„Designéři dělají všechno pro to, aby byla jejich práce co nejlepší. A když je to hotové, musí to předělat kvůli faceliftu. Protože se to musí,“ popisuje těžký úděl stylistů aut průmyslový designér Petr Siebert a říká tomu „musismus“. „S facelifty je tak obecně problém a jen málo jich je vydařených,“ dodává. Škoda k tomu přistoupila radikálně, a svému dosud nejkonzervativněji tvarovanému modelu dala velmi odvážnou příď. Na čtyřokém čumáku si každý pár světel žije tak trochu svým životem. Jestli byl úmysl šéfdesignéra Škody Jozefa Kabaně rozpoutat vášnivé diskuze, podařilo se mu to. I za cenu toho, že bude publikum silně polarizovat.
Nová tvář prodeje Octavie v Česku neovlivní (i vzhledem k vysokému podílu flotilových prodejů) a například Britové jsou prý ze čtyř očí nadšení. Konečně něco nového a výrazného, říkají.
„Líbí se mi jednoduché škodovky, tohle je nový trend. Ale nepřipadá mi to úplně špatné, přední maska se rozšířila, čtyři světla jsou dobrý nápad,“ komentuje Siebert, který učí mladé autodesignéry na plzeňské univerzitě. „Octavii by možná slušela nižší světla, která by přidala na agresivitě a příď by byla úhlednější,“ přemítá a dodává postřeh, kterého si laik v tom šoku z přídě ani nevšimne: „Původní zadní nárazník byl logičtější, protože navazoval na boky, ten nový jako by s ničím neladil.
S novým zadním nárazníkem dostala Octavia také nová koncová světla s jinou grafikou. Čiré kryty světel jsou přemodelované s ohledem na změnu aerodynamiky celého vozu poté, co dostal novou tvář. I malá úprava povrchu karoserie má totiž vliv na celkovou aerodynamiku vozu.
Nejdůležitější škodovácký model přijíždí s faceliftem po čtyřech letech. Právě tento týden startuje v Mladé Boleslavi výroba obnovené verze. Než auta doputují k prvním zákazníkům, bude to ještě asi dva týdny trvat. Základní cena faceliftované Octavie je 407 900 korun, za kombiverzi, která je nejprodávanějším kombíkem Evropy, se připlácí 30 tisíc.
Čtyři oči
Právě příď je jednoznačným poznávacím znakem nového provedení. Záměrem designérů bylo příď opticky rozšířit a přidat autu na honosnosti a hlavně dát Octavii na první pohled jasně rozpoznatelnou tvář. Od teď ji prostě nepřehlédnete. Přemodelovaná je kapota a maska chladiče (uprostřed dělená plastovým dílem, který může krýt radar příplatkového adaptivního tempomatu), nově tvarované nárazníky přidaly pár milimetrů délky. Přední lampy (mohou být nově full-LED, základem jsou halogeny) se tedy rozdělily a dálkovky se přimkly k masce chladiče. Asi nejvíce kritiky dráždí nepravidelný tvar hlavního světlometu, který z většiny pohledů vypadá trochu šišatě. Vynikne to více při pečlivém statickém obhlížení, ale když vás octavia dojíždí, ve zpětném zrcátku vypadá šik.
Aby nedošlo k mýlce: lampa zůstala stále na každé straně jedna, rozděluje ji jen proužek plastu nárazníku. A v tom je také trochu vysvětlení, proč ta dvě světla na sebe pak ani symbolicky nenavazují, důvod je ve výrobě. Na předních rozích karoserie se stýkají tři díly (nárazník, blatník, kapota), a i když jsou dnes továrny na auta supermoderní provozy a výroba je přesná a efektivní, z podstaty věci musí inženýři při návrhu auta a jeho výroby počítat s tolerancemi. A když se tolerance sejdou na lince zrovna nevhodně, stejně musí všechno pasovat - ne jen montážně, ale i na pohled. Kdyby na sebe měly linky, prolisy a jim odpovídající výlisky tak komplikovaného nárazníku hladce navazovat, nemuselo by to vždy vyjít. Podobně náročné je to u další čtyřoké škodovky, velkého modelu Kodiaq. A tak je z pohledu technologů lepším řešením vnést do designu záměrně nesoulad, než se trápit na lince s výrobními tolerancemi. „Vždy musíme zohledňovat estetiku, vyrobitelnost a legislativní požadavky. Snažíme se ovšem maximálně vyjít vstříc designérům, vzhled je totiž to, co prodává,“ komentuje Martin Toman z vývojového týmu Octavie.
