat," doplňuje Ondřej Horázný.
Čím pomaleji couváte, tím rychleji tam budete.
Je třeba si uvědomit, kam auto tlačí na oj vozíku. Při couvání je třeba udržovat vozík v přímém směru, když chcete odbočit, musíte nejdřív natočit vozík, takzvaně jeho oj zalomit na opačnou stranu a pak couvat za vozíkem.
A naopak, když budete chtít zatočit s vozíkem při couvání na opačnou stranu, nejprve otočte volantem za přívěsem (na stranu, kam zatáčí), tím ho ojí otočíte, vozík zabočí a vy můžete couvat za ním.
"U couvání s vozíkem platí, že čím pomaleji couvám, tím rychleji se tam dostanu," radí Jiří Felgr.
