Případy, kdy lidé nakažení černým kašlem zemřeli, se v ČR několik let neobjevovaly, loni SZÚ evidoval jeden případ. První nakažený dvaašedesátiletý muž z Náchodska zemřel v únoru. Pacientka, která žila v domově seniorů, byla hospitalizována na začátku března.
Mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová doplnila, že kromě černého kašle měla žena i další infekci, černý kašel proto nelze určit jako jasnou příčinu úmrtí.
Zemřel pacient s černým kašlem, ten však bezprostřední příčinou smrti není |
„Měla oboustranný zápal plic s vážnými dýchacími obtížemi, které vyústily v selhání srdce. U ženy bylo zjištěno jak onemocnění černým kašlem, tak streptokokovou infekcí, z nichž obě nemoci mohou způsobit zápal plic. Nelze tedy definovat, na kterou z infekcí žena zemřela, hlavní diagnózou zůstává selhání srdce,“ uvedla mluvčí.
Kašel uprchlíci nešíří, to je dezinformace
Nejvíce nemocných je v Jihočeském (780) a Středočeském (634) kraji, na Vysočině (512) a v Praze (458). Asi tři procenta nemocných potřebují hospitalizaci. Pro srovnání s chřipkou bylo v končící chřipkové sezoně hospitalizovaných s vážným průběhem asi 400 lidí, zemřelo 94 z nich.
Pacienti jsou různého věku, nejvyšší nemocnost je ale ve věkové skupině 15 až 19 let. Z více než 4200 případů jich je v tomto věku 1342. Mezi nemocnými je i 76 dětí do jednoho roku života.
SZÚ také v tiskové zprávě jako dezinformaci odmítl spojování nárůstu počtu případů černého kašle s migrací z Ukrajiny. „Z tisíců infikovaných se u deseti osob jedná o uprchlíky z Ukrajiny a v 16 případech jde o import neboli dovezenou infekci z cest ze zemí jako Rakousko, Itálie či arabské emiráty,“ doplnila mluvčí.
Očkovat se proti černému kašli odmítají antivaxeři z pohraničí, řekla hygienička |
Černý kašel je vysoce infekční bakteriální onemocnění, které postihuje plíce a dýchací cesty. Způsobují ho bakterie v ústech, nosu a hrdle nakažené osoby. Před očkováním proti černému kašli se jednalo o jedno z nejčastějších a nejnebezpečnějších onemocnění dětství.
Nemoc se šíří prostřednictvím kapének při kašlání nakažené osoby. Šiřitelem může být i osoba s mírnou formou onemocnění nebo bez příznaků. Neléčení pacienti mohou být infekční tři a více týdnů, chronické nosičství není známé.
Křeče, záchvaty i krvácení
Příznaky se obvykle objevují šest až deset dní po nakažení, ale mohou se vyskytnout až po 21 dnech. Zprvu se podobají běžnému nachlazení (kýchání, rýma, mírná horečka a slabý kašel). Během dvou týdnů kašel nabývá na závažnosti a vyznačuje se záchvaty intenzivního kašle, po nichž následuje typický zajíkavý nádech připomínající kokrhání nebo sípavý vdech. Záchvaty mohou být provázeny i křečemi průdušek, krvácením z nosu nebo krvácením do kůže, spojivek nebo mozku.
Jak poznat černý kašel |
Komplikace postihují hlavně malé děti, především ty neočkované nebo děti, jejichž matka nebyla očkována. Černý kašel je nejzávažnější pro novorozence a kojence, zejména mladší čtyř měsíců, protože se u nich mohou rozvinout život ohrožující komplikace.
Pacienti neumírají na samotný černý kašel, ale na sekundární komplikace, které nemoc přinese, nejčastěji se jedná o plicní hypertenzi vyvolanou těžkým zápalem plic.
K léčbě a prevenci dalšího šíření černého kašle se používají antibiotika. Po prodělaném onemocnění je dlouhodobá, ale ne celoživotní imunita.
|
14. března 2024 |
