Před několika dny uvítali v Poutním hotelu na vrchu Křemešník na pomezí Pelhřimovska a Jihlavska vzácného hosta. Byl jím českobudějovický biskup Pavel Posád. Objednal si guláš.
„Je pro nás velký svátek, když k nám jednou dvakrát za rok přijede,“ pověděla provozovatelka hotelu Křemešník Magda Vaňková.
Biskup Posád přijel na Křemešník při příležitosti zdejší pouti, na kterou se ke zdejšímu kostelu Nejsvětější Trojice sjíždějí tisíce věřících. A kromě nich ještě řada těch, kteří se buď cítí dobře ve zdejší přírodě, nebo si jedou nabrat do láhve vodu z jedné ze studánek, která má prý léčivé účinky.
Ostatně křížovou cestou ke studánce se ráda projde i Vaňková, která je sama praktikující katoličkou. S potěšením také posedí v ambitu u kostela. „Atmosféru tohoto místa ale vnímají i lidé, kteří věřící nejsou. Kdyby nic jiného, pochvalují si, jak nádherně se jim tady u nás v hotelu spí,“ říká Vaňková.
Město hotel za nejasných podmínek dalo státnímu Agrostroji
Hotel ve své současné podobě pochází z roku 1940, kdy jej nechalo postavit město Pelhřimov. Historie pohostinství na Křemešníku je však mnohem starší. Zájezdní hostinec tady existoval už v 19. století.
„Objekt současného hotelu stojí na svém místě už od roku 1866, v pozemkové knize byl uveden jako hostinec zájezdový s chlévem, stodolou a kůlnou,“ napsala před pěti lety v diplomové práci o hotelu na vrchu Křemešník Michaela Novotná.
Prvními majiteli hotelu byli František a Anna Císařovi. V roce 1907 Anna Císařová hostinec prodala do vlastnictví královského města Pelhřimov. To pak bylo majitelem až do 14. prosince 1953, kdy byla budova za poněkud nejasných podmínek převedena do vlastnictví národního podniku Agrostroj Pelhřimov.
V dalších letech převzala ubytovací zařízení pobočka pelhřimovského družstva Jednota v Kamenici nad Lipou. Ta jej provozovala až do prosince 1992, kdy jej prodala Seskupení dětských a mládežnických organizací.
V roce 2001 se kruh majitelů uzavírá, vlastníkem se opět stává město Pelhřimov. V letech 2001 a 2002 se uskutečnila celková rekonstrukce hotelu - stála 46 milionů korun. To podstatné - vnější vzhled - se ale nezměnilo.
Magické místo opěvuje oblíbený román Na krásné samotě
„Do skoro horského prostředí Křemešníku stavba obležená dřevem a kamením dobře zapadá,“ míní Vaňková, která s manželem hotel provozuje od roku 2011. Přibrali si ho tehdy k přilehlé sjezdovce, již rovněž spravují.
Páru, který jinak žije v Lukách nad Jihlavou, se na Křemešníku hodně zalíbilo. „Zamilovali jsme si to tady,“ přiznává ženská polovina.
Kromě přírody za to možná trochu může i historie místa. Křemešník je totiž spojen se jménem Františka Bernarda Vaňka (1872-1943), pelhřimovského děkana a spisovatele. Ten o tom, jak se na tomto vrchu na přelomu 19. a 20. století žilo, napsal román. Nese název Na krásné samotě a dodnes je mezi čtenáři ve zdejším kraji velmi oblíbený. Dočkal se už devíti vydání. Naposledy v roce 2003.
„Vaněk nebyl naším prastrýcem ani jiným příbuzným. Ale my bychom byli moc rádi, kdyby Křemešník byl i dnes vnímán jako místo tak pozitivní jako za jeho časů,“ usmívá se Vaňková.
