„Do Činoheráku jsem chodil, i když jsem právě nehrál. Čekal jsem na kolegy, abych s nimi mohl strávit večer, probírat zkoušení, práci a životy,“ vzpomíná Šanda na začátky v Činoherním klubu. Na legendární pražské scéně začal účinkovat ještě jako student DAMU v roce 2011. Jeho kolegy tehdy byli třeba Petr Nárožný, Stanislav Zindulka nebo Michala Pavlata.
 |
„Zpočátku jsem měl trochu nervy z Ondřeje Vetchého. Na DAMU nám pořád říkali, že vždycky když někam přijdeme, máme se představit. Tak jsem přišel na nějaké první čtení, došel jsem k Ondrovi Vetchému, podával jsem mu ruku a on se na mě tak šibalsky mile podíval a řekl, že na to budeme mít ještě čas... A vlastně to od něj bylo už tehdy velmi kamarádské gesto, jenomže já jako ten nezkušený kluk jsem si hned myslel, jak si mě ještě určitě proklepne, ale nakonec to tak vůbec nebylo,“ vypráví.
Šanda je v Činoherním klubu k vidění v inscenacích Ošklivec, Kati, Kšeft, Duchařský příběh, Tramvaj do stanice touha a nejnověji ve hře Nejbližší. „Je to pro Činoherní klub ne úplně obvyklý druh textu. Je zaměřený zejména na mladší generaci. Hlavní postava je gay Jordan, který hledá svého ideálního partnera. Hraje ho Kuba Burýšek,“ přibližuje příběh hry. Součástí je přirozeně i polibek dvou mužů, na což okamžitě po uvedení upozornila bulvární média.
Je vám třicet a jste single? Svět se nehroutí, vzkazují z Činoherního klubu |
Co na to Šanda? „Pro mě to vlastně vůbec není téma té hry. Je o něčem jiném. O samotě, kterou zažíváme občas všichni, když pozorujeme blízké přátele, jak zakládají své rodiny, nové životy a nám se vzdalují. Je to taky o tlaku společnosti na to, že už je někomu třicet, tak by přece měl mít dítě, oženit se a tak dále. Věděl jsem, že nám takový typ článku neublíží a možná naopak přiláká třicátníky, kteří si řeknou, že se v divadle dělá i něco o nich,“ odpovídá.
Před filmovou kamerou začínal Václav Šanda u Zdeňka Trošky v pohádce Čertova nevěsta. Sám se na ni moc rád nedívá. Proč? „V rámci zachování duševního zdraví. Je tam hodně vidět, že to byla má první zkušenost s kamerou. Trvalo mi, než jsem se herecky vyloupl a našel si svůj styl hraní. V té pohádce to jde hodně vidět, je to takové neohrabané a prvotní. Někomu prvotina vyjde a u mě se to prostě nestalo. A mám pocit, že ta pohádka mou kariéru i tak trochu zastavila,“ míní.
V rozhovoru dál Václav Šanda jako herec i nadšený filmový divák, který se kinematografii věnuje i na svém instagramovém profilu, hovoří o svých odhadech na letošní vítěze Oscarů i Českých lvů, budoucnosti AI ve vztahu k dabingu nebo konkurenci mezi herci.
