Aktualizace: Redakce dne 3. června 2024 doplnila obdržené vyjádření ředitele Odboru pro válečné veterány a válečné hroby MO ČR Roberta Speychala.
„Bylo na místě vytvořit systémovou a odborně řízenou pomoc, která mimo jiné obsahuje cílené sociální a navazující programy nejenom pro veterány samotné, ale i pro jejich rodinné příslušníky, což je také novinka. Nový systém opíráme o odborně proškolené zaměstnance, kteří mají zkušenosti i s řízením různých sociálních projektů,“ uvedla v říjnu minulého roku ministryně obrany Jana Černochová při představení nové koncepce péče o válečné veterány.
Ředitel Odboru pro válečné veterány a válečné hroby MO ČR Robert Speychal nicméně ujišťuje, že rozhodně neplatí tvrzení, že s novou koncepcí péče o válečné veterány komunitní centra utichla. „Přestože se pracovníci APVV pro své klienty snaží zprostředkovat v první řadě pomoc při kontaktu s úřady, vyřízení sociálních dávek, pomoc s exekucemi, zprostředkování lékařských a kompenzačních pomůcek a v mimořádných případech např. i krizovou intervenci, nelze pominout ani volnočasové a socializační aktivity, které na různých místech republiky pro válečné veterány pravidelně pořádají,“ dodává Speychal.
Obrana mění koncepci péče o válečné veterány. Podpoří i rodiny vojáků |
Heleně Masopustové s manželem ale chybí ženský prvek. Myslí si, že koncepce nebyla vhodně nastavena. „Pro veterány je komunitní centrum místem setkávání, popovídají si, ale nechtějí zabředávat jen do vojenské mluvy. Děvčata, která v centru v Praze pracovala, jim rozuměla, vymýšlela pro ně spoustu aktivit. Manžel třeba vloni byl na střelnici. A pak výlet do Mlékojed, tam po pětačtyřicátém, kdy se vrátil z Volyně, žil. To je ale pryč. Chybí ženský duch, jejich náboj, nelíbí se nám to a nejen nám,“ říká.
Generálporučík Miloslav Masopust letos oslaví své sté narozeniny. S armádou je spjat od roku 1944, je nositelem řady vyznamenání a druhé nejvyšší armádní hodnosti. Se svojí ženou Helenou komunitní centrum v Praze navštěvoval pravidelně.
Kritiku paní Masopustové v reakci zaslané redakci iDNES.cz odmítá ředitel Speychal. „Vzhledem k tomu, jaký je mezi novodobými válečnými veterány poměr žen (1060) a mužů (15 500), je počet pracovnic APVV více než příznivý. Z aktuálních 16 zaměstnanců se jedná o tři ženy. Dvě z nich jsou vojákyně - válečné veteránky, přičemž jedna z nich působí v komunitních centrech již několik let. Třetí z žen je občanská zaměstnankyně s letitými zkušenostmi ze sociální práce. Do pražského komunitního centra navíc již brzy nastoupí další žena, válečná veteránka, která je zároveň profesionální zdravotnice,“ vysvětlil.
Chybí rovnoměrné zastoupení žen
„Děvčata nás zvala na různé akce, bylo to moc příjemné. Naposledy na Vánoce dokonce maminka jedné z nich přijela, napekla cukroví a dobroty. Nechápu, že tam už nejsou. Vždyť se celá desetiletí mluví o tom, jak mají být ženy rovnoměrně zastoupeny a najednou zde z toho udělají čistě mužskou záležitost. Chlapi nemají takový cit, nevžijí se tak dobře i do nás starších, nebo často do různě postižených veteránů jako ženy,“ dodala Masopustová.
„Chce to čas, snad si to sedne. Veteráni potřebují cítit důvěru a ta se nebuduje snadno,“ myslí si o nové podobě centra novodobá válečná veteránka Marie Charvátová, která se účastnila misí v bývalé Jugoslávii i v Iráku. S veterány jako terénní pracovnice pracuje téměř patnáct let.
Současná podoba centra.
„Já tam byl zatím dvakrát, ale ještě je na soudy asi brzo. Zatím to není ono, školení nenahradí letitou praxi,“ říká veterán Tomáš, který sloužil v Kosovu, ale i misi ISAF a Enduring Freedom v Afghánistánu. Toho překvapila i změna vzhledu centra v Praze, kde jsou dveře pomalované fixem a luxusní zasedací místnost, která sloužila k osobním rozhovorům, zdobí maskovací síť.
„Není to stejné jako dříve, na druhou stranu ty chlapy můžete potkat více v terénu a to hodnotím kladně,“ dodává. Poukazuje tak na síť terénních pracovníků-vojáků, kteří s pomocí vyjíždí přímo za vojáky, ale i se účastní různých akcí.
KOMENTÁŘ: Vrátí se Češi na vojnu? Pak je na stole i znovuzavedení civilní služby |
To potvrzuje i František Němec, který v pražském centru pracuje. „Ohlasy jsou dobré, veteráni k nám chodí, ale především naši terénní pracovníci jezdí k nim. Je třeba si uvědomit, že mnozí pracují, nemusí jim vyhovovat otevírací doba a právě příjezd terénních pracovníků může péči výrazně přiblížit skutečným potřebám. Je možné, že jsou někteří nespokojeni, na změny se vždy špatně zvyká, ale našim cílem je spokojenost všech. Vždyť i my jsme vojáci, proto potřeby a strasti vnímáme,“ řekl.
Vyšší rozpočet
Rozpočet má navýšený o padesát milionů korun, z toho více než polovinu spolyká plat vojáků. To je o několik milionů více, než tomu bylo dříve.
Zvýší se i náklady na zahraniční služební cesty. To by mohlo být vítanou změnou a veterány zavést na místa, která si pamatují ze svého nasazení, například na území bývalé Jugoslávie.
Modernizace armády není plýtváním, je třeba se přizpůsobit realitě, řekla Černochová |
Rozpočet prozatím postrádá výdaje na vznik nových center péče v jednotlivých krajích, jak bylo představeno veřejnosti. Pravděpodobně tak žádná další zřízena nebudou, nebo ne v tomto roce.
Šéf odboru péče o veterány Speychal v říjnu loňského roku nastínil současnou podobu péče. „V Agentuře pro podporu válečných veteránů budou působit zejména vojáci z povolání, zkušení praporčíci a rotmistři, váleční veteráni s odbornými předpoklady pro tuto práci. V jednotlivých krajích budou poskytovat podporu přímo podle potřeb klientů,“ slíbil.
Speychal dříve působil jako šéf holdingu, který vlastnil hokejovou Spartu a tým Lev Praha. Ty si přál vrátit do Kontinentální hokejové ligy (KHL). Ta byla založena v roce 2008 a navazuje na svého předchůdce, ruskou superligu. V roce 2017 daroval ODS padesát tisíc korun.
Další daňový únik v ČKD. Někdejší majitel Speychal je obviněn v nové kauze |
V letech 2013 až 2019 veteránský odbor řídil uznávaný vojenský historik Eduard Stehlík, který k této agendě přitáhl pozornost veřejnosti.
Současný šéf byl na místo dosazen bez výběrového řízení za plukovníka Karla Vávru, který ovšem prošel řádným vyběrovým řízením. Podlehl však komplikacím po nákaze koronaviru.
„Na místo ředitele byl zařazen bez výběrového řízení na základě odborných znalostí a zkušeností získaných v předchozím průběhu služebního poměru,“ uvedla mluvčí obrany Simona Cigánková. Speychal působil několik let jako historik Vojenského historického ústavu a byl příslušníkem aktivních záloh.
