Blíží se konec současného volebního období do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a nastává čas bilancovat. Na oficiálních stránkách psp.cz je evidována účast na hlasováních každého jednoho poslance, podívali jsme se tedy, kdo chyběl nejvíce a kdo byl naopak nejaktivnější.
Účast na jednotlivých hlasováních však nelze považovat za celkovou docházku do sněmovny, neboť poslanecký rytmus přijímání zákonů je specifický: někdy jich zákonodárci mohou schválit hned několik za hodinu, jindy trvá přijetí legislativy a hlasování o ní celý den. Poslanců, kteří vydrželi v mandátu celé období, které jim volby přiřkly, je pouze sto osmdesát z celkových dvou set.
Dejte stranou spory, vyzval Babiš poslance. Schvalují mimořádné zákony |
Dalším faktem, který výrazně zamíchal kartami v absencích, byla pandemie nemoci covid-19. Lídři jednotlivých poslaneckých klubů společně s vedením sněmovny přijali gentlemanskou dohodu, v níž se dohodli, že každý klub zmenší počet svých poslanců fyzicky sedících v dolní komoře parlamentu o polovinu. Tedy aby v situaci, kdy by covid pronikl do Sněmovní 4 a poslal účastníky do karantény, mohl nastoupit druhý sbor a zákonodárná činnost tak nebyla narušena.
Silový poměr stran byl při poloviční účasti poslanců zachován. Prioritně byli vyřazeni chronicky nemocní poslanci. Tento stav trval téměř celou polovinu volebního období, tedy jeho výraznou část. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček pro iDNES.cz uvedl, že poloviční stav poslanců ve Sněmovně trval od 42. schůze, která započala 24. března 2020, do 101. schůze, která odstartovala 5. května 2021. V součtu nejsou zahrnuty mimořádné schůze Sněmovny.
Netradiční stav tak trval celých 407 dnů. Není proto protentokrát možné nahlížet na absence ve sněmovně jako na negativní prvek. „To, že někdo chyběl, nemuselo být způsobeno tím, že by se lidově řečeno flákal, ale protože v rámci dohody na klubu se zkrátka neúčastnil toho zasedání,“ uvedl pro iDNES.cz politolog Petr Just.
Nejčastěji ze všech poslanců hlasoval Radek Rozvoral, představitel hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Za uplynulé období byl omluven pouze jednou a nepřihlášen sedmadvacetkrát.
Mezi desítku poslanců, kteří byli nejčastěji přítomni při hlasování, se dále umístilo hned sedm lidí z hnutí ANO: Roman Kubíček, Marek Novák, Stanislav Berkovec, Barbora Kořanová, Milan Feranec, David Štolpa a Aleš Juchelka. Vládnoucí hnutí má logicky největší zájem na prohlasování zákonů, a tedy i na účasti při hlasování. Mezi prvních deset se dostali ještě Lucie Šafránková (SPD) a Tomáš Martínek (Piráti).
Nejvíce ze všech poslanců využila možnosti interpelací – tedy možnost člena parlamentu položit dotaz na člena vlády, který má povinnost na něj odpovědět – Věra Kovářová (STAN). Podala 298 ústních a 15 písemných interpelací. Nejčastěji se tázala Andreje Babiše, a to hned 70krát ústně a 8krát písemně.
Počet stovky podaných interpelací překročili ještě dva poslanci Pirátů. Olga Richterová se tázala 139krát ústně a 9krát písemně, Jakub Michálek 90krát ústně a 12krát písemně. Dotazy obou poslanců nejčastěji mířily taktéž na premiéra Babiše. Pokud bychom vzali celé poslanecké kluby parlamentních stran, nejvíce interpelace podávali Piráti, a to 767krát. Poslanecký klub ODS, který čítá o jednoho poslance víc než klub Pirátů, podal interpelací pouze čtyři sta sedmdesát šest.
Absence zdravotní a ty dané úřadem
„Samozřejmě existuje kategorie těch, kteří by byli méně často přítomni i za obvyklých okolností,“ doplnil Just. Jsou to podle politologa poslanci, již jsou zároveň členy vlády a často si stěžují, že musí sedět na zasedání sněmovny místo toho, aby pracovali na ministerstvech. Zcela specifická situace je pak u ministra zahraničních věcí, který je nepřítomen z povahy své práce: zahraničních cest.
Ačkoliv současný ministr Jakub Kulhánek (ČSSD) ani jeho předchůdce Tomáš Petříček (ČSSD) nebyli či nejsou poslanci, a nemusí tak řešit tento problém, dřív se s ním potýkal zejména Karel Schwarzenberg (TOP 09). Ten i v současném volebním období vychází hned po premiéru Babišovi jako druhý nejméně docházející poslanec, nicméně to je dáno jeho vysokým věkem přes osmdesát let – který ho řadí do rizikové skupiny v rámci onemocnění covid-19 – a taktéž Schwarzenbergovým rozhodnutím již dále do sněmovny nekandidovat.
