Čemu byste dali přednost? Lehkému saku z moderních syntetických materiálů, nebo poctivému, solidnímu tvídovému obleku? Těžká volba, každý má jiný vkus a požadavky na to, do čeho halí své tělo. A taky na to, v čem se bude vozit. Někdo rád nejnovější technologie, jiný chce bytelný vůz s trochu starosvětskou koncepcí. Takový, jako je třeba Opel Corsa.
Nový Opel Corsa v číslech
Motory Benzinové: 1.0 Turbo (66 a 85 kW), 1.2 (51 kW), 1.4 (66 kW), 1.4 Turbo (74 kW) Naftové: 1.3 CDTi (55 a 70 kW) Převodovky: manuální 5st. a 6st. (pro turbomotory), 6st. automatická a 5st. pilotovaná Easytronic (převodovka s robotizovaným ovládáním) |
Konstruktéři Opelu ušili autu atraktivní kabát ve stylu astry či insignie a do auta dostali dost moderní techniky. Vlastní konstrukce je však malinko staromódní. Hluboká palubní deska ubírá místo v kabině, na druhou stranu působí robustně a bezpečně, deformační zóna při nárazu je tady dlouhá.
Konkurenti na to jdou často jinak, používají vysokopevnostní odlehčené materiály, čímž dokážou celé auto zmenšit a odlehčit při zvětšení vnitřního prostoru. Opel se úsporami na hmotnosti nechlubí, nová Corsa váží jako předchozí model. Ale to nic neříká o tom, jaké je to auto. Totiž: bytelné, poctivě postavené, komfortní. A moc dobře jezdí.
V astrálním stylu
Pátá generace dostala karoserii, jejíž „čumák“ nese jasné poznávací znaky Opelu: velký „úsměv“, přední i zadní světla s vykousnutým motivem křídla/blesku, velký znak automobilky. Na dveřích nechybí prolis od předních dveří až k zadnímu kolu ve stylu astry. Tu hodně připomíná i zezadu, hlavně širokými svítilnami, jež rozšiřují jinak malé auto. Celek působí nepřeplácaně a povedeně.
Také uvnitř je vše jinak. Předchůdce vypadal trochu pouťově se spoustou oranžových světýlek na přístrojové desce a s postříbřenými okraji všeho možného. Nyní zde vládne uměřená strohost, která se svou důstojností líbí víc. Tachometr i otáčkoměr jsou černobílé, stejně jako velký displej palubního počítače mezi nimi. Ve vyšších výbavách můžete na sedmipalcovém displeji „zrcadlit“ navigaci z mobilu (funkce Mirror Link), příplatek za tuto funkci má být jen pět tisíc korun. Ostudu nedělají ani otočné ovladače ventilace, příplatková automatická „klima“ doslova nadchne krásně prosvíceným modrým a červeným okružím.
Corsa má ve své třídě i některé rarity, třeba vyhřívání volantu, novinkou je i vyhřívané přední sklo. Může mít i bixenonová světla, což spousta konkurentů vůbec nenabízí. A z vyšších modelů se na palubu dostaly asistenční systémy, které hlídají dopravní značky, opuštění jízdního pruhu, slepý úhel v zrcátku nebo vzdálenost od vepředu jedoucího vozu. Nijak už nepřekvapí zadní parkovací kamera nebo denní LED svítilny.
Pohodlí bez výhrad
Nejvíce změn se odehrálo na podvozku. Nový je zesílený pomocný rám, zavěšení kol, geometrie řízení i nastavení tlumičů a také o půl centimetru nižší těžiště. Výsledek? Ještě komfortnější než předchůdce (i ten na tom byl dobře). Nerovnosti tlumí velmi účinně, ale to by v dnešní době nestačilo, konkurence to umí také.
Pokud jde o podvozek, je corsa velmi schopná. V táhlých serpentinách se dá krásně řídit plynem, pomáhá i přesné a dobře naladěné řízení. Stabilita v zatáčkách je velmi přesvědčivá. Závoďák to ovšem není: řazení šestistupňové převodovky je trochu gumovější a malinko slabší brzdy se dají poměrně rychle „utavit“.
Sedadla jsou kapitola sama pro sebe. Opel je opravdu umí. I v malé corse jsou velká, s dostatečně dlouhými sedáky, s opěradly vysoko nad ramena, ergonomicky rozšířená uprostřed a se slušným bočním vedením. Když jsem coby spolujezdec listoval v mobilu, otáčela se mi obrazovka dřív, než jsem náklon pocítil sám.
Místa je tak akorát pro čtyři pasažéry, vzhledem k solidnímu rozvoru 2,5 metru (o málo více než u fabie či Fordu Fiesta). Ani kufr s objemem 280 litrů nevybočuje z průměru.
Litr z posilovny
Opel má výborný nový přeplňovaný litrový motor, který jsme při prvních jízdách pořádně provětrali. Je to tříválec s přímým vstřikem paliva, ale na rozdíl od podobných agregátů jiných značek má tento protiběžnou vyvažovací hřídel. Že vám to nic neříká? Hned po nastartování to poví hodně: vibrace, které jsou průvodním jevem tříválcové (nevyrovnané) konstrukce, jsou tady potlačeny tak účinně, že si motor klidně spletete s klasickým čtyřválcem. A to i na volnoběh, kdy to bývá znát nejvíce.
Testovali jsme silnější „litr“ s výkonem 85 kW (slabší má 66 kW) a byli s ním více než spokojeni. Je pružný díky maximálnímu točivému momentu už kolem hranice 1 800 otáček. Na šestku zvládne jet šedesátkou a na dálnici klidně i o sto kilometrů rychleji. Při takové poměrně ostré sportovní jízdě jsme jezdili přesně za 7 litrů na 100 km, což vůbec není špatné, při pohodové zhruba za šest. Majitel této motorizace si nebude mít nač stěžovat.
Kromě litru jsme osedlali i z astry známý agregát 1.4 T. Nejede špatně, ale upřímně, oproti litrovému motoru může nabídnout pouze lepší tah v kopcích, kde se nemusí tolik vytáčet, a odpich na semaforech. Spotřeba při stejném stylu jízdy však byla o sedm deci na 100 km vyšší. Určitě bychom si vybrali litr.
Ceny ještě známy nejsou, ale nedá se čekat, že by byly výrazně vyšší než u současného modelu. Ten v pětidveřové verzi nyní stojí 203 900 korun a cenově poráží většinu konkurence, hlavně největšího domácího rivala, Škodu Fabia. Ale je pravda, že korejské značky umějí ceny stlačit ještě o něco níž.
