Outlander odložil humpolácký design a konstruktéři Mitsubishi konečně dodělali interiér. Navíc na silnici tohle auto exceluje. Má na to i správné náčiní v podobě samosvorného diferenciálu. Cestu k němu však komplikuje ceník.
Auto jménem Outlander byl vždycky skrytý talent. V novém podání je to sice hlavně rázný facelift, ale celkovým dojmem je to v mnoha ohledech nové auto. A mnohem lepší. Hlavně je v něm ticho. Možná ne jako v prémiových konkurentech za dvojnásobek, ale oproti předchůdci je to velký posun.
Padne do ruky
Na první seznámení možná nepadne úplně do ruky, ale po pár dnech se karta obrátí. Sžijete se s ním a zjistíte, že vám ve všech směrech vyhovuje.
Je v něm stále něco z japonského svérázu, kterého se Mitsubishi drží asi nejvíc ze všech značek. Příklad? Palubní počítač ovládaný tlačítkem na přístrojovce vedle kapličky. Pravda, je obří, takže ho nahmatáte hned (opravdu nahmatáte, je schovaný za volantem), ale zbytek světa už ho přestěhoval do dosahu rukou na volantu.
RallystaElektronicky řízený pohon všech kol doplněný o systém S-AWC (Super-All Wheel Control) zahrnuje systém aktivní kontroly stáčení, ta reguluje činnost brzd i posilovače řízení a aktivně rozděluje hnací moment mezi levá a pravá kola vozu s pomocí aktivního předního elektronicky řízeného diferenciálu na přední nápravě. Ten kompenzuje rozdílné rychlosti otáčení levého a pravého předního kola prostřednictvím elektronicky ovládané spojky a reguluje tak přerozdělování hnací síly na přední nápravu. Systém pracující jako aktivní samosvorný diferenciál napomáhá k jízdní stabilitě v přímém směru a obratnosti v zatáčkách. Pihou na kráse celého systému je to, že je dostupný jen v nejvyšším provedení Instyle. |
Zato máte v outlanderu palubní počítače hned dva. V tom druhém v multimediálním centru (možná nevypadá úplně šikézně a má hrubou grafiku, ale funguje dobře, umí přijímat DAB) máte třeba i graf, zobrazující historii teplot a nadmořské výšky, kudy jste projížděli. Displej v kapličce bohužel s tím dotykovým na středovém panelu nekomunikuje.
Staromilství v podobě mechanické ruční brzdy zaslouží spíš pochvalu než posměšky. K tomu nabídne i moderní výbavu jako sedm airbagů (sedmý je kolenní pro šoféra) nebo LEDová světla (dálkovky zůstaly halogenové).
Kromě toho, že je kabina lépe odhlučněná než dosud, působí vnitřek mnohem hodnotněji. Velkou výhodou outlanderu je chytrá architektura kabiny. Interiér je opravdu sedmimístný, do třetí řady sedadel sklápěné do podlahy kufru se vejdou na kratší cesty i méně vypasení dospělí (nastupování je ovšem trochu krkolomné), ale hlavně se za ně vejdou i tašky (zbude tam 128 litrů místa). Sedadla prostřední řady jsou dělená v poměru 2:1, posuvná a s polohovatelným opěradlem. Řidič zas ocení upravená sedadla a velmi slušný výhled ven, plochá kapota je dobrá pro přehlednost karoserie při manévrování v omezeném prostoru.
Úpravy pro klid
Facelift přinesl úpravy na podvozku, karoserie vylepšila tuhost a celkem vůz dostal víc odhlučňovacích materiálů, třeba boční okna jsou ze stejného důvodu tlustší. Kromě hluku tlumili vývojáři vibrace a chvění, které posádka ve voze vnímá. Tato disciplína, na kterou se ve vývoji klade stále větší důraz, se jmenuje NVH (Noise, Vibration and Harshness – hluk, vibrace a rázy). V rámci toho vývojáři pracovali na potlačení hluku od motoru, dunění (rezonance), ruchů od vozovky nebo aerodynamického hluku. Použili na to dynamické tlumiče kmitů na podvozku, úpravy zavěšení kol nebo i instalaci nových upravených zadních tlumičů. Upravovali i takové detaily jako těsnění dveří, kvůli odladění tlumeného klapnutí při zavření dveří.
