Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků tuzemský ekonomický vývoj. Výrazně rostou mzdy, koruna v posledních týdnech oslabila a inflace se dostala nad dvouprocentní cíl ČNB. „Koruna na oznámení výsledku reagovala posílením na 25,70 Kč/EUR,“ upozornil ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na dvě procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.
Hypotéky zdražují. Pokud přemýšlíte o vlastním bydlení, neváhejte! |
„Jedná se o pokračování trendu ochlazování ekonomického výkonu. Ačkoliv se v prvních měsících letošního roku předpokládalo, že k dalšímu navýšení dojde spíše až na podzim, nejnovější čísla o výkonnosti ekonomiky a hodnotách inflace donutily bankovní radu zareagovat ještě před prázdninami,“ uvedla Silvia Holá, hlavní analytička xPartners.
Vyšší cena peněz se podle ní tak bude postupně projevovat v cenách úvěrových produktů. „To může pro řadu subjektů, od fyzických osob po podniky, představovat těžší přístup ke zdrojům pro investice nebo spotřební výdaje,“ dodala Holá.
„Dnešní rozhodnutí centrální banky lze považovat za správné,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Vývoj ekonomiky podle něj není tlumen silnějším kurzem koruny, jak se předpokládalo. Ve své poslední prognóze ČNB čekala průměrný kurz koruny vůči euru ve druhém čtvrtletí 25,2 Kč za euro. Skutečný průměrný kurz koruny se podle Seidlera pohybuje kolem 25,6 Kč za euro.
Postupné zvyšování
ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby letos na počátku února. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,25 procentního bodu. Na posledním měnovém jednání 3. května nechala bankovní rada úrokové sazby beze změny.
Pro zvýšení základní úrokové sazby dnes hlasovalo všech šest přítomných členů bankovní rady ČNB. Na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl, který je výrazným zastáncem růstu úrokových sazeb. Rada zároveň označila rizika pro odhadovaný vývoj ekonomiky v aktuální prognóze jako proinflační, tedy ve prospěch růstu spotřebitelských cen.
„Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako proinflační a hovořící ve prospěch dřívějšího zvýšení úrokových sazeb,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání rady guvernér centrální banky Jiří Rusnok.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
