RECENZE: Slza na nové desce vzdychá, šeptá a loudí o přízeň

Dříve narození měli Pavla Horňáka, Ivetu Bartošovou nebo Pepu Melena, dnešní adolescenti jihnou nad Slzou. Forma se lehce změnila, obsah zůstal stejný. Hudební píce bude vydělávat za všech okolností.

Hlídací kočka

Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.

Sledovat interpreta Slza (skupina)

Ve 4 ráno hudba končí, stoly jsou polité, ubrusy na zemi. René shání trávu, nikdo už nemá... Těmito slovy začínala písnička Ve 4 ráno kapely Mňága & Žďorp.

Skupina Slza svou novou desku 3 otevírá podobně nazvanou písní – 4 ráno, ale ten rozdíl je propastný. Je to sice srovnávání hrušek s jablky, ale kde Petr Fiala bodoval civilním přednesem a textově mistrně vystavenou situací, útočí Slza na první signální uvzdychaným, jakože procítěným zpíváním a slovními banalitami, obrácenými přízvuky a podobnými prohřešky.

Alfou a omegou hudebního snažení Slzy je snaha oblbnout co nejvíc dospívajících děvčátek. Jinou ambici nevidím, neslyším. Vše musí být trendy, cool, uhlazené, vypulírované, vydezinfikované, zbavené jakéhokoliv náznaku skutečného života.

Úplně nejhorší je už zmíněný vokální projev Petra Lexy, z něhož naskakují osypky už v druhé písničce. Může mi někdo vysvětlit, proč ten člověk místo zpěvu šeptá? Jak uštěpačně říká směrem v Ondřeji Vetchému ve filmu Báječná léta pod psa Libuše Šafránková: „Šeptáš Petře, a není to normální“. Chápu, že na holčičky v publiku to zabírá, ale dospělý mužský heterosexuální posluchač s tím může mít – a v tomto případě má – problém.

Podobně jalová a ubulená je i hudební náplň alba. Slza je ekvivalentem citového loudilství, vtíravosti a podbízivosti. Ani z jedné skladby necítím vášeň, zaujetí, chuť hudbou opravdu něco sdělit. Jsou  to vedle sebe nalepené zvuky, u nichž jde jen o to, aby vší silou nahrnuly do hlav a byly dostatečně vlezlé. Ne, s tímhle přístupem prostě dobré desky nevznikají.

3

15 %

Slza

Upřímně přiznávám, už v půlce tohohle alba jsem měl bolehlav a intenzivní chuť toho vzdychala za mikrofonem umlčet, ale z jakéhosi zvráceného masochismu jsem byl zvědav na skladbu s názvem Hoď tam trsa. To opravdu nezní jako něco, s čím bych chtěl trávit odpoledne. V tomto ohledu nezklamala. Ne snad, že by byla hudebně výrazně blbější než zbytek desky, ale ten ústřední slogan „hoď tam trsa“ si asi uschovám pro vybrané příležitosti a přispěji s ním do diskuse, jak co nejvynalézavěji prznit češtinu.

Hlídací kočka

Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.

Sledovat interpreta Slza (skupina)