Doby, kdy jsme byli při rozhodování o nákupu odkázáni výhradně na názor několika málo odborníků, jsou dávno pryč. Dnes má každý možnost zjistit si o vybrané (nejen) hře dopředu vše co vás zajímá. Na druhou stranu to samotnou volbu nijak neusnadňuje. Ba naopak. Je proto velice důležité vybrat si správný zdroj informací.
Prezentovat své názory může na internetu každý. Mají vůbec nějakou vypovídací hodnotu?
Moji generaci hráčů v devadesátých letech „vychovával“ teenager, který často v recenzích věnoval více textu svým erotickým fantaziím než popisu hry. Jasně, byla to sranda a žádnou větší škodu tím nenapáchal, protože si zde počítačové hry tenkrát stejně skoro nikdo legálně nekupoval. Kdyby však náhodou někdo chtěl zjistit, jestli se mu vyplatí vysolit třetinu výplaty třeba za takový Pitfall, ze Score si tehdy mohl odnést maximálně tak pár vtípků o Cindy Crawford, opičkách s vibrátory nebo nadržených jeptiškách.
To by se dnes už stát nemohlo. I v naší malé zemičce máme k dispozici tolik herních médií, že se v tom nevyznají ani ti největší srdcaři, většina navíc svůj obsah poskytuje zadarmo. A to nemluvím o tom, že každý, kdo se nestydí před mikrofonem otevřít ústa, se hrdě tituluje youtuberem či streamerem. Jenže více automaticky neznamená lépe.
Všichni vědí, že série Battlefield není realistická a můžete v ní hrát za ženy a černochy. Kvůli tomu to však přeci automaticky není špatná hra.
Většinu z těchto serverů provozují nadšení amatéři, kteří se ani nesnaží o kritický pohled a i mizernou hru dokážou vychválit do nebes, protože je prostě bavila. A nebo, což je daleko častější (negativní recenze totiž budí více pozornosti), ji dokážou strhat i za to, že jim ráno ujela tramvaj.
Ti co se k tomu snaží přistupovat profesionálněji (tzn. si tím i něco vydělat), jsou pak automaticky terčem spekulací, že jsou podplacení. Ať už majitelem přidruženého obchodu, zadavatelem reklamy či třeba svobodnými zednáři.
Žádný div, že tak lidé hledají spásu v tzv. agregátorech hodnocení, z nichž nejslavnější je bez debaty Metacritic. Ten vedle hodnocení (některých) zavedených médií umožňuje rozhodovat o výsledné známce i neodbornou veřejnost. Jelikož má velikou diváckou základnu, přílišné extrémy v hodnocení jsou statistickým průměrem anulovány a výsledek by měl být maximálně objektivní. Teoreticky by to tak fungovat opravdu mohlo, ovšem praxe ukazuje, že hlasující jsou extrémně náchylní k módním vlnám. Pro příklad nemusíme chodit daleko do minulosti.
Až bude tato „nejhorší hra na světě“ ve slevě, tak si ji nejspíše rád koupím. Metacritcu navzdory.
Remaster Warcraftu 3 je po všech stránkách zklamání. Že by však byl nejhorší hrou všech dob, jak napovídá jeho hodnocení na Metacriticu? Ani omylem, lepší RTS byste za poslední roky hledali marně a většina odborníků se shoduje v tom, že lidé, kteří originál neznají, se u něj mohou královsky pobavit. Jen jim doporučují počkat, až se opraví většina chyb.
Správný recenzent však musí hru především správně popsat, samotné číslo bez kontextu o ničem nevypovídá. Přesto se o něm vedou líté boje.
O tzv. review bombingu už bylo napsáno mnohé a i když se firmy snaží sebevíc, úplně se mu zamezit nedá. Spouštěčem může být prakticky cokoliv, o kvality hry vůbec nejde. Vývojáři si tak musí vyslechnout urážky třeba jen kvůli tomu, že zvolili neoblíbený distribuční kanál, prezentovali své politické názory, či nepracují na Half-Life 3. V poslední době se objevuje i opačný extrém, kdy lidé hru bezdůvodně vychválí, například Metro: Exodus jen za to, že vyšel na Steamu. Day One: Garry’s Incident proto, že je Warcraft horší.
Dosud se mělo za to, že je review bombing hlasitým projevem nespokojené menšiny, která nemá možnost jinak upozornit na nějaký problém. Aktuální příklad KUNAI však ukazuje, že se velikost (a tedy i relevance) toxické komunity nejspíše přeceňuje. Hodnocení této nezávislé hry do červených čísel na Metacriticu srazil jediný člověk.
Nezávislé hře KUNAI se dostalo review bombingu nejspíše jen proto, že jeden člověk nemohl masturbovat u Pokémonů.
Jak se přiznal na dnes už zrušeném redditovém vlákně, stačila mu k tomu jen trocha volného času a trpělivosti při zakládání falešných profilů. Metacritic má při registraci jen základní ochranu pro odstranění počítačových botů, nic však uživatelům nebrání vygenerovat si stovky registrací na fiktivní e-maily.
Tento review bomber si jich založil přes 200, což u tak drobné hry stačilo k pádu hodnocení na 1,2 bodu, u populárnější Insurgency: Sandstorm pak srazil rating z 8.1 na 3.6. A proč že to dělal? Potřeboval si prý vybít vztek, protože v právě sledovaném díle Pokémonů zrovna nebyla jeho oblíbenkyně Cassie. KUNAI a Insurgency mu jen padly náhodou do oka.
Ano, celé vysvětlení vzbuzuje dojem, jako by šlo jen o pokročilý trolling, skokový propad hodnocení je však neoddiskutovatelný. Tento případ tedy budiž dalším důkazem, že na internet si může napsat kdo chce, co chce. To není nevýhoda, jen vlastnost, se kterou se člověk musí naučit pracovat. Uživatelská hodnocení z Metacriticu jsou z tohoto důvodu prakticky bezcenná.
Trochu lépe k problematice přistupuje Steam, který se proti review bombingu snaží i aktivně bojovat. Hodnotit dovolí jen majitelům hry a u veškerých recenzí zobrazuje, kolik má pisatel nahráno. Nevýhodou však je, že je Steam jen jednou z mnoha herních platforem. Dokud jsme na něm museli oželet recenze konzolových titulů, tak to ještě šlo, vzhledem ke stále rostoucí fragmentaci PC scény však už ty nejzajímavější hry na Steamu častěji nejsou, než jsou.
Kdyby bylo po mém, tak jsem u Death Stranding hodnocení nedával. Popsat hru jen jedním číslem je totiž nesmyslné.
Komu tedy věřit? Neobjektivním amatérům, zkorumpovaným médiím, nebo anonymní lůze? Na to univerzální návod neexistuje. Ukazuje se, že spíše než aby se lidé obohatili o jiný názor, hledají jen potvrzení toho, který už dávno mají. I když je založený na falešných informacích. Pokud se tak chcete rozhodovat co nejlépe, budete sami muset vyvinout trochu snahy a najít si svůj preferovaný zdroj informací. Počítačové hry jsou natolik složité, že je nejde zredukovat do jednoho čísla, a když se o nich chcete něco dozvědět, musíte tomu obětovat trochu času.
I když se i u nás v redakci názory na řadu témat diametrálně liší, určitě vyjádřím přání všech, že budeme moc rádi, když pro vás jedním z důvěryhodných zdrojů nadále bude i Bonusweb.
