Odcházejícím poslancům skončil mandát k 21. říjnu 2021. Čím jsou, než proběhne ustavující schůze nové Sněmovny?
Už nejsou ničím, pokud nebyli znovuzvoleni. Pokud nebyli, tak jim 21. října o půlnoci skončil mandát se všemi výhodami a povinnostmi. Část ale byla znovuzvolena – rozhodnutím voličů z 8. a 9. října – a těm se mandát začíná počítat již od 9. října, ale oni ho nemohou plnohodnotně vykonávat, než složí poslanecký slib.
Takže v současné situaci máme zákonodárný sbor – tedy Senát ČR – ale nemáme dolní komoru Parlamentu ČR, která by mohla cokoliv plnohodnotně rozhodovat, neboť staří poslanci již nejsou poslanci a ti noví ještě nesložili slib.
Událost dneKaždý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně. |
Ustavující schůzi Sněmovny musí předcházet vytvoření sněmovní volební komise. O jaký orgán se jedná?
Musí se ustanovit ještě předtím, než se Sněmovna vůbec poprvé sejde. Je to z toho důvodu, že hned na první chůzi se činí kroky, které vyžadují sčítání hlasů. To činí volební komise, dále také komise přijímá nominace na jednotlivé pozice ve Sněmovně a to nejen na ty nejvyšší – předsedy a místopředsedů – ale taktéž na pozici ověřovatele zápisu a další. Taktéž se ustanovují výbory, které musí volební komise naplnit poslanci. Výbory se poté sejdou, zvolí si předsedu a ten pak opět musí být potvrzen Sněmovnou jako celkem.
Na první schůzi Sněmovny je tedy celá řada úkonů, které musí být splněny a mají charakter voleb a volební komise je ta, která úkony organizuje. Má v ní zastoupení každý subjekt – každý poslanecký klub – aby měli všichni zajištěno, že je postupováno spravedlivě.
Projev Babiše? Vstřícný a věcný s prezidentskými tóny, hodnotí politologové |
Nově zvolený předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník za ANO uvedl, že by ustavující schůze mohla trvat do středy, tedy dva jednací dny? Je to obvyklé?
Samozřejmě se to lišilo rok od roku – míním roky, kdy Sněmovna zahajovala svou činnost. Sněmovna musí zvolit nové funkcionáře, nové nejužší vedení, protože jinak nemůže fungovat. Byli jsme svědky ale i toho, že se volba protáhla. V roce 2006 byl předseda zvolen až po docela komplikovaných jednáních – byl jím Miroslav Vlček z ČSSD.
V roce 2006 skončily volby patovou situací, kdy ve Sněmovně byly dva stočlenné bloky – jeden středopravicový složený z ODS, lidovců a Zelených a druhý levicový složený z ČSSD a KSČM – a dlouho se nedařilo prolomit to, aby jeden blok měl většinu.
Takže jsou příklady toho, kdy se schůze může natáhnout. Zpravidla to ale běžně bývá záležitost, která netrvá moc dlouho, protože schůzi předcházejí jednání a dohody poslaneckých klubů, tedy celá řada věcí již bývá předjednána. Vždy může dojít k zádrhelům, které ale většinou mohou být dořešeny na další schůzi: zde narážím na to, že se snesla kritika ze strany nově vznikající koaliční vlády ohledně toho, že by jedním z místopředsedů měl být pan Vondráček (Radek, pozn.red.).
Personální obsazení místopředsedů lze vyřešit na příští schůzi, takže to problémem, který by bránil ustavující – první – schůzi Sněmovny skončit, není. V roce 2002 byli také někteří místopředsedové zvoleni později a ostatně i před 4 lety došlo k jisté prodlevě u osoby Petra Fialy.
Sněmovní statistiky: Nejčastěji chyběl Babiš, nejvíce interpelovali Piráti |
Zatím to vypadá, že hnutí Svoboda a přímá demokracie nebude mít zastoupení ve vedení Sněmovny, což zástupci hnutí kritizují jako nedemokratické. Musí být každá sněmovní strana zastoupena ve vedení Sněmovny?
