Kopta má sbírku uniforem i volantů. Manželce už to asi leze na nervy, přiznává

  • 5
Jakmile se dostalo do širšího povědomí, že Václav Kopta (58) je zapálený autobusák, nemá herec, moderátor, textař a muzikant o přísun nejrůznějších tematických dárků nouzi. Z jednotlivých fragmentů, které se mu podařilo nashromáždit, by si dnes už pomalu mohl sestavit vlastní autobus, říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Zdá se, že to o něm vědí všichni. Zvlášť když svou zálibu před časem barvitě popsal ve Všechnopárty Karla Šípa. V mládí si doma vyrobil model řidičského kokpitu, za který pravidelně usedal jako řidič. Klidně i na sedm hodin v kuse. A tato záliba ho ještě neopustila.

Zároveň se našla spousta nadšených fanoušků, kteří ho v ní podporují a když můžou, zásobují ho nejrůznějšími artefakty. „Teď mi po besedě přišel potřást rukou jeden pán a přinesl mi svoje jediné a nejvyšší ocenění, kterého jako autobusák dosáhl, když najel dva a půl milionů kilometrů bez nehody. Tak toho si hodně vážím. Pro něj je to stejné vyznamenání jako pro herce Český lev s americkým Oscarem dohromady,“ popisuje Václav Kopta.

Speciální místnost pro tyto předměty doma nemá, jsou rozesety po celém domě. „Myslím, že manželce to už leze na nervy. Zejména takové ty nepraktické věci, jako jsou volanty, hodiny a další jsou problémem. Nemůžu už uchovávat úplně všechno,“ říká.

Václav Kopta a Simona Vrbická, rovněž herečka, se vzali v roce 1995.

Redukci čekají zejména uniformy, kterých má plnou skříň. Nejstarší je z roku 1958–59. „Není hezká ani pohodlná, ale je to pro mě vzácná relikvie,“ vysvětluje a přiznává, že už si ji párkrát oblékl. Že by je někdo po něm chtěl půjčit do filmu, se mu nestalo. „Podobných má Barrandov spousty. Není to zase taková vzácnost jako středověká kuše nebo součást brnění. Těch uniforem bylo hodně. Spousta lidí je má ještě doma na půdě.“ Současných má asi dvanáct. Když dělal jistý dokumentární pořad, v každém městě, o kterém točil, dostal jednu na památku.

Dalším jeho sběratelským zájmem jsou volanty historických autobusů. „Dostal jsem od toho pána ještě volant z osobního auta značky Audi. Ten se ve sbírce asi neudrží, poněvadž Audi není až tak autobusová značka, ale mám pár skutečně unikátních kousků ze šedesátých let. Jeden z nich mi opatřila Eva Pilarová, toho si vážím hodně. Znala někoho, kdo ten volant vlastnil a propojila nás. Tak ten mám dokonce jako součást interiéru. Zdobí schodiště. Je z autobusu Škoda 706 RTO, tipoval bych rok 1965. To je dobrý ročník, starý jako já.“

Jsem řidičem autobusu pražské MHD, lidé mě nepoznávají, říká Václav Kopta

Kdysi zatoužil mít rovnou celý autobus, ale dnes už přece jenom uvažuje rozumně. „Ne, to by se se mnou žena rozvedla. A neměl bych ho ani kam dát. Kdyby ho zaparkoval na zahradě, tak by se tam nic jiného nevešlo.“ Ovšem vzhledem k tomu, že má všechno možné, včetně tachometrů, světlometů, hodina dalších součástí, mohl by si ho už pomalu sestavit, jak sám říká. „Nejvíc ze všeho si ale vážím těch ocenění a odznaků, protože za nimi vidím tu dřinu, roky strávené za volantem,“ dodává.