Sluníčko nám dodává dobrou náladu, ale naše pleť na to může mít jiný názor. Po zimě bývá choulostivá, jarní sluníčko je poměrně ostré a vlivem působení UVB paprsků se může snadno spálit.
Mnohem škodlivější jsou však UVA paprsky, tvořící naprostou většinu ultrafialového (UV) záření dopadajícího na zemský povrch a vysokoenergetické viditelné světlo, které je nedílnou součástí světla, jež vidíme. Ačkoli je tu s námi stejně dlouho jako UV záření, o jeho účinku na pokožku toho zdaleka nebylo napsáno tolik, protože je relativně novým objevem.
Oba tyto typy slunečního záření pronikají hluboko do pokožky a způsobují její předčasné stárnutí (fotostárnutí) – poškozují kolagenová vlákna a podílejí se na vzniku vrásek i pigmentových skvrn.
Náš obličej je UVA paprskům i vysokoenergetickému viditelnému světlu vystaven neustále – pronikají k nám skrz mraky, v dešti i mlze, a procházejí i sklem. Jsou všude kolem nás a působí na nás v průběhu celého roku. Pleť je proto potřeba důkladně chránit, i když nejsme na přímém slunci.
Na začátku sezony, když ještě kůže není navyklá na intenzivní sluneční záření, je vhodné i v našich zeměpisných šířkách používat přípravky s SPF alespoň 25–30. Pokud máte ale velmi světlou pleť nebo se chystáte k moři či do hor, faktor by měl být až SPF 50+. Ten volte také pro ochranu mateřských znamének.
Obecně platí, že pokud si nejsme jisti, jaké SPF zvolit, výběrem vyšší hodnoty neuděláme chybu. I ten nejvyšší SPF nezabraňuje opalování, ale jen ho zpomalí. Chránit pokožku opalovacími přípravky je potřeba nejen při vystavení přímému slunci, ale ideálně denně – i mraky proniká až 80 procent záření. Nezapomínejte také na namazání uší, rtů, nártů nohou a hřbetů rukou.