Poslanci kritizovali Babiše, že dal místo interpelací přednost Karlštejnu |
Podobné důvody platí i pro Miroslava Grebeníčka (KSČM). Ten rovněž patří v současnosti k poslancům, kteří hlasovali v doznívajícím období nejméně často. „V době od začátku covidu byla účast docenta Grebeníčka na jednáních sněmovny limitována uplatňovaným pravidlem jednání v polovičním počtu poslanců, 2x byl nucen setrvat v karanténě a vliv měly i zdravotní důvody, které budou nyní řešeny operativním zákrokem,“ uvedl na dotaz portálu iDNES.cz asistent poslance Grebeníčka Radomír Silber.
„Poslanci jsou též lidé a mají své vlastní vlekoucí se zdravotní potíže, bez ohledu na covid. Těch kategorií, proč mohli chybět, je zkrátka více,“ uvedl Just.
Zcela jasným vítězem statistiky „nechodičů“ je však poslanec Andrej Babiš, který je zároveň předsedou vlády. Chyběl na více než třech čtvrtinách všech hlasování. „Já jsem celou dobu plédoval za klouzavý mandát. Členové vlády mají pracovat ve vládě a ne trávit svůj čas ve sněmovně. Takže můj názor je zcela jasný, klouzavý mandát byl nakonec schválen, ale bohužel pozdě. Jako premiér mám x důležitějších povinností než sedět ve sněmovně, tak mám zkrátka nejnižší účast,“ uvedl na dotaz portálu iDNES.cz premiér Babiš.
„Schválení klouzavého mandátu znamená, že by opravdu nedocházelo k tak častým absencím ministrů, kteří jsou zároveň poslanci. Takový ministr by se skutečně nemusel v případě zahraniční cesty obávat, že strana, kterou reprezentuje, nebude mít dost hlasů na prohlasování důležitého hlasování, o to více, pokud má vláda pouze těsnou většinu,“ uvedl Petr Just.
Problém však politolog vidí v reálném vnímání klouzavého mandátu. Myslí si, že většina těch, kteří ho prosazují, tak nečiní proto, aby vyřešili nepřítomnost danou objektivními důvody, ale proto, že dávají jednoznačně najevo, že je nebaví sedět na těch zasedáních. „Premiér Babiš mluví o sněmovně jako o žvanírně a z tohoto důvodu chce zavést klouzavý mandát, takže je evidentní, že tam zkrátka nechce být,“ sdělil Just.
„Problém však je, že ministři musí často ve sněmovně sedět ne proto, že jsou zároveň poslanci, ale proto, že jsou členy vlády, která je odpovědná Poslanecké sněmovně. To, že tam jsou, že čelí těm otázkám, to je jedna z forem, jak ukazují, že jsou odpovědní sněmovně,“ dodal politolog Petr Just. Klouzavý mandát by podle něj nezbavil politiky odpovědnosti, například interpelací.
Babiš dostal pokutu čtvrt milionu kvůli střetu zájmů. Odvolám se, říká premiér |
Neodpovědné chování vlády však premiér popírá. „My jsme odpovědní Poslanecké sněmovně, ta se nám dokonce snažila několikrát vyhlásit nedůvěru a neprodlužovali nám nouzový stav. Odpovědnost vůči sněmovně neznamená tam sedět a poslouchat knížecí rady paní Richterové k epidemiologii nebo od dalších poslanců, kteří se stali epidemiology a zneužívali celý covid proto, aby se mohli zviditelňovat na neprodlužování nouzového stavu,“ doplnil Andrej Babiš. Premiér míní, že by se jednací řád Parlamentu ČR měl vydat směrem k tomu schválenému v Německu či tomu platnému pro Evropský parlament.
„Co se kvalitativní stránky věci týče, premiér Babiš proti svým předchůdcům ve funkci dává mnohem častěji najevo, že ho nebaví sedět ve sněmovně. Používá termíny jako žvanírna a že on chce pracovat a efektivně vládnout,“ sdělil Petr Just. Je to podle něj také dáno tím, že většina Babišových předchůdců pocházela z prostředí tradičních stran, pro které je parlamentní práce alfou a omegou.
Politolog Just se domnívá, že Andrej Babiš by svůj názor okamžitě změnil, kdyby byl představitelem opozice a skrze sněmovnu měl kontrolovat ty u moci. „Vždy říkám, že je pro každou politickou stranu zdravé, když se na chvíli dostane do opozice, protože vidí chod celého toho tělesa z druhé strany,“ zakončil Just.
