Podél silnice plné aut za pokřiku lidí a troubení klaksonů lehce vyklusává lev, kterého z okna kolemjedoucího vozu nahrávají na mobil. Pak už je řidič moc rychlý, takže ze záběru amatérského kameramana mizí moment, kdy vystresovaný tvor narazí na postaršího chodce. Muž to odnesl tržnými ranami a šelmu uspanou injekcí stihli rangeři převést do Nairobského národního parku předtím, než stihla napáchat další škody.
Toto video se objevilo na internetu v polovině března, ale jen měsíc předtím se na okraji hlavního města východoafrické Keni promenovala lvice se dvěma lvíčaty a dva samci. Na konci března pak král zvířat zabil muže na motorce, takže ho rangeři preventivně zabili. Takové je riziko toho, že Nairobi je jediná metropole na světě, která má divočinu plnou nebezpečných živočichů za humny. Konkrétně sedm kilometrů na jih od centra.
Pštrosi před mrakodrapy
Mně se při dvoutýdenním pobytu v Nairobi lvi vyhýbali, a to dokonce když jsem je v parku hledal. V nedělním odpoledni jsem společně s šesti dalšími cizinci vyrazil rozvrzaným autobusem (lístek na něj si turista bez auta může přikoupit o víkendu či sváteční dny za deset dolarů k padesátidolarovému vstupnému) na okruh po chráněné oblasti o rozloze 117 km². Autokar je pokreslený neumělými nápodobami čtyř hlavních hrdinů z animovaného filmu Madagascar, což vadí rozhodně méně než to, že okna jsou špinavá tak, že by turista mohl přehlédnout i slona. I když ti se zde nenalézají, park je pro ně příliš malý a neuživil by je.
Naštěstí má autobus okénka, která lze otevřít. Pravda, platí to tak pro polovinu z nich, ale při malém počtu účastníků zájezdu si každý, kdo chtěl, nějaké sedadlo u funkčního okna našel, aby z něj mohl fotografovat.
A že je co. Hned za vjezdem okounějí paviáni, kteří se očividně vydali na výpravu k odpadkovým košům. Po pár stovkách metrů už přijde opravdová divočina. Nejdříve pasoucí se antilopa losí, poté z jezírka vystrčené uši a nozdry hrocha a za další zatáčkou čeká nosorožec dvourohý. Po jeho nafocení ujedeme pár stovek metrů a za křovím s tupým výrazem hledí buvol. Trochu to namlsá, protože pak přijdou dlouhé minuty, během nichž v savaně nespatřím ani impalu.
Nairobi - Kenyatta Avenue
Nairobi - lvice
Nairobi - zebra
Není ale třeba být netrpělivý. Brzy se objeví další zástupci fauny, někteří opakovaně – buvolovci, hyeny, prasata bradavičnatá, zebry, antilopy, žirafy. Zvířetem dne je buvol, který se předvádí ze všech druhů nejčastěji. Ovšem pokaždé se tváří naprosto stejně lhostejně. Zdánlivě je to jen černá kráva s předimenzovanými rohy, ale přitom patří do elitního klubu vedle lva, levharta, slona a nosorožce do velké pětky. Tak lovci z dob Ernesta Hemingwaye označovali pětici nejhůře skolitelných trofejí.
Po celou dobu doufám, že se mi podaří udělat fotku jako ze staré učebnice zeměpisu. Je na ní žirafa, za kterou se tyčí věžáky metropole, jejíž vládní a finanční centrum patří k nejvýstavnějším na kontinentu. V žádném jiném africkém parku se taková kombinace architektury a přírody nepovede. Zvířata mi dlouho pózují před jiným pozadím, ale pak konečně pštrosí rodinka udělá, co po ní v duchu požaduji. Už mi jen chybí, aby opodál startovalo letadlo na místním letišti.
6,5 milionu lidí divočině na dohled
Nairobský park je nejstarším v Keni. Zasadil se o to syn skotských kolonialistů Merwyn Cowie. Když se v roce 1932 po devíti letech studií v Británii vrátil do rodiště, byl překvapen, jak divočiny rychle ubývá. Když odjížděl, bylo ještě běžné, že obyvatelům Nairobi v noci sešlapaly záhonky zebry nebo žirafy.
Aby zachránil, co se dá, začal u koloniální správy lobovat pro vytvoření rezervace. Už tehdy pokrokově argumentoval příjmy z turistického ruchu.
Nakonec byl park roku 1946 skutečně založen a byly v něm vybudovány i cesty tak, aby byl přístupný i návštěvníkům v autech. Nairobského příkladu pak využívaly i další krásné kouty Keni plné zvěře, takže se ze země stal díky této dobré infrastruktuře a také příjemnému klimatu primární cíl pro zájemce o africké safari.
Nairobi - safari za humny - žirafa
Nairobi - opice v koši
Nairobi z Konferenčního centra
Nairobi vzniklo v roce 1899 jako původně vlaková stanice na cestě z přístavu Mombasa do Ugandy. Do té doby to byla faunou nabitá divočina, kde lidskou rasu zastupovali jen pastevečtí Masajové. Koho by napadlo, že tam už o osm let později bude žít 14 tisíc lidí a přesune se tam administrativní centrum kolonie. Jenže růst se nezastavil a Nairobi bobtnalo dál. Dnes má přes šest milionů obyvatel a je malý zázrak, že se vedle něj stále zachoval takový kus savany i s bohatou zvířenou.
Samozřejmě během té doby docházelo opakovaně ke střetům člověka a zvířat. V Keni sice mají – na rozdíl například od další „safarivelmoci“ Jihoafrické republiky – zásadu, že se národní parky neoplocují, aby tak nebyly narušeny přirozené migrační koridory. V případě nairobské rezervace však elektrický ohradník (pouze směrem k městu) stojí, protože sousedství s lidmi je tu bezprostřednější a jaksi masovější než v odlehlé savaně.
Jenže jak ukázali lvi z počátku reportáže, plot je ne vždy zastaví. Při své návštěvě mám pocit, že se celá odhadovaná třicítka vydala do města na nákupy. Samozřejmě nejsem v zoo, aby si mohl před hledáček postavit živočicha podle momentálního rozmaru, ale když už jsem viděl skoro kompletní savanovou sestavu, chtělo by to taky jejího kapitána. Nakonec se dočkám ve chvíli, kdy se expresní safari už chýlí k závěru. Náš průvodce si všimne čehosi za potokem. My ostatní nevidíme nic, ale jeho vycvičený zrak si je jistý a navádí řidiče, aby se přes výmoly dostal co nejblíže. Leží tam bez pohnutí lvice a spí. Trochu zklamaně si ji fotíme a čekáme, zda předvede nějakou akci.
Nezklame. Pozvedne hlavu a zatřepá uchem.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
