Čeští zoologové nasadili mořským želvám v Indonésii speciální GPS vysílačky, s jejichž pomocí mapují pohyb těchto plazů v oceánu. Díky výzkumu bude možné lépe ochraňovat želvy v regionu, sesbírané informace objasní také migraci mořských želv po hnízdění. Vysílačky na svém krunýři už několik týdnů nosí čtyři dospělé samice karet obrovských.
 |
„Informace o pohybech mořských želv na Sumatře chybí, proto výzkum poskytne zcela nové a unikátní informace, které dosud nebyly k dispozici,“ přibližuje důležitost projektu mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová. Instituce se spolu se Zoo Brno dlouhodobě podílí na ochraně biodiverzity a mořských ekosystémů v Indonésii.
První dvě vysílačky připevnili ochranáři koncem června dvěma samicím karety obrovské bezprostředně poté, co nakladly vejce na pláži na neobydleném ostrově Bangkaru. Toto místo je jedno z nejdůležitějších líhnišť karet obrovských na Sumatře. Od té doby přinesla zařízení o pohybu sledovaných samic první data. Želvy lokalizují satelity pokaždé, když vynoří hlavu a část krunýře nad hladinu.
„Za tři týdny želvy urazily více než 300 kilometrů a obě dále pokračují jihovýchodním směrem,“ komentuje terénní zooložka Zoo Liberec a zároveň vedoucí výzkumu Adéla Hemelíková, podle níž vysílačky želvy neomezují v pohybu ani při jiných přirozených aktivitách. Nasazení na krunýř, který je prý dostatečně velký ve srovnání s relativně malým zařízením, trvalo přibližně dvě a půl hodiny. „Ihned poté byla zvířata vypuštěna zpět do moře,“ ujišťuje Hemelíková.
Další vysílačky, které pro výzkum poskytla zoologická zahrada v Brně, nafasovaly dvě karety obrovské v polovině července v chráněné mořské rezervaci na ostrově Pandan. „Věřím, že data, která budeme ve vzájemné spolupráci vyhodnocovat, pomohou lépe porozumět ekologii těchto zvířat a k efektivnější ochraně těchto ohrožených druhů,“ říká ředitelka brněnské zoo Radana Dungelová.
Tamní výzkum začal v roce 2021
Výzkumem mořských želv na Sumatře se liberecká zoo prostřednictvím Adély Hemelíkové zabývá od roku 2021. Ta se zajímá mimo jiné i o socioekonomické a kulturní příčiny související s konzumací, obchodem a lovením mořských želv. Další část výzkumu se zaobírá genetikou a populací karet hnízdících na plážích na Sumatře.
„Znalost genetiky mořských želv je klíčová pro rozlišení jednotlivých populací mořských želv, definování územních jednotek pro jejich ochranu, ale i v identifikaci jejich migračních tras,“ poukazuje Hemelíková. Díky genetickým metodám se daří lépe sledovat ilegální obchod se zvířaty nebo posuzovat dopady rybářství. Rybářům totiž často v sítích končí želvy jako takzvané by-catch, nechtěné vedlejší úlovky.
Liberečtí ochranáři působí i v jiných zemích, například na Filipínách brojí proti nelegálním praktikám rybářů, a ve střední Africe pomáhá zakladatel organizace Save Elephants Arthur Sniegon se svým týmem s dopadáním překupníků, kteří se podílejí na obchodu se zvířaty a jejich částmi.