Složení vedení Sněmovny je politickým rozhodnutím, žádný předpis či zákon – zejména Zákon o jednacím řádu Sněmovny – neurčuje kolik má být místopředsedů. V zákonu se pouze říká, že na první schůzi se rozhodne, kolik bude mít Sněmovna místopředsedů a pak je zvolí. Není nikde fixně napsáno, že musí být zastoupena každá strana – respektive každý poslanecký klub.
Když opět provedeme nějakou retrospektivu, tak v první funkčním období, kdy Sněmovna vůbec začínala v podmínkách samostatné České republiky, byli všichni v užším vedení výlučně ze stran vládní koalice, opozice zde neměla žádné zastoupení. Mluvím o období 1992-1996, kdy byla u moci pravicová vládní koalice složená z ODS, KDU-ČSL, ODA a KDS. Od roku 1996 začalo být nepsaným pravidlem, že v úzkém vedení Sněmovny měl zastoupení i někdo z opozičních stran – ať již Miloš Zeman jako předseda či Petra Buzková jako místopředsedkyně – ačkoliv u moci byla nadále pravicová vláda.
Po dvou letech – po předčasných volbách v roce 1998 – se toto uspořádání prohodilo, protože se k moci dostala ČSSD a ODS získala naopak pozici předsedy Sněmovny pro Václava Klause. To bylo období tzv. opoziční smlouvy a ani zde neměli ostatní strany – KDU-ČSL, KSČM, ani Unie svobody – nikoho neměly. V minulém sněmovním období se ANO Andreje Babiše rozhodlo vedení Sněmovny ustanovit poměrně, nicméně žádný právní nárok na to neexistuje.
Pravice vždy tíhla k vyloučení některých stran, na ráně je SPD, říká politolog |
Jaký výbor se ustanovuje jako první a proč právě tento?
Jedná se o mandátový a imunitní výbor a ustanovuje se jako první, protože musí ověřit mandáty nově zvolených poslanců. Přichází jako první na řadu, když se řeší nějaké věcné záležitosti, tedy po vyřešení procedurálních záležitostí, které jsme již zmínili. Za účelem ověření spolupracuje osoba pověřená právě mandátovým a imunitním výborem se státní volební komisí, která zase čerpá data o výsledcích voleb od Českého statistického úřadu. Zástupce posléze oznámí, že mandáty byly ověřeny a pokud se objeví nějaký problém – například pokud by se v rámci soudního přezkumu zjistilo, že nebyly správně započteny preferenční hlasy a někdo měl být zvolen a nebyl – tak ho také řeší právě tento výbor.
Dále všem poslancům, kteří byli znovuzvoleni a kteří přišli v minulém období o svou poslaneckou imunitu, se imunita opět obnovuje, tedy toto se týká i poslance Babiše, který byl zbaven ochrany v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Trestní řízení je tedy aktuálně přerušeno a mandátový a imunitní výbor bude muset celou věc znovu otevřít a předložit pro hlasování Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Takže to je další důvod, proč mandátový a imunitní výbor musí začít pracovat hned od začátku fungování nové Sněmovny.
Musí se ustavující schůze zúčastnit osobně všichni noví poslanci? Co když je někdo třeba v karanténě?
Je v zájmu každého poslance, aby se zúčastnil, i když samozřejmě i z ustavující schůze je možné se omluvit, pokud proto někdo má dobré důvody: zdravotní, pracovní či právě ta karanténa. Pokud by se tak stalo, tak slib nesloží a složí ho na nejbližší možné schůzi Sněmovny. Do té doby ale nemůže vykonávat svůj mandát plnohodnotně. Složení slibu je nepřekročitelná podmínka.
Nebýt Zemana, vláda by mohla vzniknout rychle, míní politolog Mlejnek |
Poslanci složí během schůze i slib. Mohl byste přiblížit, na co přísahají?
Slib lze najít v ústavě, jeho znění je následující: Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Je to takový standardní slib, který se jen dílčím způsobem liší od toho, co při nástupu do funkce slibují ministři, senátoři či prezident. Dokonce ústava říká, že pokud poslanec nesloží slib či složí slib s výhradou, tedy chtěl by některou část slibu vypustit, tak v ten moment mu poslanecký mandát zaniká a je to stejné, jako kdyby slib nesložil vůbec. Po zániku mandátu by nastoupil náhradník z kandidátní listiny.