Tohle auto ale hlavně skvěle jezdí. Že je pohon všech kol S-AWC inspirovaný tím, jaký má bájný Lancer Evo, není marketingová proklamace. S tímto systémem totiž dostanete na přední nápravu aktivní diferenciál, který umožňuje na silnici opravdu dravé chování.
Mitsubishi Outlander v číslech
Pozn: údaje výrobce |
K S-AWC se však bohužel dostanete, jen když koupíte outlander v nejvyšší výbavě. A stejné je to i s jinými prvky výbavy, třeba multimediálním systémem s navigací, koženým čalouněním sedadel, adaptivním tempomatem nebo elektrickým ovládáním víka kufru a střešním oknem.
Dravý na silnici
Až na bouchavost podvozku na příčných výstupcích a retardérech mu není co vytknout. Jede klidně a nedrncá. Do zatáček se pokládá bez zhoupnutí a s obrovským elánem. Na zaklikacené okresce se překlápí z oblouku do oblouku s lehkostí. Na dálnici je jistý a stabilní. Předfaceliftové provedení působilo těžkopádně a mohutně, v novém podání se posunul k lehkosti a přidal na dravosti.
Nehoupe se a šestnáct metráků pohotovostní hmotnosti (to je na tak velké auto skvělá hodnota) skvěle maskuje. Bude to i tím, jakou má figuru. Na dálku ani na obrázcích to není znát, ale outlander je vcelku nízký. Nastupuje se do něj sice stále „nahoru“ jako do SUV, ale i když máte jen nějakých 175 centimetrů, vidíte mu na střechu. A to není u takto rostlých aut zvykem. Docela nízká je i kapota, vynikne to o to víc, protože ten úplně nový čumák, který outlander dostal, je hodně potažený dolů. To zas podtrhuje fakt, že to Mitsubishi s těmi výlety do terénu u outlanderu nemyslí tak vážně.
Turbodiesel 2,3 litru má trochu hrubší hlas, ale ve spojení s automatem si z pohledu výkonů řidič nemá na co stěžovat, i když na papíře nepůsobí 110 kilowattů nijak ohromujícím dojmem. Na dnešní poměry má velkoobjemový čtyřválec přirozenou sílu, nemusíte z něj výkon ždímat. To podporuje jízdní suverenitu, v dynamických disciplínách zatahuje zcela hladce. Turbodiesel má sice psanou maximálku jen 190 km/h, ale k té hranici se žene s neskutečným elánem, desetilitrovou spotřebu ostřeji jezdícího řidiče se podaří klidným chováním srazit někam k osmi a půl. Pravdou je, že outlander k dravější jízdě přímo vybízí.
Když řidiči přijde měničový automat lenivý, může před zatáčkou podřadit ručně velkými pádly pod volantem. Při klidné jízdě nechá elektronika automat měkce proklouznout, takže je putování hezky ladné.
Líbí se hlavně „mechaničnost“ celého auta, outlander dává řidiči přímočarou zpětnou vazbu. Famózní je řízení a není to jen kvůli tomu sportovně malému volantu. Řízení je skvěle komunikativní a přesné.
Outlander je důkaz toho, jak moc automobilky vylepšují modely v průběhu produkce. Z neohrabaného houpavého mastodonta je po pár sezonách, dvou faceliftech a hromadě malých vylepšení atlet, který exceluje jízdními vlastnostmi. Poslední vylepšování, které mu dalo novou fešáckou tvář s hrdým nápisem Outlander na hraně kapoty, přineslo sto změn. A nebylo to jen přepudrování.
O půl generace vylepšený outlander startuje na 608 450 korunách s benzinovým dvoulitrem, verze s pohonem všech kol, turbodieselem vyjde na 733 850 Kč, kdo už chce automat a k tomu nejvyšší výbavu se samosvorným diferenciálem, zaplatí skoro milion (979 850 Kč).