Jen pro zajímavost: octavia má několik desítek možná stovek variant karoserie. Odlišnosti jsou v provedení pro naftové a benzinové motory, vynásobené liftbackovou a kombi verzí, potom jednotlivé varianty agregátů (mají lehce odlišné montážní body), vše násobí verze se střešním oknem, k tomu varianty pro pravostranné řízení a další mutace se specifickými prvky výbavy. V závislosti na použitém motoru, výbavě a třeba také použití tažného zařízení se také liší použité tlumiče a pružiny, které jsou kalibrované na přesný rozsah hmotností vozu. Jednotlivé hmotnostní skupiny jsou podle vývojářů odstupňované po pár desítkách kilogramů (údajně dokonce po 25 kg). I proto se různá provedení vozu chovají často diametrálně odlišně.
Nová výbava
S faceliftem dostala octavia nový pokročilý infotainment, který poskytne rozsáhlé telematické a asistenční služby a připojení na internet. Obří dotykový displej s lesklým povrchem uprostřed přístrojovky, který představil před nedávnem Kodiaq, vypadá skvěle, pracuje rychle a ovládání je intuitivní. Další šikovnou novinkou je hlídač mrtvého úhlu. Dioda ve zpětných zrcátkách blikne, když se chcete cpát na někoho, kdo se vám schoval mezi jejich zorné úhly. Kvůli tomuto systému dostala Octavia pod zadní nárazník radary, které mrtvý úhel hlídají, a využívá je také pomocník upozorňující řidiče na projíždějící auta při vycouvávání z parkovacího místa.
Největším překvapením je zvětšení rozchodu zadních kol. U provedení s vlečenou nápravou je to 20 mm a u verzí od 110 kW výše s víceprvkovou nápravou 30 mm (víceprvek mají i všechny verze s pohonem všech kol a provedení na CNG). Škodováci přiznávají, že hlavním důvodem úpravy byla estetika, dosavadní Octavia s mohutnou zádí, a obzvlášť na některých z menších rozměrů kol (základní jsou 15palcová), prostě měla zadní kola hodně utopená. Luděk Piesche z vývojového týmu dodává, že větší rozkročení zadních kol prospělo jízdním vlastnostem. Podvozkáři také museli znovu ladit podvozek hlavně s ohledem na hmotnost jednotlivých variant Octavie. A jak zvětšení rozchodu dosáhli? Jinou dimenzací a přepracováním některých dílů zavěšení. „Někde se přidaly tři, jinde pět milimetrů a postupně se to nasčítalo,“ popisuje Piesche.
Nabídka motorů ani převodovek se nezměnila, ovšem už na červen se chystá uvedení nové řady čtyřválců objemu 1,5 litru (benzinové i naftové), které už dostal příbuzný model VW Golf. Při seznamovačce s novou Octavií jsme zkusili základ v podobě tříválcového benziňáku, turbodiesel 1,6 litru a také verzi na zemní plyn. Právě verze na CNG je tajným tipem pro dálkové jezdce. Toto úsporné provedení dokáže zastoupit turbodiesel a v novém ceníku je u většiny verzí o 11 tisíc levnější než základní diesel.
Nejvíce se nám líbil tříválec, přeplňovaný litrový motor je obstojně utlumený a auto s ním působí nejharmoničtějším dojmem. Na běžné ježdění motor absolutně stačí a ve spojení s šestistupňovým manuálem udrží rozumnou spotřebu. Pravým opakem „turbolitru“ je verze 1,6 TDI. Obě tyto verze mají jednodušší provedení zadní nápravy tvořené torzní příčkou. Už od počátku bojuje Octavia třetí generace s hlučností na nerovnostech a to jí zůstalo i po faceliftu. S lehkým litrem je však auto vyváženější a podvozek tolik nehlučí, to s turbodieselem je to výrazně horší, navíc zde odpružení působí tvrdším dojmem. Samotné TDI také není zrovna tichošlápek (zaslechnete ho i ve stotřicítce na dálnici), takže si budete pouštět hodně nahlas rádio. Verze 1,6 TDI se na silnici nechová zrovna vybraně, ovšem má i klady: dokáže být opravdu úsporná a zatím se stále obejde bez aditivace močovinou (AdBlue) pro odbourávání škodlivin ve výfukových plynech.
Nejlepším řešením, jak se vyhnout poslechu ran od zadních kol, je objednat verzi se sofistikovanější zadní nápravou. Provedení 1,4 G-TEC, které jezdí na zemní plyn, jsme vyzkoušeli právě kvůli ní (výkon má toto provedení snížený na úroveň 1,0 TSI) a klid podvozku byl ukázkový. Příčné prahy přelétává suverénně a o zadní nápravě jednoduše vůbec nevíte.
Když vypustíme hodnocení „slušného chování“, ani jedno z provedení podvozku nezklame, v zatáčkách je Octavia jistá a suverénní. Velké a hmotné auto dokáže být i na zakroucených silničkách velmi obratné i díky systému, který přibrzďuje v zatáčkách vnitřní kolo a auto se kolem něj ochotněji stáčí (systém XDS, je součástí stabilizačního systému ESP).
