Vždy když, čtu nebo slyším „proč nám ty elektromobily EU nutí, když je nikdo nechce“, si vzpomenu na konstatování jednoho z pionýrů automobilového průmyslu, Henryho Forda: „Kdybych se ptal lidí, co chtějí, řekli by mi, že rychlejšího koně.“ Byli na něj zvyklí, vyhovoval jim, palivo bylo levné a dostupné. Naproti tomu auto, považte, žralo jen benzin a ten se prodával v lahvích v lékárnách. Takové nepohodlí.
I elektromobilita naráží na své odpůrce. Někomu chybí vůně benzinu, jinému ryk vytočeného motoru, někdo se nechce vzdát ručního řazení. Pro to všechno máme pochopení. Mnoho lidí je však „proti“ tak nějak principiálně. Možná i proto, že s elektromobilem nikdy nejeli a na vlastní kůži tak nepocítili výhody elektrického pohonu. A nebo proto, že si odmítají připustit, že zásoby ropy jsou konečné a s mizernou účinností spálit zbývající zásoby této v mnoha průmyslových odvětví nezbytné suroviny v motorech je hloupé a krátkozraké.
Nepamatuji jinou technologii, snad s výjimkou 5G sítí, kolem které by se nejen na internetu vyrojilo takové množství nesmyslů, polopravd a zavádějících informací.
Pojďme se objektivně podívat na ty nejčastější.
1. Elektromobil nikam nedojede, nabíjením se tráví hodiny
Premisa tohoto tvrzení vychází ze srovnání s parametry vozidel se spalovacími motory. Oproti nim mají elektromobily omezený dojezd a pomalejší doplňování paliva. Což je pravda.
Rozdíl je v tom, jak se elektromobil používá. Zatímco s klasickým automobilem musíte po rozsvícení „hladového oka“ dojet na čerpací stanici a na ní velký objem paliva doplnit, s elektromobilem fungujete jinak.
