„Bylo na místě vytvořit systémovou a odborně řízenou pomoc, která mimo jiné obsahuje cílené sociální a navazující programy nejenom pro veterány samotné, ale i hlavně pro jejich rodinné příslušníky, což je také novinka. Nový systém opíráme o odborně proškolené zaměstnance, kteří mají zkušenosti i s řízením různých, sociálních projektů,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová k nové koncepci péče o válečné veterány.
Poslouchat je byl obrovský zážitek, říká autor knihy o válečných veteránech |
V rámci Odboru pro válečné veterány a válečné hroby (OVVVH) bylo vytvořeno Oddělení péče a podpory a od 1. srpna 2023 vznikla Agentura pro podporu válečných veteránů. Součástí OVVVH se zároveň stal již dříve zřízený Vojenský fond solidarity, který rozšíří okruh adresátů finanční pomoci právě o válečné veterány a další skupiny.
Novodobí váleční veteráni v číslechCelkem je 16435 novodobých válečných veteránů, z toho je 15 444 mužů a 1053 žen. O status se nepřihlásilo zhruba 500 vojáků, zejména z dřívějších misí UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. Nejpočetnější skupinou jsou veteráni ve věku 41-45 let, je jich 3 821, naopak, nejméně početní jsou armádní nováčci do 25 let, kterých je 8. |
„V Agentuře pro podporu válečných veteránů budou působit zejména vojáci z povolání, zkušení praporčíci a rotmistři, váleční veteráni s odbornými předpoklady pro tuto práci. V jednotlivých krajích budou poskytovat podporu přímo podle potřeb klientů. Budou jim důležitou oporou pro řešení drobných praktických problémů, ale i těch nejsložitějších životních situací, jako například zprostředkování právní pomoci, sociálního či finančního poradenství nebo podpory při hledání práce,“ přibližuje změny plukovník Robert Speychal, šéf péče o válečné veterány a hroby.
I nadále budou zachovány tři velká, komunitní centra v Praze, Brně a Olomouci, nově bude fungovat podpora ve všech krajích. Pro novodobé válečné veterány tak může odpadnout dlouhá cesta a pomoc naleznou přímo v okolí svého bydliště „Pomoc se navíc nebude týkat jen veteránů, ale i jejich rodinných příslušníků,“ přiblížil Speychal významné rozšíření.
I nadále bude samozřejmě fungovat i péče o druhoválečné veterány, těch je ovšem nyní již jen 85. Nová agenda tak dává větší prostor novodobým veteránům, kde nejmladšímu není ani 25 let.
Mezi významné válečné veterány patřil i rodák z Brna Emil Boček, který v březnu tohoto roku zemřel krátce po oslavě svých stých narozenin.
Péče o válečné hroby
Součástí je také péče o válečné hroby u nás a v zahraničí. Podle ústřední evidence je v České republice téměř 38 tisíc válečných hrobů. Dalších zhruba 3 500 tisíce hrobů a téměř 17 tisíc padlých se nachází v zahraničí. OVVVH odhaduje, že dalších zhruba 150 tisíc padlých nemá k dnešnímu dni válečný hrob.
Tajemství válečných hrobů: místo zajetí se německý voják raději zastřelil |
„Nastavujeme koncepci péče o válečné hroby, která funguje ve vyspělých západních zemích, a navazujeme na prvorepublikové období, kdy byla péče o válečné hroby na vysoké úrovni,“ přiblížila Černochová.
Zlepšit se má i péče o válečné hroby na úrovni samospráv, pro níž odbor finalizuje metodiku, vedle toho připravuje také vzdělávací semináře. Odbor také rozšiřuje péči o válečné hroby a pietní místa v zahraničí se záměrem uplatnění takzvané pomníkové diplomacie.
Patří sem i hroby v Rusku. Tam je nyní alokováno zhruba 1,5 milionu korun a není zcela znám současný stav. Česká republika o hroby padlých vojáků na našem území i nadále pečuje.
„Naším dalším cílem je propojení Centrální evidence válečných hrobů s databází padlých a naskenovanými dokumenty v digitální studovně ministerstva obrany,“ popisuje plány plukovník Speychal. Podle něj by mělo být v budoucnu možné se díky databázím dozvědět více o osudech padlých.
Ministerstvo obrany nedávno zjistilo, že v blízkosti obce Chodský Újezd se nachází zajatecký hřbitov z období 1. světové války, celý hřbitov včetně pozemku je v majetku obrany. Je zde pohřbeno 287 zajatců a jeden český strážný. Hřbitov nyní čeká rozsáhlá úprava.
