Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Ohňostroje dnes nesnáším. Vidím, jak to zvířata odnášejí, říká veterinářka

Vysíláme   11:00
Souvislé bouchání trvající několik minut během silvestrovské půlnoci podle veterinářky Lýdie Sukové nepředstavuje pro zvířata až takovou zátěž. Nejhorší jsou nečekané petardy. V rozhovoru s Elen Černou zavzpomíná i na evakuaci koní z Českého Švýcarska nebo vysvětlí, že i zvířata umějí simulovat.

Hluk z pyrotechniky prožívají zvířata individuálně. „Záleží na povaze zvířete. Některým stačí být doma s majitelem, který je v klidu. Zvíře to vycítí a také se uklidní. Pak jsou taková, která se začnou klepat, jen slyší něco z dálky. Takovým je pak lepší dát něco na uklidnění, aby silvestrovskou noc přečkala,“ říká veterinářka k tématu blížících se silvestrovských oslav. Dodává, že nejhorší jsou nečekané výbuchy, které někteří nadšenci odpalují už od Vánoc.

„Já sama jsem milovala ohňostroje. Dneska je nesnáším, protože vidím, jak to zvířata odnášejí. Lidé jsou schopni zajít na pastvinu a tam, přímo koním za zády, udělat ohňostroj, protože děti propásly ten silvestrovský. Majitel o tom neví, takže není schopen ty koně včas pochytat a my je pak hledáme rozervané a rozpárané o stromy, ohradníky nebo dráty, protože se snažili v děsu tomu střílení utéct,“ říká veterinářka, specialistka na velká zvířata.

Pošlete fotku svého roztomilého mazlíčka a vyhrajte mu poukázku na nákup

Lýdie Suková kromě terénní praxe působí také v ZOO Děčín a před rokem pomáhala zachraňovat velká zvířata při požáru Českého Švýcarska. Z velké části šlo o koně, kteří strávili většinu života na pastvinách.

Kůň ví, že hoří, a že je problém

„Obvolávala jsem instituce a chtěla vědět, jaká je situace, jestli už máme začít s evakuací. Od všech jsem jen poslouchala, že mají situaci pod kontrolou, ať nedělám zbytečnou paniku. Jenže připravit takového koně na evakuaci trvá.

Evakuace desítek koní během požáru v Českém Švýcarsku byla poměrně dramatická.

Musíte mu podat sedativa, zavázat oči, pak ho dotlačit do přepravníku. Jeden kůň tak zabere minimálně půl hodiny. Jenom ve Vysoké Lípě jsme jich měli třicet. Uličky v Českém Švýcarsku jsou navíc úzké, nemůžete tam použít velká přepravní auta. Vejde se tam jen přepravník pro dva. A my jsme museli dostat pryč koně, krávy, ovce, kozy, dokonce i lamy,“ vzpomíná na těžkou situaci.

Musíme sem dostat čerpadlo a hadice, křičel. S hasičem u Pravčické brány

Posledního koně tak při požáru nakládali opravdu ve velkém stresu. „Už se nedalo dýchat, kolem nás dým, pálilo to v dýchacích cestách, v očích. Ta zvířata se podařilo zachránit jen díky neuvěřitelné obětavosti a pospolitosti tamních lidí, kteří si předávali informace přes sociální sítě. Začali jednat včas navzdory neustálému ubezpečování oficiálních institucí, že vše je pod kontrolou. Ve chvíli, kdy jsme nakládali posledního koně, za námi přišli policisté s tím, že už máme být dávno pryč. Hodinu a půl po tom, co mi tvrdili, že jen šířím paniku,“ vzpomíná v Rozstřelu Lýdia Suková. I tento zážitek patří mezi příběhy, které popsala v knize Veterinářka vypráví.

V Maroku pořád funguje zákon genetiky

V době, kdy Lýdia Suková končila školu, fungoval program výměny studentů s veterinární klinikou v marockém Fesu. „Člověk se tam musel naučit ledacos spolknout. Ošetřovali jsme všechno, od koček přes ovce až po koně. U nás lidé chovají koně, protože je mají rádi. V Maroku, s výjimkou sportovních koní opravdu bohatých lidí, jsou koně a jiná velká zvířata zdrojem obživy.“

Veterinární praxe v Maroku

Silní kopytníci se v Maroku prostě využívají na tvrdou práci, protože například ulice ve Fesu jsou tak úzké, že se do nich nedostanete autem. Veškeré zásobování krámků a restaurací proto funguje na oslech či mulách. Běžně tam vidíte drobného osla, jak se prohýbá pod třemi patry bedýnek Coca Coly.

„Z těch šílených nákladů, co na sobě nosí, mají hrozné otlaky na zádech. Jsou to krvavé, vyhnisané rány. Oni s takovým oslem přijdou, já vím, že musí mít strašné bolesti. Vyčistím rány, vydezinfikuji, zaléčím, dám antibiotika a řeknu majiteli, že osel musí mít alespoň tři týdny klid, aby se zahojil a mohl zase pracovat. Jenomže majitel nemá tři týdny. Má objednávku, kterou když nezaveze, nedostane zaplaceno. Takže první, co udělá, jakmile vyjde z kliniky, je, že narve ty nůše zpátky na osla a vy víte, že děláte úplně zbytečnou práci, protože jste tomu zvířeti ulevili na pět minut,“ vzpomíná Lýdia Suková.

