Cílem výzkumu bude zjistit, jaký je aktuální areál rozšíření bělozubky tmavé v západních Čechách, jaké prostředí má v oblibě a rovněž to, jak na její příchod reagují původní domácí druhy rejsků a bělozubek. Jak vyplývá z informací zoologů, dosud byly všechny nálezy situovány do Chebské pánve. Tam se bělozubka zřejmě dostala údolím Ohře či Odravy.
Nejvýchodnější známou lokalitou výskytu jsou Nebanice. A právě v Nebanicích se po dobu monitoringu usídlí šestičlenný tým z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. „Odchyty budeme provádět v okolních vesnicích, kolem statků a farem. Tato bělozubka se ráda vyskytuje u lidských sídel a v přilehlých zahradách,“ vysvětluje vědkyně Alena Fornůsková.
K odchytům bělozubky tmavé budou vědci používat pasti, do nichž přichystají ovesné vločky smíchané s rybičkami. „Hmyzožravcům nechceme zbytečně ubližovat, vzorky pro analýzu DNA proto budeme odebírat výtěrem z tlamičky zvířat,“ podotkla Alena Fornůsková. Ke sběru dat chtějí vědci přizvat rovněž veřejnost.
V zimě jsou rády s lidmi
„Každý záznam může pomoci určit přesný areál výskytu, rychlost a směr šíření bělozubky. To jsou důležitá data, která využijeme i při výzkumu interakcí s místními druhy rejsků a bělozubek,“ doplňuje Jan Matějů, zoolog z Muzea Karlovy Vary. Cílovým druhem monitoringu je bělozubka tmavá, vědci budou ale sledovat i výskyt dalších druhů drobných hmyzožravců.
„Ze sousedních zemí totiž víme, že bělozubka tmavá je konkurenceschopnější než ostatní druhy rejsků a bělozubek, které jsou zároveň menší. V Irsku například stojí za lokálním vymizením rejska malého. Ve Švýcarsku pak vytlačila oba menší druhy bělozubek z údolí Rhôny do vyšších nadmořských výšek,“ dodal Jan Matějů.
Bělozubky a rejsci jsou savci, kteří díky svému rychlému metabolismu bývají aktivní po celý rok. Některé druhy rejskovitých rády využívají lidských sídel pro přečkání zimy. Pokud doma objevíte drobné tmavé zvířátko podobné myši, ale s malými oušky, nápadným špičatým čumáčkem a krátkým ocáskem, patrně vás poctila návštěvou právě bělozubka.
Příchod byl očekáván
„V případě, že se vám takové zvířátko chytlo do pastičky na myši, prosíme o vyfocení jedince svrchu i zespodu vedle korunové mince, která poslouží jako měřítko, a zaslání fotky na e-mail: fornuskova@ivb.cz, včetně údajů o lokalitě a s datem odchytu,“ doplnila Alena Fornůsková.
Bělozubka tmavá původně pochází z Afriky. Do Evropy se dostala nejspíše před několika tisíci až desetitisíci lety a od té doby se šíří na severovýchod. Tato bělozubka je v jihozápadní Evropě rozšířeným druhem hmyzožravce, který se obvykle vyskytuje v nižších nadmořských výškách.
Zoologové její příchod do České republiky očekávali. Právě Chebská pánev, kde vědci z Ústavu biologie obratlovců a Ústavu živočišné fyziologie AV ČR bělozubku tmavou na podzim 2022 objevili, byla první na seznamu lokalit s možným výskytem tohoto druhu v Česku.
3. června 2021 |
