„Vidíte, že tři kilometry jsou v rychlosti obrovský rozdíl, že auto to ze zatáčky daleko rychleji vytahuje doprava po odstředivé síle,“ školí z vysílačky instruktor vysokomýtského autodromu Josef Kobrle čerstvou řidičku Lucii Doušovou z Pardubic, která poprvé ve svém životě dostává smyk na vodou zkropené zatáčce testovacího okruhu.
Stejně jako další tři desítky mladých řidičů si vyzkoušela manévry za volantem, které mají především zlepšit její čerstvé šoférské dovednosti, prohloubit teoretické znalosti a připravit ji na nečekané situace.
„Brala bych podobné věci v rámci autoškoly, protože nic podobného mě autoškola nenaučila. Nejezdila jsem v dešti, ani ve tmě,“ popisuje své zkušenosti mladá šoférka. Její otec ji přihlásil do projektu Start Driving 2021, který navazuje na předešlé dva ročníky. Zaměřuje se na zdokonalovací výcvik začínajících řidičů skupiny B s ohledem na zkušenosti z rakouského systému vzdělávání řidičů.
„Rodiče dnes spoléhají na to, že autoškoly jejich děti všechno naučí, komisaři je vyzkoušejí a všechno je v pořádku. My však v autoškolách neuděláme hotového řidiče, my připravíme žáka, aby uspěl u zkoušky. Šedesát procent věcí naučit dokážeme, ale čtyřicet procent zkušeností žákům předat nedokážeme,“ řekl Aleš Horčička, předseda Asociace autoškol ČR, která ve spolupráci s Asociací center bezpečných jízd na polygonech po celém Česku v rámci 88 termínů kurzy pro začínající řidiče pořádá.
Jak vyplývá z policejních statistik, řidiči do čtyřiadvaceti let způsobí ročně přes deset tisíc dopravních nehod. Jen v Pardubickém kraji v předloňském roce z celkových 4 358 dopravních nehod jich mladí řidiči zavinili 440.
„Zhruba polovinu těchto nehod způsobí řidiči ve věku 18 až 20 let. Loňský rok byl poznamenán covidem, mladí nedojížděli do školy nebo za kamarády, proto v této věkové skupině neevidujeme žádnou dopravní nehodu,“ vysvětlil policejní preventista Jiří Tesař.
Rakouský systémTéměř roční systém vzdělávání je založen na myšlence, že žák absolvuje zcela normální autoškolu, do které se dobrovolně zapojují i rodiče (v Rakousku je to okolo 70 procent rodičů). Žák absolvuje teoretickou přípravu a jízdy na trenažéru. Pokud to zvládne a jeho rodič splňuje podmínky, tak si na zadní okénko auta vylepí cedulku L17 a mohou spolu legálně jezdit a trénovat, co se naučil v autoškole. Nesmějí však trénovat něco, co v autoškole žák ještě neprobíral. Jakmile žák dojde k závěrečné zkoušce, má naježděno 500 kilometrů, s rodičem v reálném provozu dalších 2500 kilometrů. Řidič, který úspěšně absolvuje autoškolu, poté musí ve svém vzdělávání pokračovat v takzvaných zdokonalovacích kursech (smysl kurzů Start Driving). Kdo kurzy neprojde, v Rakousku po roce řídit dál nemůže. Termíny dalších kurzů Start Driving |
Aby osvěta byla co největší, do kurzů organizátoři letos zapojili nejenom mladé řidiče. Lekce zpřístupnili také jejich rodičům, učitelům z autoškol a zkušebním komisařům.
„Mají na rozvoj začátečníků zásadní vliv. Potřebujeme vtáhnout rodiče do vzdělávání jejich potomků, aby řešili, jak bezpečně jejich děti jezdí. Protože je celá akce financována Fondem zábrany škod České kanceláře pojistitelů, jsou kurzy pro všechny účastníky zdarma,“ dodal Horčička.
Autoškola na rizikové okamžiky nepřipraví
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že výuka v dnešních autoškolách není dostatečná, na rizikové okamžiky řidiče nepřipravuje. Na silnici má v krizové situaci každý jenom jeden pokus. A buď vyjde, nebo ne.
David Hegr z Březové nad Svitavou má řidičák rok a půl. Žádnou z krizových situací v reálném provozu zatím nezažil. Naštěstí.
„Na autodromu jsem si hodně věcí vyzkoušel. Určitě ta mokrá zatáčka, kde jsme si postupně zkoušeli zrychlovat, dokud nedostaneme smyk, pak co v zatáčce udělá, když dá člověk plný plyn nebo zatáhne ruční brzdu,“ vylíčil své zkušenosti po pátečních kurzech David Hegr, který větší strach dostal, když se rodinný hyundai dostal v padesátikilometrové rychlosti ve smyku mimo mokrou plochu na suchý asfalt.
„Auto se strašně naklonilo a rozvibrovalo. Nic podobného jsem ještě nezažil, natož v autoškole,“ uvedl David Hegr.
I proto chce Asociace autoškol podobný systém kurzů prosadit do prostředí českých autoškol povinně.
„Díky tomu, že jde o třetí ročník, věříme, že to začne zajímat i politiky. Do kurzů se nám hlásí tisíce účastníků. Je vidět, že doplňkové vzdělání má smysl. Je velká šance, že v některých z těch mladých lidí něco z toho zůstane. Pokud si z celého dne půlka lidí alespoň něco vezme a bude půlka z nich lepšími řidiči, bude to fajn. Nikdo přece nechceme, aby na silnicích umíralo zbytečně 500 lidí za rok,“ dodal Horčička, který je zároveň v pracovní skupině ministerstva dopravy připravující změny v autoškolství.
„Máme cíl celý proces dokončit do konce příštího volebního období, tedy aby podobný systém kurzů a zapojení rodičů žáka v autoškole jako v Rakousku začaly u nás fungovat v roce 2024 nebo 2025,“ dodal Horčička.
A pro jsou i rodiče. „Úplně perfektní praxe bez rizika. Tady si to zkusí v bezpečí, a nic se jim nestane. Syn je z toho nadšený. Hned dal najevo, že ho to baví a zajímá ho to. Pro mladé lidi perfektní příležitost, jak se něco přiučit z praxe. Nic podobného jim autoškola dát nedokáže. Stačí se podívat, jak se jezdí po pětatřicítce za plotem autodromu,“ řekl Tomáš Pěťák, který s manželkou Petrou přijel na zdokonalující kurzy podpořit svého syna.