Podle veterinářky byla tamní zvířata na naše poměry až neskutečně odolná. „Tam pořád funguje přirozený výběr. Pokud to zvíře nemá dobrý genom, tak v těch podmínkách nepřežije. My v Evropě zvířatům dopřáváme větší pohodlí a péči, což ten přirozený výběr trochu obchází. Na druhou stranu i u nás mě občas zvířata překvapují tím, co všechno jsou schopna přežít, když se rozhodnou. Někdy vybojují bitvy, které my už dávno vzdáváme.“

Jsem žena, kdo je míň

Maroko bylo podle Lýdie Sukové složitější i po kulturní stránce. Už před tím často pracovala často s Turky, a ti měli podle její zkušenosti velmi příjemné povahy a udělali by pro vás jako hosta první poslední. Ve Fesu byl mix původního berberského obyvatelstva a Arabů. A zatímco Berbeři jí chováním hodně připomínali právě Turky, s Araby byla spolupráce o poznání složitější.

„Několikrát se mi stalo, že jsem studentovi na klinice řekla, že potřebuji, aby udělal to či ono, a on mě vysloveně ignoroval. Tak jsem mu to řekla třikrát, protože jsem si myslela, že si nerozumíme. Ani jeho ani moje angličtina nebyla nijak úžasná. Ale ukázalo se, že nešlo o angličtinu. Problém byl v tom, že jsem žena. A on přece ženskou nebude poslouchat,“ vypráví s úsměvem veterinářka.

I zvířata umějí simulovat

Lýdia Suková se specializuje na velká zvířata, a jak sama říká, neustále ji překvapují. „Velmi rychle se učí. Byla jsem u koně, který kulhal. Majitel z něj okamžitě slezl a dovedl ho do stáje. Ukázalo se, že měl jen kamínek v kopytě. Ale kůň pochopil: Aha, kulhal jsem, nemusím makat. Majitelé mě k němu kvůli kulhání volali třikrát. Akorát, že to koník nedomyslel a pokaždé kulhal na jinou nohu. A navíc jen do chvíle, kdy jsme ho přivedli do ohrady a sundali vodítko. Pak bylo hned po kulhání,“ popisuje, jaké špeky umějí zvířata člověku připravit.

V Rozstřelu dále Lýdia Suková vysvětluje úskalí uspávání velkých zvířat – v této souvislosti popisuje, co se může stát, když se sejde vysypaný náklaďák cukrové řepy a velmi odolná kráva, kterou je potřeba uspat. Mluví také o tom, proč je mnohdy lehčí práce se zvířaty než s jejich majiteli. A dostane se i k tomu, které zvíře ji za kariéru nejvíc překvapilo. Poslechněte si celý záznam.

Veterinární lékařka velkých zvířat v akci

  • Nejčtenější

Zahrada na chalupě po mamince se stala pro manžele soukromým kvetoucím rájem

5. června 2024

Soutěž Manžel paní Evy zdědil ve východních Čechách stavení po své mamince a ještě za jejího života se o...

Džungloidní zahrada přinese úrodu v biokvalitě pro příštích sedm generací

3. června 2024

Soutěž Její více než hektarová zahrada leží vysoko nad vesnicí, v kopci, přesto o ni s láskou zvládne...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Koupací jezírko stojí hodně úsilí. A nejméně půl milionu, říká odborník

31. května 2024

Premium Kdo by netoužil po jezírku či bazénu na koupání, kde z vody není cítit chlór, přesto je čistá....

Pršelo, což je pro houby ráj. Pochlubte se úlovky z lesa

31. května 2024

Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích a následném teplém počasí. A...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Tito nejroztomilejší mazlíčci vyhráli granule, deku i lahodné kapsičky

1. května 2024  1:05,  aktualizováno  31.5 13:22

Hlasování v květnové anketě o nejroztomilejší mazlíčky skončilo a my vám můžeme představit vítěze....

Víkend otevřených zahrad už si žije vlastním životem, radují se organizátoři

6. června 2024

Již v sobotu se po celé České republice symbolicky otevřou návštěvníkům více než dvě stovky zahrad,...

Magie chutí. Dvacet let ochutnával čokolády, dnes vyrábí vlastní a páruje k alkoholu

5. června 2024

Premium Kakaový bob je perfektním nositelem chuti. Zatímco většina čokoládoven přidává k čokoládě ořechy,...

Zahrada na chalupě po mamince se stala pro manžele soukromým kvetoucím rájem

5. června 2024

Soutěž Manžel paní Evy zdědil ve východních Čechách stavení po své mamince a ještě za jejího života se o...

Toužili po domku se zahrádkou, budovat zahradu se teď učí krok za krokem

4. června 2024

Soutěž Když v roce 2015 objevili zahradu v Plzni uprostřed staré bytové zástavby, začal se postupně stávat...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Vznikající nádor v těle signalizuje celá plejáda příznaků, říká neurochirurg

Premium Narodil se v USA, zkušenosti sbíral i ve světě, ale doma je v Praze. Specialista na operace mozku Jan Šroubek si nyní...

Hledal jsem manželku v Africe, sbalit ženskou tam zabere sekundu, říká dobrodruh

Premium Byl na šesti kontinentech, projel 135 států a během své cesty kolem světa ujel 230 tisíc kilometrů. Parťákem mu po...

Hejt není názor, říká Arichteva. Žena herce Blažka jí doporučila plastiku prsou

Herečka Veronika Arichteva (38) se stala terčem kritiky manželky herce Filipa Blažka (50). Jolana Blažková (44) se...

Hana Vagnerová: Nikdo v USA neříkal, že bych měla být vdaná a mít děti

Herečka Hana Vagnerová (41) žila střídavě v Česku a USA. Aktuálně má za sebou natáčení amerického filmu s hvězdou...

Čekat čtyřicet minut na latte? Fronty ve Starbucks deptají obsluhu i zákazníky

Kavárenský řetězec Starbucks se ve Spojených státech potýká s dosud nepoznaným problémem: příprava kávy trvá příliš...