„Družstevní bydlení je výhodné pro město i pro lidi. Město ušetří, protože si byty družstevníci zaplatí postupně sami. Pro lidi je zase výhodou to, že garantem je město, takže se jim bude lépe jednat s bankou,“ vysvětluje náměstek primátorky pro bydlení Jiří Oliva (ČSSD).
„Navíc město není developer, nestaví primárně pro zisk, takže byty mohou být o zhruba dvacet až třicet procent levnější,“ doplňuje.
Změna strategie se týká například rozvojové lokality pod Kamenným vrchem v Novém Lískovci. Původně tam mělo v příštích letech vyrůst 300 bytů, z nichž měla být polovina družstevních. Nyní chce město převést do družstevní výstavby všechny byty, jinak by kvůli koronavirovým úsporám vznikaly těžko.
„Jen tato lokalita přijde město na půl miliardy, a na to nemá. Přesto nechceme na výstavbu nových bytů rezignovat, a družstevní byty jsou cestou, jak je postavit,“ podotýká Oliva.
Ve Starém Lískovci byli proti
S družstevními byty přišli v minulém volebním období lidovci. V jejich režii také magistrát v říjnu 2018 vyhlásil první kolo přihlášek, v němž splnilo stanovené podmínky 700 zájemců. Z nich zůstalo asi pět stovek, zbytek si mezitím vyřešil bydlení jinak. Právě pro stávající zájemce budou primárně určeny byty pod Kamenným vrchem.
„Dokonce jsme kapacitu zvýšili o 40 bytů. V horní části totiž měly vzniknout rodinné domky, které měly být prodány developerům, ale teď s nimi nově počítáme,“ informuje Oliva s tím, že družstvo by mohlo vzniknout už v létě příštího roku.
Vedení města už představilo plán na výstavbu zhruba 900 takových bytů na několika místech Brna, což je přibližně trojnásobek toho, s čím se počítalo. Budovat by se mohly začít do pěti let.
Změnila se částečně i mapa míst, kde by se mělo stavět. Některé lokality, jež město vytipovalo už asi před pěti lety, muselo odsunout nebo úplně vypustit. To platí například pro Kaménky v Černovicích.
„Je tam velký problém s odvodněním, není vyřešený územní plán ani majetkové vztahy, takže reálně budeme rádi, když se tu poprvé kopne v roce 2026,“ oznamuje náměstek.
Vůbec se nebude stavět U Penzionu v jižní části Západní brány ve Starém Lískovci, kde mělo vyrůst 150 bytů.
„Narazili jsme na zásadní odpor místních, za které se postavila radnice místní části, takže jsme byli nuceni tuto lokalitu vyřadit. Naopak v Novém Lískovci náš návrh přivítali,“ uvádí Oliva.
Potvrzuje to i starostka zmíněné městské části Jana Drápalová (SZ). „O změně vím a v podstatě je to v souladu s naší představou. Měli jsme problém se startovacími byty, protože je to krátkodobá záležitost, a my máme zájem na tom, aby se k nám stěhovali lidé natrvalo,“ říká Drápalová.
V Přízřenicích je zatím jen pole
Ke Kamennému vrchu nově přibyla i lokalita v Přízřenicích, na poli mezi ulicemi Moravanská a Modřická. V první etapě vznikne 350 bytů, v další pak 300.
S výstavbou souhlasí i městská část Brno-jih, pod niž Přízřenice patří. Zatímco Oliva je přesvědčený, že výstavba bude mít jen roční zpoždění za Kamenným vrchem, podle starosty Josefa Haluzy (ČSSD) bude příprava komplikovanější.
Kde by se mohlo stavět
|
„V zásadě nejsme proti, ale je tam pole ve vlastnictví města, jinak nic. Takže je potřeba tam přivést kanalizaci, vyřešit dopravní napojení, parkovací stání a případně školku a další infrastrukturu. A to není záležitost na rok nebo dva,“ upozorňuje Haluza.
Dalších sto družstevních bytů má souběžně s Kamenným vrchem vzniknout ve vnitrobloku ve Francouzské ulici v centru Brna. Město počítá i s dalším kolem výzvy pro nové zájemce během příštího roku. „Chceme to ale udělat až ve chvíli, kdy bude hotový konkrétní harmonogram výstavby,“ říká Oliva.
Do budoucna by mohlo družstvo stavět i v bývalém areálu Dřevopodniku, rovněž v centru města. Ten je však brownfieldem, takže bude možné začít až v roce 2023. Vzniknout by tam mohlo 100 až 150 bytů.
„Přímo by navazovaly na novou Brněnskou třídu, což je do budoucna lukrativní lokalita,“ přibližuje Oliva.
Města zpravidla staví dráž, upozorňuje realitní makléř
Vedle družstevních bytů chce město dál částečně stavět i ty nájemní. „Budou se rekrutovat z rekonstrukcí, přístaveb, dostaveb a výplní volných ploch ve stávající zástavbě,“ odhaluje Oliva.
Tímto způsobem chce město získat do dvou let za zhruba miliardu 453 bytů startovacích, pro postižené, seniory a lidi s nízkými příjmy.
Oliva zároveň doufá, že výstavba nových družstevních bytů vytvoří tlak na developery, aby tržní ceny nových bytů v Brně dále nerostly. Realitní makléři to však nepředpokládají.
„Nemyslím si, že by tisícovka bytů mohla nějak zacvičit s realitním trhem. Pro výstavbu je směrodatný územní plán, ten se teprve rodí a bude v optimálním případě v roce 2023. Teprve pak se možná něco změní,“ reaguje Roman Šebela, jenž se realitami v Brně zabývá od roku 2001.
Podle něj má však družstevní výstavba výhodu v tom, že partnerem pro banku není jednotlivec, ale družstvo – v tomto případě město.
„Takže na úvěr dosáhnou i ti, kteří by jinak neuspěli. Riziko je ale v případě, že někdo nebude platit, pak leží jeho dluh na všech družstevnících,“ připomíná Šebela.
Otázkou podle něj je i to, jestli se městu skutečně podaří budovat levněji. „Město totiž zpravidla staví dráž, protože úřednický aparát není motivovaný tolik jako soukromý investor,“ upozorňuje Šebela.
